Nejen „sluníčkáři“. V Česku je přes 130 tisíc neziskovek. Kam proudí nejvíc dotací?

31. 10. 2018
08:08

Počet neziskových organizací roste. Právě neziskovky přitom nedávno přitáhly pozornost kvůli debatě o dotacích, které do nich v Česku proudí. A možných rozpočtových škrtech. Dobrovolníci v Česku přitom odpracovali v roce 2016 celkem 46,13 milionu hodin a zdarma odvedli práci za 6,41 miliardy korun.

Podle statistiků postupně přibývá neziskových organizací, mezi které patří spolky, nadace, obecně prospěšné společnosti, církevní organizace, ale i profesní komory, politické strany, zájmová sdružení firem či veřejné vysoké školy a asociace zdravotních pojišťoven.

Oproti roku 2015 lidé v neziskových organizacích věnovali dobrovolnicky prospěšné činnosti téměř o milion hodin víc. Hodnota práce byla vyšší zhruba o půl miliardy. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Práce zdarma, hodnota v miliardách

V roce 2014 jich v Česku existovalo 129 061, předloni pak 137 594. Dobrovolníci v neziskovkách působí ve zdravotnictví, sociálních službách, v kultuře, sportu, při ochraně životního prostředí, vzdělávání či práci s dětmi.

Pro ocenění jejich práce použili statistici medián mzdy z informačního systému o průměrném výdělku. V roce 2011 odpracovali lidé dobrovolnicky 45,19 milionu hodin za 5,67 miliardy. V dalších dvou letech množství práce kleslo. V roce 2014 statistici zaznamenali celkem 45,61 milionu odpracovaných hodin za 5,8 miliardy. V roce 2015 dobrovolníci věnovali práci pro dobro ostatních 45,14 milionu hodin svého času. Kdyby za to dostali mzdu, vydělali by si celkem 5,96 miliardy korun. Loni se počet odpracovaných hodin blížil 46,13 milionům. Hodnota práce činila 6,41 miliardy korun.

V rostoucí sumě se odráží i zvyšování mezd v Česku. Dvě třetiny práce byly pro společenské organizace. Zhruba 18 procent tvořily kulturní a rekreační činnosti. Téměř 9 procent připadlo na dobrovolné hasiče a čtyři procenta na zdravotní a sociální péči. Neziskové organizace se na tvorbě HDP (hrubý domácí produkt) podílejí téměř dvěma procenty. Necelé procento připadá na vysoké školy a asociaci zdravotních pojišťoven, přes 0,6 procenta na spolky, nadace a církevní organizace a malý zbytek na zájmová sdružení firem či neprofesní komory.

Peníze pro neziskovky však dál budí vášně. Premiér Andrej Babiš (ANO) se v září několikrát zmínil o nutnosti přehodnotit dotace pro neziskový sektor. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že navrhne uvolnit systém rozdělování peněz na příští rok pro neziskový sektor.

Kam proudí dotace pro neziskovky?

„Já jsem jen apeloval na ministry, aby ty peníze pro neziskové organizace byly přidělovány efektivně,“ uvedl Babiš. O efektivnosti vynakládaných peněz premiér diskutoval i s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD).

Schillerová vedle toho uvedla, že se její resort pustil do hledání technického řešení, jak sledovat pohyb peněz určených neziskovým organizacím. Nově by mělo být zajištěno, že stát ví, jak a na co peníze neziskový sektor čerpá. Od příštího roku do systému Státní pokladny zavede ministerstvo novou funkci, která bude peníze pro příjemce prostředků ze státního rozpočtu evidovat pod jednoznačným identifikačním číslem. Teď Státní pokladna neumožňuje automaticky rozlišovat příjemce peněz ze státního rozpočtu v takovém detailu.

Nejvíce peněz rozděluje neziskovému sektoru ministerstvo práce a sociálních - spolu s ministerstvem školství. Podle diskuse vlády z konce srpna v návrhu rozpočtu na příští rok klesla suma určená neziskovým organizacím o 586 milionů korun oproti původnímu plánu.

Přesto má podle návrhu celková suma vzrůst o 800 milionů korun ve srovnání s letošním rokem. Výrazně klesat mají peníze neziskovým organizacím vázaným na ministerstvo školství, s růstem počítá ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kritizované škrty

Neziskové organizace kritizovaly výrok Schillerové ze začátku srpna, že by ze 14 miliard korun ročních dotací pro neziskové organizace ráda ušetřila tři miliardy. Po vlně kritiky, která směřovala i na premiéra, Babiš uvedl, že vláda bude postupovat podle analýzy, kterou nechal vypracovat.

„Úspora tří miliard korun je iluzorní,“ ohradil se šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů. „Je nutné podívat se podrobněji, co vlastně neziskové organizace jsou a co v ČR dělají. Především musíme oddělit neziskové organizace, které vykonávají místo státu a na základě 'jeho objednávky' veřejné služby,“ ohradila se unie protu výpadům na neziskový sektor.

Rozbor financování nestátních neziskových organizací: Kam proudí nejvíce dotací?Rozbor financování nestátních neziskových organizací: Kam proudí nejvíce dotací? | 

Nejvíc dotací do sportu

Největší část dotací pro neziskové organizace putuje do podpory sportu. V roce 2016 to byla více než třetina z rozdělované sumy 17,89 miliardy korun. Zhruba 30 procent částky se pak využilo na sociální věci a na zaměstnanost.

