Babička šukala cudně, sranda lidem smrděla. Expert popsal proměny češtiny

Autor: Nikola Forejtová - 
25. 11. 2018
07:30

Babička Boženy Němcové šukala po světnici, dnes má stejné sloveso k úklidu daleko a obvykle se odehrává v jiných částech domácnosti. Naopak za běžný výraz „sranda“ by dříve člověku strčili lidově řečeno mýdlo do pusy. Jazykově souvisí se slovesem pro vyměšování a odvozená je od anglického „shit“. Čeština se zkrátka mění, některá slova se vytrácejí, jiná přicházejí a další mění význam. Detaily o proměnách mateřštiny uvedl pro Blesk Zprávy odborník a lingvista Václav Cvrček z Českého národního korpusu. 

Slovo kampaň si dnes lidé nejčastěji spojí s premiérem Andrejem Babišem (ANO), pro vášnivého hráče to může být ale obsáhlá hra na více kol. „Ačkoli se to nezdá, slova nemají přesně daný význam, ale uživatelé o něm neustále vyjednávají, s každým užitím se jeho význam nepatrně mění. A je pak na obecné shodě, co dané slovo znamená,“ vysvětlil Blesk Zprávám docent Cvrček.

„Takovému plebiscitu podléhají i slova jako xenofob, populista. Každý máme definici jinak vymezenou, navíc ne vždy jsme schopni rozpoznat, zda je vhodné daný výraz použít,“ zmínil Cvrček a dodal: Specifičtější je, když chceme někoho urazit nebo když naopak zavíráme oči před realitou. Ale to jsou motivy spíše psychologické a ne jazykové.“

Slovní výplň národ spojuje

Český jazyk v písemné formě kolikrát nezvládá ani rodilý mluvčí a mluvený jazyk má zase řadu krajských rozdílů. Co máme společného všichni, jsou výplňková slova. „Kromě tzv. hezitačních zvuků jako hm, mm, ee, jsou nejčastější prostě, třeba, teda, takže, vlastně, ňák, přece,“ uvedl Cvrček, aby připojil: „Vzhledem k tomu, že je využívají mluvčí, pokud třeba potřebují získat čas na formulování myšlenky, najdeme je téměř ve všech mluvených nepřipravených projevech.“

Specifické jsou pak vulgarismy, které se častým užíváním stávají běžnými slovy. Nejde říkat jedno sprosté slovo za druhým, ale lidé je použijí ve chvíli, kdy potřebují opepřit situaci, dodat jí váhu nebo potřebují říci vyjádření, které je svým způsobem tabu.

„Historie češtiny zná několik případů, kdy se z vulgarismu stalo běžné slovo a naopak. Dnes už je vulgárně nepociťovaná sranda a ještě v Babičce Boženy Němcové najdeme sloveso šukat, které má dnes naprosto jiný význam,“ uvedl k tématu Cvrček.

Bez brainstormingu ani ránu

Čeština, stejně jako jiné jazyky, přejímá cizí slova. Jde o dobrovolný a neřiditelný proces, kdy z ciziny převezmeme slovo, které se objevuje jak v mluvené, tak v písemné formě. Kdo nezná cool, budget, coffeebreak, ten jako by mezi mladými nikdy nebyl. „Slova si nejdříve ponechávají veškeré vlastnosti zdrojového jazyka, včetně výslovnosti, například single. Později se počeští a nakonec nám zcela zdomácní a jako cizí je nevnímáme. Třeba systém nebo tabák,“ zmínil Cvrček.

V českých firmách jsou dnes běžná slova jako share nebo brainstorming. Výhodu tu má mladší generace, která se slova rychle učí používat a má k nim rychlý a snadný přístup. „Ve vývoji našeho jazyka proběhlo několik pokusů o očištění od cizích vlivů – jazykový purismus. Všechny měly společné to, že směřovaly k omezení vyjadřovacích možností jazyka, k jeho ochuzení, a proto byly většinou spíše neúspěšné,“ uzavřel Cvrček.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Sněmovna na popud opozice jedná o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše

agota ( 25. listopadu 2018 14:18 )

Já nesnáším dnes tolik používané slovo "jakoby".

havran2 ( 25. listopadu 2018 13:03 )

Hlavně v televizi by si měli dát pozor redaktoři a pražáci na jazyk a mluvit spisovně ! ! !

blackhole1 ( 25. listopadu 2018 11:30 )

Dneska sukaji babičky i za prachy

Zobrazit celou diskusi
Další videa