Letní čas je za dveřmi: Kdy nastane a proč ho ještě pořád máme?

13. 3. 2019
14:00

Už tento víkend se ručičky hodinek posunou o hodinu vpřed z 2:00 na 3:00 a Česko ze zimního času přejde na letní. Ke změně dojde v noci ze soboty na neděli 25. března. Opačná změna nastane na konci října.

Přechod na letní čas probíhá ve většině evropských zemí. Výjimkou je jen Island, Rusko, Bělorusko, části Grónska, norské ostrovy Jan Mayen a Špicberky. V moment změny se autobusové a vlakové linky na hodinu zastaví, nebo budou pokračovat a přijedou o hodinu dříve. Záleží na dopravci.

Na rozdíl od zimního času, jenž je astronomický, je letní čas výmysl, který byl zaveden za účelem úspory energie. Už na přelomu 19. a 20. století lidi napadlo, že pokud by chodili spát o hodinu dříve, ušetřili by energii. Realitou se nápad stal během první světové války. Česko jako součást Rakouska-Uherska bylo mezi prvními zeměmi, které přechod na letní čas zavedly.

Změny času byly několikrát měněny a upravovány. V roce 1919 jej například v USA zrušili, jelikož lidem vadilo, že vstávali a chodili spát dříve. V Rusku se zas ručička hodin posouvala o celé tři hodiny. Mezi lety 1940 a 1942 pak platil letní čas v českých zemích nepřetržitě.

Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979. Po několika letech fungování bylo stanoveno pravidlo, podle kterého se zaváděl poslední březnový víkend v noci ze soboty na neděli. Tehdy letní čas platil jen do září. Do října začal platit až od roku 1996. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii a Česko se jí přizpůsobilo.

Změna času je dlouhodobě terčem kritiky

Letní čas řada odborníků kritizuje. Energetická úspora, kvůli které byl zaveden, je údajně diskutabilní. Podle zjištění Pražské energetiky je úspora pouze v období okolo rovnodennosti, a i tehdy je to jen jedno procento. V ostatních měsících není žádná.

Podobnou věc tvrdí rakouský svaz podnikatelů v energetice, podle kterých zavedení letního času několik let nepřináší energetické úspory, ale naopak vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot. Navíc venkovní aktivity, jak pracovní, tak odpočinkové, lze dělat déle. A to podle studie amerického státu Indiana vede ke z zvýšení energetických nákladů – na osvětlení a klimatizaci.

Dalším argumentem proti jsou zdravotní potíže. Lékaři a psychologové se shodují, že lidé si na vstávání o hodinu dříve dlouho zvykají a jsou pak málo produktivní a méně pozorní. Podporují to i data, podle kterých je ve dnech po přechodu na letní čas větší množství dopravních nehod. Nepříznivý vliv změn času na biorytmus člověka uznala i studie Evropské unie.

Za zrušení letního času brojí lidovci

Kvůli možným problémům a sporné úspoře energie je rušení a zavádění změn času dlouhodobě předmětem diskuze politiků. Pro zrušení používání letního času vznikla iniciativa „Pouze jeden čas“ soustředěná kolem senátora za KDU-ČSL Petra Šilara. Na půdě Evropského parlamentu dokonce vznikla pracovní skupina napříč frakcemi i zeměmi, v jejímž čele stojí předseda právního výboru Pavel Svoboda (KDU-ČSL).

Video Europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) stojí v čele politiků, kteří bojují za konec střídání letního a zimního času. Na Evropskou komisi má zatlačit rezoluce, národní vlády se jinak nepohnou - Blesk / Zuzana Štíchová
720p 360p

V říjnu 2016 vláda schválila, že letní čas bude v zemi používán minimálně dalších pět let. Evropský parlament ale začátkem roku 2018 vyzval Evropskou komisi, aby zanalyzovala dopady střídání zimního a letního času v zemích EU. Mělo by se jednat o první krok směrem k legislativní úpravě, která může skončit i zrušením pravidelné změny. 

Není zatím jasné, zda by případně v platnosti zůstal spíše letní čas, nebo ten zimní. Zrušení by ale mohlo znamenat, že by Německo nebo Polsko mělo jiný čas než Češi, tvrdí kritici. Proti byla například dánská poslankyně Margrete Aucken. „Pojďme udělat kampaň, abychom necestovali ze západu na východ. Tady bychom měli být všichni nemocní,“ argumentovala proti iniciativě.

Za zrušení změn času se ale staví lidé napříč členskými zeměmi. Konec střídání podporuje například 60 % Poláků nebo 62 % Nizozemců. A velkou podporu má i v Česku.

„Jistě, jet-leg (pásmová nemoc - pozn. red.) si můžete přivodit různými způsoby, ale tohle je jet-leg, který se organizuje celoevropsky a pro všechny. Jestli cestujete nebo necestujete je vaše svobodné rozhodnutí, ale tady celá Evropa udělá 2x ročně krok proti vnitřním biologickým hodinám. Celá Evropa si, byť málo třeba, rozhodí biorytmus. Kapka ke kapce, pak to provokuje civilizační choroby,“ reagoval na jeden z argumentů Svoboda.

Video Finská europoslankyně Heidi Hautala kvůli změně času nevěděla, kdy přesně porodila. - Blesk / Zuzana Štíchová
720p 360p

Vše o změně času v roce 2019 čtěte na Blesk.cz ZDE

mopsamanda ( 13. března 2019 23:57 )

Kterej blbec zase psal tento článek. Tento víkend se letní čas nepřehazuje, a už vůbec ne v neděli 25.3, i jen proto, že 25.3. bude pondělí. Letní čas se pokud vím přehazuje 31.3.

11karel11 ( 13. března 2019 19:52 )

Stále se jen kecá, co by se mělo, a nic neudělají. Jediný zájem v Bruselu je chrochtat u koryta, podvádět, ráno se jdou zapsat s kufry a rychle pryč.

beda88 ( 13. března 2019 18:17 )

ty jsi ale pako, přemýšlel jsi taky o mMALÝCH dětech, které těžko necháš běhat do 21h venku, ale vstávají v 6.30h do školky, protože rodiče oba pracují od 7h? já to zažil 2x a je to fakt pravda. večera za světla jsem je rval do postýlky, aby za tmy vstávali. teď vstávám v 4.30h a jezdím přes Prahu do Brna. je to teď lepší, když se rozednívá a za světla dojedu do cíle. zeptej se ty debile např. pekařů, krmičů, nebo kamioňáků, co vstávají tak brzo, co je pro ně lepší. a řekni jim to do očí. nakopou tě do zádele, že budeš týden spát na břiše. ty "přežitku" jeden. kolik dětí jsi vychoval a vstávali takhle brzo? zrušit letní a nechat ne zimní, ale středoevropský, který je po staletí jediný.

vendulala ( 13. března 2019 16:22 )

vendulala ( 13. března 2019 16:07 )

Přesně tak, každý rok na jaře jen nasírají lidi.Já letní čas ignoruji již několik let,naštěstí mohu.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa