Velikonoce: Jak se slaví a proč jsou pro křesťany důležitější než Vánoce?

Oslavy spojené s Velikonocemi začínají Květnou nedělí, která zároveň začíná Svatý týden. Ten vrcholí Velikonočním triduem jehož součástí je i Velikonoční neděle. Teprve tou ovšem začíná období Velikonoc z pohledu církevní liturgie. Velikonoční doba pak trvá 50 dní až do letnic.

Svatý týden

Většina lidí má s Velikonocemi spojený především týden před Velikonoční nedělí, kdy se připomíná utrpení Ježíše Krista a jeho smrt na kříži. Liturgicky jde ovšem o závěr postní doby. Jeho součástí jsou i barevné dny Velikonoc.

Dny Svatého týdne:

• Květná neděle
• Modré pondělí
• Šedé nebo Žluté úterý
• Sazometná (někdy též Černá) středa
• Zelený čtvrtek
• Velký pátek
• Bílá sobota

Velikonoční zvyky den po dni. Znáte dobře všechny tradice?

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum jsou tři nejvýznamnější svátky spojené s posledními dny Ježíše Krista. Začíná večer na Zelený čtvrtek, kdy je připomínána poslední večeře Ježíše s jeho apoštoly. Důvodem, proč začíná ve čtvrtek večer, je, že západ slunce byl historicky považován za začátek nového dne.

Triduum pokračuje Velkým pátkem, kdy se připomíná utrpení a smrt Ježíše Krista na kříži. Věřící také v tento den často vykonávají křížovou cestu. Ta během čtrnácti zastavení připomíná utrpení Ježíše Krista a jeho smrt na kříži. Podoba jednotlivých zastavení je přitom předepsána. Historické křížové cesty ovšem obsahovaly i zastavení, která nemají oporu v Biblických textech. V roce 1991 tak papež Jan Pavel II. navrhl nový seznam výjevů podle evangelií a seznam v roce 2007 schválil jeho nástupce Benedikt XVI.

Následuje Bílá sobota, která připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě.

Velikonoční vigilie

Po západu slunce v sobotu začíná Velikonoční vigilie, kdy je během bohoslužby světla posvěcen velikonoční oheň, od kterého se následně rozsvítí velikonoční svíce Paškál. Tu následně kněz či jáhen vnáší do ztemnělého kostela, kde si od Paškálu zapalují své svíce věřící. Následuje kázání, po kterém jsou pokřtěni katechumeni a na závěr se slaví eucharistie (svaté přijímání).

Velikonoční liturgie

Samotné Velikonoce začínají církevním pohledem až Velikonoční nedělí neboli Božím hodem Velikonočním, kdy se připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání. Velikonoční neděle je tak nejvýznamnějším svátkem liturgického roku. Během zpěvu Gloria se zároveň znovu rozezní kostelní zvony.

Urbi et orbi

S Božím hodem Velikonočním se pojí i papežské požehnání Urbi et orbi (Městu a světu), kdy papež z lodžie baziliky Svatého Petra požehná Římu i světu. Papež požehnání dává i při Slavnosti Narození Páně 25. prosince či své inauguraci. Velikonoční požehnání je ovšem spojeno i s projevem papeže, kde hodnotí uplynulý rok.

Velikonoční nedělí začíná zároveň Velikonoční oktáv, což je po triduu druhé nejvýznamnější období církevního roku. Během bohoslužeb se tak čtou části evangelií, které popisují Ježíšovo vzkříšení. Posledním dnem Velikonočního oktávu je pak Bílá neděle neboli druhá neděle Velikonoc.

Víte, během kterých svátků si nakoupíte a kdy ne? Zavírání obchodů v roce 2024 přehledně

Velikonoční doba ovšem pokračuje ještě svátkem Nanebevstoupení Páně, který věřící slaví ve čtvrtek čtyřicet dní po Velikonocích. V tento den si křesťané připomínají výstup Ježíše na nebesa z hory Olivetské.

Velikonoční období pak končí až na Boží hod svatodušní, který připadá na 50. den po Velikonocích. Věřící si na tento svátek připomínají seslání Ducha svatého na apoštoly.

Historie Velikonoc

Velikonoce jsou historicky nejdůležitějším křesťanským svátkem. Zprávy o velikonočních oslavách se dochovaly už z dob nejranějších křesťanů. Jde přitom o svátek, který je od začátku spojený s židovským svátkem Pesach.

To, že se z Velikonoc stává samostatný křesťanský svátek bez židovského vlivu, pak dokládají literární prameny už ve druhém století. K výpočtu data Velikonoc se ovšem stále používal židovský kalendář. K úplnému osamostatnění data Velikonoc od Pesachu došlo až v roce 325, kdy se konal první církevní koncil ve městě Nikaia, který určil, že Velikonoce se nemají krýt s židovským svátkem.

Přesto se křesťané nedohodli na přesném výpočtu data. Zatímco katolíci a západní církve vypočítávají Velikonoce podle gregoriánského kalendáře, většina východních církví používá k výpočtu juliánský kalendář. V důsledku toho tak pravoslavné Velikonoce začínají většinou později.

Pesach - židovské Velikonoce

Jak už bylo řečeno, slaví se Velikonoce v podobném čase jako Pesach. Není to přitom náhoda. Evangelia popisují, že poslední večeře Ježíše a jeho apoštolů proběhla v Pesachovém týdnu.

Během svátku Pesach si Židé připomínají vyvedení svého lidu z Egypta Mojžíšem a deset ran, které na Egypt měl seslat bůh. Součástí oslav je i večeře, při které se má podávat jehněčí.