Víme, že naše tělo má své vnitřní biologické hodiny. Jak fungují?

Biologické hodiny jsou zdrojem našich biologických rytmů. Vznikly jako projev adaptace na střídání světla a tmy ve vnějším prostředí. Opakují se s přibližně 24 hodinovou periodou. Díky nim se náš organismus s předstihem připravuje například na to, že bude vstávat a bude aktivní – konkrétně zvýší tělesnou teplotu a hladinu kortizolu. Večer se naopak připravuje k odpočinku a vylučuje melatonin (tzv. hormon spánku).

Co naše biorytmy řídí?

Biologické rytmy jsou řízeny biologickými hodinami. Ty hlavní z nich sídlí ve spodní části mozku, která se nazývá hypotalamus. Tvoří je asi 20.000 nervových buněk. Rytmus je v biologických hodinách geneticky zakotvený a jeho perioda je u většiny lidí o něco delší než 24 hodin.

Co to v praxi znamená?

K tomu, aby naše biologické rytmy byly správně sladěny s vnějším časem, je nutné je denně pravidelně seřizovat. Nejvýznamnější roli tady hraje světlo, ale také pravidelný příjem potravy, pohyb a sociální interakce. Informaci o světle dostávají biologické hodiny v hypotalamu přímou drahou ze sítnice oka. Následně pak vydávají signály do dalších oblastí mozku a těla, kde seřizují podřízené biologické hodiny tak, aby biologické rytmy různých orgánů byly jednotné. Vnitřní hodiny má totiž každá buňka v našem těle.

Právě se mění čas ze zimního na letní. Jak se tato změna na našem organismu projeví?

Změna času je náhlou skokovou změnou sociálního času, které se náš vnitřní biologický čas musí přizpůsobit. Bezprostředně můžeme zaznamenat např. zhoršení výkonnosti či nálady. Trvá zhruba týden, než se změnou času vyrovnáme.

Vnitřní biologický čas je u každého člověka jiný a řádí každého z nás k určitému chronotypu. Dělíme se na skřivánky a sovy. Čím to je?

Souvisí to s našimi geny, věkem i světelným prostředím, ve kterém žijeme. Doba spánku se odvíjí mimo jiné od toho, v jakém rytmu si naše tělo tvoří spánkový hormon melatonin. U skřivánků jeho hladina večer narůstá a ráno klesá dříve, než u sov, které mají rytmus pozdější. Skřivánkům se vnitřní hodiny předbíhají, sovám zpožďují a změna času dělá nakonec problém oběma typům.

Existuje ještě také termín sociální jet lag, což je permanentní nesoulad našeho vnitřního času s tím sociálním. Jak se projevuje?

Přestože existují lidé s různým chronotypem, čas začátku vyučování nebo pracovní doby je pro všechny stejný. Z různých studií přitom vyplývá, že většina lidí vstává v době, kdy by subjektivně měli ještě spát. Tento nesoulad můžeme zažívat celou školní docházku i pracovní kariéru. A následkem je riziko obezity a dalších chorob. Každoroční posun hodinových ručiček tuto nesrovnalost dočasně ještě podpoří.

Které střídání času je pro nás horší?

Přechod od letního ke středoevropskému času je pro většinu lidí snazší, protože biologický rytmus většiny lidí je o něco delší než 24 hodin, a tak se snáze vyrovná s hodinou navíc. Naopak jarní změna času, při které se hodina ukrojí, dává lidem zabrat víc. Jednak se biologické hodiny většiny lidí snáze přizpůsobí posunu času na podzim, jednak na jaře se přidává efekt spánkové deprivace – lidé mají potíže večer usnout o hodinu dříve, ale vstávat o hodinu dříve naopak kvůli povinnostem musí.

Na koho změna času může působit hůře? Kdo se s ní složitěji srovnává?

Vnímání časového posunu závisí nejen na tom, zda jsme skřivani či sovy, ale i na našem věku a pracovním režimu. Pokud musíme vstávat v době subjektivní noci, kdy máme hladinu melatoninu vysokou a tělesnou teplotu naopak nízkou, a jít do práce v pět ráno, je to větší problém, než pokud máme režim volnější.

 Co nám pomůže se se změnou času lépe vyrovnat?

Při jarní změně času potřebujeme, aby se naše biologické hodiny o hodinu předběhly. Měli bychom proto pobývat co nejvíce na denním světle, nejdůležitější je to ráno. Zvlášť ve městech je ale bohužel běžné, že lidi tráví většinu času v uzavřených prostorách a večer při umělém osvětlení.

To je docela problém. Večery s oblibou trávíme u telefonu a sociálních sítí….

Večer bychom se skutečně neměli vystavovat modrému světlu, které vyzařují monitory mobilů či televize, ale také běžné umělé osvětlení. To totiž, i když se na pohled jeví jako bílé, modrou složku ve spektru obsahuje. Modré světlo blokuje vzestup hladin melatoninu. Pomoci mohou speciální brýle, které modrou složku světla blokují. Je vhodné je nosit cca dvě hodiny před spaním.

Fotogalerie
3 fotografie

V neděli 26. března 2023 ve 2:00 se čas posune o hodinu dopředu na 3:00.

Video
Video se připravuje ...

Přechod na letní čas 26. března 2023 Videohub