Zemřel folklorista Pavlištík (†87). Nenahraditelná ztráta, říká kolega
V pátek zemřel etnograf a folklorista Karel Pavlištík (87). O úmrtí jedné z nejvýraznějších postav kulturního života na jihovýchodní Moravě informoval dnes ráno web Českého rozhlasu Zlín. Odpoledne zprávu o Pavlištíkově úmrtí potvrdili v tiskové zprávě i zástupci Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, pro které etnograf dlouhá léta pracoval.
Podle ředitele muzea Pavla Hrubce ztrácí zařízení Pavlištíkovým odchodem nejen nepředstavitelnou morální a odbornou autoritu, ale především člověka, který za muzeum dýchal. „Vždycky dokázal být pro všechny inspirací, oporou ale i nesmírnou autoritou. Pro mne osobně je to velmi bolestivá ztráta, protože mi byl nedostižným vzorem a morální ikonou, ke které jsem vzhlížel. A současně jsem s ním měl i krásný osobní vztah. Je to pro nás všechny nenahraditelná ztráta, která moc bolí,“ uvedl Hrubec.
Pavlištík pocházel z Uherského Brodu, v roce 1951 maturoval na uherskohradišťské obchodní akademii. Už o rok později se stal programovým tajemníkem Mezinárodního folklorního festivalu (MFF) Strážnice. Působil u mnoha regionálních souborů a kroužků, jako profesionál tančil v Armádním uměleckém souboru, souběžně studoval etnografii na Univerzitě Karlově v Praze.
V roce 1962 našel zaměstnání v Oblastním muzeu jihovýchodní Moravy v tehdejším Gottwaldově. Věnoval se v něm mimo jiné výzkumu obřadů a zvykosloví, domácí výrobě dřevěného nářadí a budování Dokumentačního střediska Františka Bartoše. Aktivně se také účastnil kulturního a politického života města i regionu.
V muzeu i mezi dělníky
Při srpnové okupaci 1968 organizoval Pavlištík vysílání místního svobodného rozhlasu. Po začátku normalizace musel muzeum z politických důvodů opustit, poté pracoval především v dělnických profesích. Už v 60. letech byl choreografem souboru Vesna a uměleckým vedoucím Slováckého krúžku. Od roku 1976 vedl soubor lidových písní a tanců Kašava a spolu s manželkou dětský soubor Vonička.
Po roce 1989 se Pavlištík do zlínského muzea vrátil. Díky jeho osobnímu přátelství s Jiřím Hanzelkou a Miroslavem Zikmundem věnovali cestovatelé muzeu v roce 1995 rozsáhlý fond písemností, fotografií, negativů, filmů a suvenýrů ze svých cest. Pavlištík se výrazně podílel na vzniku expozice nazvané S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly a později na nové cestovatelské expozici v moderních prostorách muzea ve zlínském továrním areálu. V roce 1998 založil Pavlištík Klub H+Z a do roku 2017 byl jeho předsedou. Je jeho velkou zásluhou, že se oba cestovatelé vrátili do povědomí velké části obyvatel České republiky.
Mimořádný přínos pro Zlínský kraj
„Etnolog diplomem, zpěvák a tanečník naturelem, vychovatel a filozof povoláním. Absolutně spolehlivý mužský, na němž se dá stavět jako na žule. Člověk čistého charakteru a morálky, který umí říci pravdu do očí i za cenu, že si lidi znepřátelí. Sblížil nás rok 1968, stmelila léta následná. Přestože musel po roce 1968 opustit na dvacet let práci etnografa ve zlínském muzeu a pracovat jako dělník v kanálech a JZD, ovlivnil folklorní dění na Moravě jako málokdo jiný,“ řekl o Pavlištíkovi jeho přítel Miroslav Zikmund.
Z pozice etnografa se Pavlištík dlouhodobě věnoval zejména zpracování dřeva, proutí a slámy, které je pro zlínský podhorský region zvaný Podřevnicko typický a jemuž věnoval i vědeckou publikaci. Jako choreograf a režisér spolupracoval s folklorními soubory Hradišťan, Světlovan, Rozmarýn, Olšava a mnoha dalšími. Řadu let působil jako režisér, dramaturg a předseda programové rady MFF ve Strážnici, byl iniciátorem obnovení tradice verbířských soutěží a projektu zapsání Slováckého verbuňku na seznam UNESCO.
V roce 2006 získal Pavlištík ocenění Zlínského kraje za významný, dlouhodobý a mimořádný přínos kulturnímu rozvoji regionu. Cenu Pro Amicis Musae (Přátelům múz) tehdy udělilo hejtmanství poprvé. Za celoživotní práci obdržel také Cenu Ministerstva kultury ČR nebo Cenu města Zlína.
