Velikonoce: Na jaké datum vycházejí a kde se vzaly nejznámější tradice?

• Datum Velikonoc
  Velikonoce 2024
  Velikonoce v dalších letech
• Otevírací doba obchodů
• Velikonoční zvyky
  Pomlázka a koleda
  Kraslice
• Církevní tradice
  Květná neděle
  Modré pondělí a Šedivé úterý
  Škaredá středa
  Zelený čtvrtek
  Velký pátek
  Bílá sobota
  Velikonoční neděle 

Kdy jsou Velikonoce?

Datum Velikonoc je pohyblivé. Odvozuje se od prvního úplňku po jarní rovnodennosti (21. březnu). Velikonoce totiž připadají na první neděli po tomto úplňku. 

Velikonoce 2024

• Velký pátek – 29. března
• Velikonoční neděle – 31. března
• Velikonoční pondělí  - 1. dubna

Velikonoce v roce 2025 a později

Otevírací doba na Velikonoce

Na Velikonoce připadají hned dva státní svátky. Zatímco ale na Velký pátek zůstávají obchody otevřené, na Velikonoční pondělí musí zůstat zavřené.

Velikonoční zvyky

Velikonoce jsou vrcholem církevního liturgického roku. Zároveň ovšem jejich původ sahá až do doby před rozšířením křesťanství. Datum Velikonoc se ve starověku krylo s židovským svátkem pesach. Jejich doba blízká jarní rovnodennosti zároveň vedla k tomu, že na řadě míst včetně Česka se na Velikonoce zachovala i část původně pohanských oslav začátku jara. 

Velikonoční pomlázka a koleda

Tradičním symbolem Velikonoc v Česku je koleda na Velikonoční pondělí a s ní spojená proutěná pomlázka a malovaná vajíčka.

Pomlázka se běžně plete z mladých vrbových proutků. Na koledu se s ní potom tradičně chodí v pondělí ráno. Podle tradice má vyšlehání vrbovým proutím předat dívkám část jeho jarní svěžesti. Odměnou za koledu jsou tradičně malovaná vajíčka, pentle, sladkosti, ale často i alkohol.

V některých částech Česka pak s pomlázkou souvisí i takzvaná oblévačka, kdy buď koledníci společně se šleháním polévají vodou děvčata, od kterých nedostanou dostatečnou výslužku, jinde jde o obranu dívek před koledníky. Podobné zvyky přitom fungují i v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku.

Kraslice

Malovaná vajíčka jsou s Velikonocemi spojena od dob raného křesťanství. Zdobená vejce ovšem křesťané jako symbol pouze převzali. Malovaná vejce znali už staří Římané.

Vajíčka se nejčastěji zdobí jednoduchou batikou, případně se na ně reliéfně kreslí voskem. Existují ovšem i složitější techniky jako polepování slámou, drátování či prořezávání.

Církevní velikonoční tradice

Pro křesťany patří velikonoční týden k nejdůležitějším částem liturgického roku. Symbolizuje poslední týden života Ježíše Krista. 

Začíná Květnou nedělí, která je zároveň poslední postní nedělí. Ta připomíná vjezd Ježíše zpátky do Jeruzaléma. Bohoslužby v ten den jsou spojeny s průvody do kostela, které nesou ratolesti nebo kočičky symbolizující palmové listy, jimiž lidé vítali Ježíše v Jeruzalémě. 

Následuje Modré pondělí a Šedivé úterý. Tyto dny na rozdíl od jiných dnů nebývají spojovány s žádnými obřady. 

Týden pokračuje Sazometnou či Černou nebo Škaredou středou. Křesťané si při ní připomínají zradu Jidáše Iškariotského, který v ten den za třicet stříbrných udal Ježíše. Podle tradice se v tento den vymetaly komíny, aby se z příbytku vyhnaly zlé síly. 

Zelený čtvrtek je připomínkou poslední večeře Ježíše. Je zároveň předvečerem velikonočního tridua – posledních tří dní velikonočního týdne, které jsou vrcholem liturgického roku křesťanských církví. Zelený čtvrtek je zároveň známý tím, že během něj umlknou kostelní zvony, které podle pověsti odlétají do Říma. Naposledy se rozezní během večerní mše. 

Velký pátek připomíná utrpení a smrti Ježíše na kříži, takzvanými pašijemi. V tento den se neslouží mše svatá. Zároveň se v tento den nesmí konat ani pohřby. 

Mše se nekonají ani během Bílé soboty. Tímto dnem končí postní doba. Po západu slunce se následně slouží velikonoční vigilie – bohoslužba, která připomíná Ježíšovo z mrtvých vstání. Zároveň se během této bohoslužby znovu rozezní kostelní zvony. 

Velikonoční liturgie, a celý liturgický rok, následně vrcholí o Velikonoční neděli, kdy se slaví slavnost Zmrtvýchvstání páně. V tento den se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Kam vyrazit na Velikonoce

Velikonoce zároveň díky prodlouženému víkendu poskytují možnost vyrazit na výlet. Populární jsou především Velikonoční trhy. Různé velikonoční akce pořádají ale i muzea lidové kultury nebo správci hradů a zámků.