8°C
Zeman to schytal vajíčky. Proč není hod na prezidenta trestný čin?
Policie obvinila Jindřicha Frühaufa ze spáchání trestného činu výtržnictví kvůli házení vajec na prezidenta Miloše Zemana během jeho projevu na Albertově 17. listopadu 2014. Tři roky starý případ stále nebere konce. Muž, který trvá na své nevinně, už dlouhou dobu obchází policii, soudy i úřady. Ani poslední proběhlý soud se ale nedobral ke konečnému verdiktu. Policii se nepodařilo dokázat, že vejce házel opravdu Frühauf. V době projevu prezidenta měl totiž troubit na vuvuzel. Celá věc by se mohla navíc řešit jen jako přestupek, nikoliv trestný čin, informoval web Českého rozhlasu.
Jindřich Frühauf se se svými přáteli zúčastnil slavnostního odhalení pamětní desky k 25. výročí pádu komunistického režimu na pražském Albertově. Měl být jedním z těch, kteří zde na hlavu státu házeli vejce. Muž byl poté obviněn z trestné činnosti. Poslední soudní usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 však uvádí, že se podařilo prokázat pouze to, že Frühauf během projevu troubil na vuvuzel. Celá věc by se navíc měla řešit pouze jako přestupek.
Strana obžaloby tvrdí, že se Frühauf nechal strhnout davem a celkovou atmosférou, a narušil tak „akt slavnostního shromáždění“. Soudce Milan Rossi však argumentoval tím, že je otázkou, jak shromáždění definovat a že jeho jediný významný moment zřejmě nenarušil obviněný Frühauf. „Významnou a vlastně jedinou významnou událostí shromáždění, potažmo jeho účel, bylo odhalení pamětní desky k 25. výročí pádu komunistického režimu. Byl-li tento slavnostní akt narušen, nebyl to obviněný, který byl v té době již perlustrován policií,“ stojí v soudním usnesení, které má k dispozici web Českého rozhlasu.
Nejsou důkazy
Zásadní je prý také fakt, že chybí důkaz o tom, že muž skutečně během projevu házel vejce. Frühauf navíc nebyl jediný, kdo se tehdy proti Zemanovi vymezil. Na místě byl dav stovek lidí, kteří pískali, bučeli a házeli po prezidentovi předměty.
Podle Rossiho mínění je pískot a troubení svobodným projevem nesouhlasu, na který mají občané právo. Zároveň ale soudce upozornil na to, že názor vyjádřený násilnou formou, mezi kterou patří i házení předmětů, však rozhodně dovolen není.
Dav se také podle něj vymezoval proti názorům prezidenta, nikoli proti pietnímu shromáždění jako takovému.
„Takto definovaným principem ultima ratio je zajištěno, aby prostředky trestního práva byly použity zdrženlivě, především tam, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní. Tím je vyjádření funkce trestního práva jako krajního prostředku,“ upřesnil soudce. Podle něj nemuselo k trestnímu stíhání Frühaufa vůbec dojít, pokud „by byla na samém počátku trestního řízení přiléhavě aplikována také zásada subsidiarity trestní represe.“
Dozorující státní zástupkyně však rozhodně nesouhlasí s tím, že by se opravdu mohlo jednat pouze o přestupek. Trvá na tom, že případ už dosáhl „intenzity trestného výtržnictví“. Její stížnost bude nyní posuzovat Městský soud v Praze.
Témata:
Související