Poradní orgán vlády, v němž pracují zástupci neziskových organizací a náměstci jednotlivých ministerstev, každoročně odevzdává vládě podklady o dotačních programech i rozbor financování neziskových organizací

I z něj je patrné, že největším příjemcem dotací je Fotbalová asociace ČR. Cesnet na druhém místě byl v roce 1996 založen vysokými školami a Akademií věd ČR, jde o zkratku pro Czech Education and Scientific NETwork. Na třetím místě mezi příjemci dotací pak byl Člověk v tísni.

Jak hospodaří Člověk v tísni

Člověk v tísni, kterému šéfuje Šimon Pánek, v roce 2017 dostal ze státního rozpočtu 156 202 000 korun (oproti tomu ze zahraničních státních rozpočtů přes 757 000 000 a z EU 629 000 000 korun). „V roce 2017 jsme z těchto zdrojů získali celkem 2 053 198 000 Kč,“ upozorňuje organizace na svých stránkách.

A dál poodkrývá své financování. „V roce 2017 činily naše celkové náklady 2 052 985 000 Kč. Největší položkou byly náklady na humanitární pomoc a rozvoj, značná část prostředků zamířila také na programy sociální integrace a podporu Centra pro lidská práva a demokracii. Na činnost kanceláře, péči o dárce a jiné provozní aktivity bylo vynaloženo přibližně 7% celkových nákladů,“ upozorňuje neziskovka. Největší balík peněz v rámci humanitární pomoci šel na Sýrii, následovaly země jako Ukrajina, Irák, Afghánistán, Srí Lanka či Etiopie. Vedle toho se zabývá neziskovka např. dluhovým poradenstvím a poskytováním odborné pomoci lidem, kteří se dostali do problémů s dluhy a svou situaci neumí sami řešit.

Charita a další

Neziskovky přitom vykonávají řadu funkcí za stát a v některých oblastech mu notně ulevují. I proto jejich opakující se kritika vyvolala řadu obranných reakcí. „Útok proti neziskovému sektoru je začátkem konce demokracie. Takto vždy probíhal nástup totalit,“ varovali třeba v srpnu experti na neziskový sektor v čele se senátorkou Miluší Horskou (za KDU-ČSL) ve společném prohlášení.

Největším nestátním poskytovatelem sociálních a zdravotních služeb v zemi je Charita ČR. Uvedla, že loni pomohla 145 000 klientů. „Považujeme za důležité upozornit, že jakékoliv snížení dotací v sociální oblasti ohrozí životy lidí,“ uvedla Simona Juračková z Charity ČR. Podle ředitele Charity ČR Lukáše Curyla budou stále víc potřeba i preventivní služby a poradenství, a to třeba kvůli rostoucímu počtu lidí v exekucích. Seškrtání dotací by omezilo dostupnost služeb, uvedl Curylo.

Video Branky, body, kokoti: Babiši, nelži! - BPŽ/Karel Dlabač
720p 360p

paralenka ( 31. října 2018 13:54 )

Tak jsem doteď netušila, že veřejné vysoké školy jsou neziskovky, dosud jsem se domnívala, že patří mezi příspěvkové organizace, právní subjekty s možností vyvíjet i ziskovou/ podnikatelskou činnost ve vědě, výzkumu, uměleckých aktivitách, ale i získávat třeba poplatky za prodloužení studia, restaurační činnost menz apod.. podle vlastních pravidel,tedy s možností doplnit své rozpočty i jinými zdroji. Proto jsou snad veřejné a bez školného?! Vždyť je to samostatná kapitola rozpočtu MŠMT, takže teď hledám, kde se to zařazení do neziskovek vzalo! I příspěvkové základky mají podnikatelskou činnost, třeba z pronájmů, vaření pro cizí strávníky, proč by VŠ měly být neziskové organizace jedoucí z dotací a darů?

vont ( 31. října 2018 12:20 )

naprosto souhlasím, stát musí mít přehled kam jdou a jak se používají peníze z našich daní! nerozumím výkřikům, že jde o omezovaní demokracie. naopak!!!

delphina ( 31. října 2018 11:25 )

prasatkope***k:

kollerpetr ( 31. října 2018 11:24 )

---Najděte nahé dívky ve svém okolí zde : Huit.Re/Divky

janhu ( 31. října 2018 11:23 )

okamžitě ukončit státní dotace neziskovkám jsou to megatunely jako čt neziskovky další megatunel 24 mld ročně ,pátá kolona hitlerovského režimu USA a EU za naše daně Statistika MMR: V české republice je 4442 neziskových organizací dostávajících 24 miliard! http://www.novarepublika.cz/2016/05/statistika-mmr-v-ceske-republice-je.html stbácká neziskovka člověk v tísni neziskovka založena agentem STB za top09stan ŠTĚTINOU ,označení Plavec, a čt se zabývá vymýváním mozků ,školením učitelů a propagandou http://www.novarepublika.cz/2018/08/neziskovky-v-tisnizkuste Cizí, nepřátelská propaganda. Nebo vymývání mozků, chcete-li. Oficiálně pak školící a vzdělávací aktivity. Jeden svět na školách, na projekt ” Podpora tolerantní společnosti v reálném i virtuálním prostoru ” Odstraňování předsudků a rasové a národnostní nesnášenlivosti u dnešní dospívající generace i širší veřejnosti. Mladé lidi jsme motivovali na jejich aktivní účast na ochraně demokratických hodnot a kultivovali komunikaci o menšinách a cizincích v prostředí sociálních sítí“. Počet škol, zapojených do projektu, kde vašim dětem vymývají (pokrokově) hlavu je, podle loňské zprávy 2973. A na nich přibývá učitelů, (správně) vyškolených Člověky.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa