Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Polojasno 14°C

Velikonoce 2025: Na jaké datum vycházejí a kde se vzaly nejznámější tradice?

Velikonoce
Velikonoce  (Autor: Profimedia)
Autor: mah, urw, ajo - 
4. dubna 2024
12:00

Velikonoce patří k nejvýznamnějším církevním svátkům. Váže se k nim i řada tradic. Zejména tradiční pomlázka a koleda nebo barvení vajec, patří k těm, které si nenechají ujít ani nevěřící. Datum Velikonoc je pohyblivé, v roce 2025 je Velký pátek 18. dubna a Velikonoční pondělí tudíž 21. dubna.

Kdy jsou Velikonoce?

Datum Velikonoc je pohyblivé. Odvozuje se od prvního úplňku po jarní rovnodennosti (21. březnu). Velikonoce totiž připadají na první neděli po tomto úplňku. 

Velikonoce 2025

  • Velký pátek – 18. dubna
  • Velikonoční neděle – 20. dubna
  • Velikonoční pondělí – 21. dubna

Velikonoce v roce 2026 a později

Rok Velký pátek Velikonoční neděle Velikonoční pondělí
2026 3. dubna 5. dubna 6. dubna
2027 26. března 28. března 29. března
2028 14. dubna 16. dubna 17. dubna
2029 30. března 1. dubna 2. dubna
2030 19. dubna 21. dubna 22. dubna
2031 11. dubna 13. dubna 14. dubna
2032 26. března 28. března 29. dubna
2033 15. dubna 17. dubna 18. dubna
2034 7. dubna 9. dubna 10. dubna

Otevírací doba na Velikonoce

Na Velikonoce připadají hned dva státní svátky. Zatímco na Velký pátek zůstávají obchody nad 200 metrů čtverečních otevřené, na Velikonoční pondělí musí zůstat zavřené.

Velikonoční zvyky

Velikonoce jsou vrcholem církevního liturgického roku. Zároveň ovšem jejich původ sahá až do doby před rozšířením křesťanství. Datum Velikonoc se ve starověku krylo s židovským svátkem pesach. Jejich doba blízká jarní rovnodennosti zároveň vedla k tomu, že na řadě míst včetně Česka se na Velikonoce zachovala i část původně pohanských oslav začátku jara. 

Velikonoční pomlázka a koleda

Tradičním symbolem Velikonoc v Česku je koleda na Velikonoční pondělí a s ní spojená proutěná pomlázka a malovaná vajíčka nebo kraslice.

Pomlázka se běžně plete z mladých vrbových proutků. Na koledu se s ní potom tradičně chodí v pondělí ráno. Podle tradice má vyšlehání vrbovým proutím předat dívkám část jeho jarní svěžesti. Odměnou za koledu jsou tradičně malovaná vajíčka, pentle, sladkosti, ale často i alkohol.

V některých částech Česka pak s pomlázkou souvisí i takzvaná oblévačka, kdy buď koledníci společně se šleháním polévají vodou děvčata, od kterých nedostanou dostatečnou výslužku, jinde jde o obranu dívek před koledníky. Podobné zvyky přitom fungují i v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku.

Video  Tradice pletení pomlázky. Kde se vzal jeden z nejznámějších velikonočních zvyků?  - Videohub
Video se připravuje ...
 

Kraslice

Malovaná vajíčka jsou s Velikonocemi spojena od dob raného křesťanství. Zdobená vejce ovšem křesťané jako symbol pouze převzali. Znali je už staří Římané.

Vajíčka se nejčastěji zdobí jednoduchou batikou, případně se na ně reliéfně kreslí voskem. Existují i složitější techniky jako polepování slámou, drátování či prořezávání.

Video  Jak jednoduše ozdobit velikonoční vajíčka?  - Videohub
Video se připravuje ...

Církevní velikonoční tradice

Pro křesťany patří velikonoční týden k nejdůležitějším částem liturgického roku. Symbolizuje poslední týden života Ježíše Krista. 

Začíná Květnou nedělí, která je zároveň poslední postní nedělí. Ta připomíná vjezd Ježíše zpátky do Jeruzaléma. Bohoslužby v ten den jsou spojeny s průvody do kostela, které nesou ratolesti nebo kočičky symbolizující palmové listy, jimiž lidé vítali Ježíše v Jeruzalémě. 

Následuje Modré pondělí a Šedivé úterý. Tyt na rozdíl od jiných dnů nebývají spojovány s žádnými obřady. 

Týden pokračuje Sazometnou či Černou nebo Škaredou středou. Křesťané si při ní připomínají zradu Jidáše Iškariotského, který v ten den za třicet stříbrných udal Ježíše. Podle tradice se v tento den vymetaly komíny, aby se z příbytku vyhnaly zlé síly. 

Zelený čtvrtek je připomínkou poslední večeře Ježíše. Je zároveň předvečerem velikonočního tridua – posledních tří dní velikonočního týdne, které jsou vrcholem liturgického roku křesťanských církví. Zelený čtvrtek je zároveň známý tím, že během něj umlknou kostelní zvony, které podle pověsti odlétají do Říma. Naposledy se rozezní během večerní mše. 

Velký pátek připomíná utrpení a smrti Ježíše na kříži, takzvanými pašijemi. V tento den se neslouží mše svatá. Zároveň se v tento den nesmí konat ani pohřby. 

Mše se nekonají ani během Bílé soboty. Tímto dnem končí postní doba. Po západu slunce se následně slouží velikonoční vigilie – bohoslužba, která připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání. Zároveň se během této bohoslužby znovu rozezní kostelní zvony. 

Velikonoční liturgie, a celý liturgický rok, následně vrcholí o Velikonoční neděli, kdy se slaví slavnost Zmrtvýchvstání páně, tedy Ježíše Krista.

Kam vyrazit na Velikonoce

Velikonoce zároveň díky prodlouženému víkendu poskytují možnost vyrazit na výlet. Populární jsou především velikonoční trhy. Různé velikonoční akce pořádají ale i muzea lidové kultury nebo správci hradů a zámků.

Video  Vigilie neboli bdění  - Videohub
Video se připravuje ...

Video  5 faktů o Velikonocích, které jste dost možná nevěděli  - Videohub
Video se připravuje ...

lahny ( 21. února 2023 16:07 )

V okolí Náchoda, Malých a Velkých Svatoňovic a Úpice chodí dívky (někdy i ženy) týden (v neděli) před Velikonocemi na tkzv.litování.To znamená, že litují, že nemohou chodit po pomlázce jako chlapci (muži).Nosí smrkovou větvičku s pentlemi (někdy i pomlázku) a říkají básničku:
Líto líto nesu,
až se celá třesu,
ráno jsem nic nesnídala
abych něco dostala.

A nebo jinou:
Na tu Květnou neděli,
zase jsem k vám přišla,
dejte mě kus perníku,
já jsem koza mlsná.

A vyplácejí muže (chlapce) tak jako chlapci dívky o Velikonocích.
Dívkám se dávají různé pamlsky, ženy nepohrdnou i sladkou kořaličkou.

Zobrazit celou diskusi