Sobota 18. května 2024
Svátek slaví Nataša, zítra Ivo
Oblačno, déšť 19°C

Velikonoce: Jak se slaví a proč jsou pro křesťany důležitější než Vánoce?

Velikonoční vigilie
Velikonoční vigilie  (Autor: Profimedia)
Autor: mah - 
11. března 2024
10:20

Velikonoce jsou pro křesťanské církve nejvýznamnější částí roku. Oslavy začínají většinou v posledním postním týdnu, označovaném jako Svatý týden, který obsahuje i Velikonoční tridium, tato doba, která připomíná poslední dny Ježíše Krista, je ovšem liturgicky ještě součástí postní doby. Velikonoce z církevního hlediska začínají svátkem Zmrtvýchvstání Páně (Velikonoční nedělí), kdy začíná Velikonoční oktáv. Liturgicky pak Velikonoční doba končí až na letnice oslavou seslání Ducha svatého. Velikonoce jsou v církvi chápány jako oslava Kristova vítězství nad smrtí.

Oslavy spojené s Velikonocemi začínají Květnou nedělí, která zároveň začíná Svatý týden. Ten vrcholí Velikonočním triduem jehož součástí je i Velikonoční neděle. Teprve tou ovšem začíná období Velikonoc z pohledu církevní liturgie. Velikonoční doba pak trvá 50 dní až do letnic.

Svatý týden

Většina lidí má s Velikonocemi spojený především týden před Velikonoční nedělí, kdy se připomíná utrpení Ježíše Krista a jeho smrt na kříži. Liturgicky jde ovšem o závěr postní doby. Jeho součástí jsou i barevné dny Velikonoc.

Dny Svatého týdne:

  • Květná neděle
  • Modré pondělí
  • Šedé nebo Žluté úterý
  • Sazometná (někdy též Černá) středa
  • Zelený čtvrtek
  • Velký pátek
  • Bílá sobota

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum jsou tři nejvýznamnější svátky spojené s posledními dny Ježíše Krista. Začíná večer na Zelený čtvrtek, kdy je připomínána poslední večeře Ježíše s jeho apoštoly. Důvodem, proč začíná ve čtvrtek večer, je, že západ slunce byl historicky považován za začátek nového dne.

Triduum pokračuje Velkým pátkem, kdy se připomíná utrpení a smrt Ježíše Krista na kříži. Věřící také v tento den často vykonávají křížovou cestu. Ta během čtrnácti zastavení připomíná utrpení Ježíše Krista a jeho smrt na kříži. Podoba jednotlivých zastavení je přitom předepsána. Historické křížové cesty ovšem obsahovaly i zastavení, která nemají oporu v Biblických textech. V roce 1991 tak papež Jan Pavel II. navrhl nový seznam výjevů podle evangelií a seznam v roce 2007 schválil jeho nástupce Benedikt XVI.

Zastavení křížové cesty

 

Tradiční podoba

Současná podoba

1. zastavení

Odsouzení Ježíše

Ježíš v zahradě Getsemanské

2. zastavení

Ježíš přijímá kříž

Zatčení Ježíše

3. zastavení

Ježíš poprvé padá pod křížem

Odsouzení Ježíše

4. zastavení

Ježíš potkává Marii

Zapření Ježíše Petrem

5. zastavení

Šimon pomáhá Ježíšovi nést kříž

Ježíš před Pilátem

6. zastavení

Veronika podává Ježíšovi šátek, aby si otřel tvář 

Bičování Ježíše a nasazení trnové koruny

7. zastavení

Ježíš podruhé padá pod křížem

Ježíš přijímá kříž

8. zastavení

Ježíš napomíná plačící

Šimon pomáhá Ježíšovi nést kříž

9. zastavení

Ježíš potřetí padá pod křížem

Setkání Ježíše s ženami z Jeruzaléma

10. zastavení

Ježíšovi je odebráno roucho

Ukřižování Ježíše

11. zastavení

Ježíš je přibitý na kříž

Ježíš slibuje své království zločinci

12. zastavení

Ježíš umírá

Ježíš na kříži, jeho matka a učedník

13. zastavení

Ježíš je sňat z kříže z kříže

Ježíš umírá

14. zastavení

Ježíš je uložen do hrobu

Ježíš je pohřben

Následuje Bílá sobota, která připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě.

