Květnou, někdy také Pašijovou nedělí, letos 10. dubna, začíná pašijový týden. V tento den přijel Ježíš Kristus do Jeruzaléma a lidé ho vítali palmovými listy. Na paměť tohoto dne se kostely zdobí květy, narašenými větvičkami vrby nebo kočičkami a předčítá se nebo zpívá zpráva o Ježíšově umučení – pašije. Liturgickou barvou je červená.

Na Modré pondělí se kostely zdobí modrou látkou, doma by hospodyně neměly moc pracovat. V tento den dříve začínaly studentům prázdniny – zvané vakace. 

Šedé úterý se vyznačuje velkým úklidem celé domácnosti. Bylo třeba zbavit se starého zimního nepořádku a vymést ze všech koutů domu staré pavučiny.

O Škaredé neboli Sazometné středě se v domech vymetaly komíny. Na tuto práci si hospodyně většinou braly tmavé oblečení. K jídlu se podával hrách nebo čočka. Ačkoli den byl nazván škaredým podle toho, že se Jidáš „škaredil“ na Ježíše, lidé by se neměli na sebe mračit.

Zelený čtvrtek je spojen s německým slovesem greinen, tedy naříkat, plakat. V tento den si křesťané připomínají Jidášovu zradu a poslední večeři Páně. K jídlu by se mělo podávat něco zeleného, špenát, výhonky kopřiv a prvních jarních bylinek. Při dopolední mši se v kostelích světí oleje, které se pak během roku používají při udělování svátosti. Při večerní mši přestanou zvonit zvony, chystají se totiž na cestu do Říma pro požehnání, místo nich se rozezní velikonoční klapačky. Ježíš v tento den myl nohy apoštolům, proto také papež i někteří kněží umývají nohy věřícím.

Velký pátek byl Ježíš ukřižován. Proto se nekonají žádné bohoslužby ani pohřby, čtou se pouze Janovy pašije a podává se svaté přijímání. V římském Koloseu se papež modlí křížovou cestu. Celý den se lidé postí – najedí se jen jednou za den bezmasého jídla. Také se nemá překopávat zem a prát prádlo. Staré legendy vyprávějí, že se otevírají ve skalách ukryté poklady. Odpolední bohoslužby začínají kolem třetí, kněží si lehají v kostelích na zem, tváří k zemi, aby vyjádřili smutek.

Autor: iStock.cz

O Bílé sobotě se vracejí z dlouhé cesty kostelní zvony a znovu se rozezní při slavnostní večerní mši o zmrtvýchvstání Ježíše Krista. U kostelů hoří ohně, zde si věřící zapálí svíčky – paškály. S nimi vstupují dovnitř. Čte se z Bible a křtí se dospělí. Ti se dříve oblékali do bílých šatů, odtud asi pochází i název svátku. Hospodyňky mají během dne nejvíc práce, je třeba napéct mazance, nádivky, beránky a zajíčky a nabarvit vajíčka.

Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční je dnem oslav Ježíšova vzkříšení. Věřící přinášejí do kostelů na slavnostní mši mazance, vajíčka nebo beránky k posvěcení a každý člen domácnosti pak dostane z takového pokrmu kousek. Rodiny se scházejí u sváteční tabule, kde nesmí chybět tradiční velikonoční jídla.

Velikonoční pondělí je veselé a rozpustilé. Dopoledne obcházejí domy koledníci s vrbovými pomlázkami, aby vyšlehali dívky a ženy, a ty je za to odmění malovanými vajíčky a dalšími dobrotami. V některých krajích dodnes dívky odpoledne polévají chlapce studenou vodou, aby jim oplatily ranní koledování.

Článek vyšel v časopise Blesk Hobby. Najdete v něm spoustu zajímavých informací, rad i inspirace. S březnovým číslem jako dárek navíc získáte krásné jarní a velikonoční samolepky. Nemůžete sehnat nové číslo v trafice? Kupte si ho na www.ikiosek.cz za stejnou cenu jako na stánku. Poštovné je ZDARMA!

Titulní strana časopisu Blesk Hobby 03/2022

Autor: Czech News Center

Skvělé triky, jak užitečně využít skořápky od vajec

7 nápadů pro milovníky rostlin. Vyrobte si originální květináč z bedýnky nebo starého míče