Velikonoční vigilie

Po západu slunce v sobotu začíná Velikonoční vigilie, kdy je během bohoslužby světla posvěcen velikonoční oheň, od kterého se následně rozsvítí velikonoční svíce Paškál. Tu následně kněz či jáhen vnáší do ztemnělého kostela, kde si od Paškálu zapalují své svíce věřící. Následuje kázání, po kterém jsou pokřtěni katechumeni a na závěr se slaví eucharistie (svaté přijímání).

Video  Vigilie neboli vidění  - Videohub
Video se připravuje ...

Velikonoční liturgie

Samotné Velikonoce začínají církevním pohledem až Velikonoční nedělí neboli Božím hodem Velikonočním, kdy se připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání. Velikonoční neděle je tak nejvýznamnějším svátkem liturgického roku. Během zpěvu Gloria se zároveň znovu rozezní kostelní zvony.

Urbi et orbi

S Božím hodem Velikonočním se pojí i papežské požehnání Urbi et orbi (Městu a světu), kdy papež z lodžie baziliky Svatého Petra požehná Římu i světu. Papež požehnání dává i při Slavnosti Narození Páně 25. prosince či své inauguraci. Velikonoční požehnání je ovšem spojeno i s projevem papeže, kde hodnotí uplynulý rok.

Velikonoční nedělí začíná zároveň Velikonoční oktáv, což je po triduu druhé nejvýznamnější období církevního roku. Během bohoslužeb se tak čtou části evangelií, které popisují Ježíšovo vzkříšení. Posledním dnem Velikonočního oktávu je pak Bílá neděle neboli druhá neděle Velikonoc.

Velikonoční doba ovšem pokračuje ještě svátkem Nanebevstoupení Páně, který věřící slaví ve čtvrtek čtyřicet dní po Velikonocích. V tento den si křesťané připomínají výstup Ježíše na nebesa z hory Olivetské.

Velikonoční období pak končí až na Boží hod svatodušní, který připadá na 50. den po Velikonocích. Věřící si na tento svátek připomínají seslání Ducha svatého na apoštoly.

Historie Velikonoc

Velikonoce jsou historicky nejdůležitějším křesťanským svátkem. Zprávy o velikonočních oslavách se dochovaly už z dob nejranějších křesťanů. Jde přitom o svátek, který je od začátku spojený s židovským svátkem Pesach.

To, že se z Velikonoc stává samostatný křesťanský svátek bez židovského vlivu, pak dokládají literární prameny už ve druhém století. K výpočtu data Velikonoc se ovšem stále používal židovský kalendář. K úplnému osamostatnění data Velikonoc od Pesachu došlo až v roce 325, kdy se konal první církevní koncil ve městě Nikaia, který určil, že Velikonoce se nemají krýt s židovským svátkem.

Přesto se křesťané nedohodli na přesném výpočtu data. Zatímco katolíci a západní církve vypočítávají Velikonoce podle gregoriánského kalendáře, většina východních církví používá k výpočtu juliánský kalendář. V důsledku toho tak pravoslavné Velikonoce začínají většinou později.

Pesach - židovské Velikonoce

Jak už bylo řečeno, slaví se Velikonoce v podobném čase jako Pesach. Není to přitom náhoda. Evangelia popisují, že poslední večeře Ježíše a jeho apoštolů proběhla v Pesachovém týdnu.

Během svátku Pesach si Židé připomínají vyvedení svého lidu z Egypta Mojžíšem a deset ran, které na Egypt měl seslat bůh. Součástí oslav je i večeře, při které se má podávat jehněčí.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi