Hádka o jídelníček dětí ve školách: Stravují se podle 26 let starých norem

Autor: Daniela Soukalová - 
16. 9. 2016
06:20

Zatímco stravování dětí ve školách je podle Státního zdravotního ústavu až na pár detailů v pořádku, podle občanské iniciativy Skutečně zdravá škola rozhodně v pořádku není, že se žáci stravují podle spotřebního koše, který byl sestaven rok po sametové revoluci. Tedy před více než čtvrtstoletím. Nereflektuje to prý kvalitu potravin ani způsob jejich přípravy. A děti tak mají např. mnoho soli i málo vápníku. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) se změny projednávají. 

Stravování dětí ve školních jídelnách je kapitola sama pro sebe. Někde jsou pokrmy kvalitnější, jinde se jedná o klasické UHO. A jak se občas ukazuje, změna k lepšímu je běh na dlouhou trať... Zajímavý analytický pohled na situaci v Česku - možná trochu překvapivý - poskytuje podle prvních výsledků studie nutrientů v pokrmech ze školního stravování ve školním roce 2015/16.

Studie: S ohledem na obvyklé stravování v Česku vše v pořádku

Vznikla na pokyn hlavního hygienika ČR a ve spolupráci Státního zdravotního ústavu (SZÚ), hygieniků a dalších odborníků. „Stručně shrnuto, první výsledky naznačují, že ve srovnání s obvyklým výživovým chováním populace ČR (výsledky národní studie SISP04, 2006 dokládají, že jen malá část populace se stravuje v souladu s doporučením), lze stále školní obědy považovat za ‚blížící se oficiálnímu ideálu nutričních doporučení pro studovanou věkovou kategorii‘,“ uvedl SZÚ na svých stránkách s výsledkem, že školní stravování prý není tak špatné, jak se veřejně prezentuje. 

Podle ústavu jsou však přece jen v některých jídelnách obědy poměrně energeticky nízké ve srovnání s očekávaným výdejem energie i pro děti s nízkou pohybovou aktivitou. Snaha o zdravé stravování pak zase vede občas k přílišnému snížení obsahu tuku v pokrmech, což je ale v souladu s platnou vyhláškou.

„Tuk je ale nezastupitelný nosič řady biologicky významných látek, včetně vitaminů a jeho obsah v obědech by proto měl odpovídat alespoň minimu výživového doporučení z hlediska podílu energie a samozřejmě i odpovídat doporučení z hlediska zastoupení skupin mastných kyselin,“ informuje SZÚ s tím, že je to podnět k diskuzi. 

V jídlech je mnoho soli a málo vápníku

Jídla však prý obsahovala mnoho sodíku, soli i jódu ze soli. Naproti tomu vápníku a draslíku bylo v obědech málo. „Nejde o překvapující zjištění, to se předpokládalo, neznamená to ale, že je možné nechat tato fakta bez povšimnutí,“ míní SZÚ.

Nyní jsou zpracovávána další analytická data, která by měla poskytnout obrázek nejen o přívodu dalších stopových prvků, ale i látek, které mají spíše škodlivý charakter. Zajímavý bude i pohled na složení tuků, který obědy obsahují. 

Proti tomu závěru se ale ohradila iniciativa Skutečně zdravá škola, jejíž program už nyní plní 178 mateřských, základních a středních škol. Hlavní kritika školního stravování se prý týká především faktu, že jídla nechutnají nejen dětem zvyklým na takzvaný junk food, tedy nezdravá jídla, ale i těm, které jsou zvyklé na poctivou domácí stravu. 

„Státní zdravotní ústav však skutečnou kvalitu školního stravování evidentně neřeší a poplácává se po ramenou, jak se školní obědy 'blíží k ideálu nutričních doporučení pro danou věkovou kategorii' (oběd má totiž u školáka činit přesně 35 % denní dávky živin). To ale na skutečné kvalitě školních jídel bohužel mnoho nezmění,“ upozorňuje spolek s tím, že toto lpění na 35 % výživových dávek nejen chutné a zdravé jídlo nezajistí, ale naopak jeho přípravu komplikuje. 

Výživová doporučení jsou zastaralá, míní kritici

Kampaň za zlepšení školního stravování vedená iniciativou Skutečně zdravá škola vidí jako hlavní problémy kromě zastaralého spotřebního koše zejména nízkou kvalitu surovin, ze kterých jídelny vaří, a nedostatečnou podporu personálu školních jídelen. „Pokud jde o požadavky zastaralého spotřebního koše, pak kritizujeme zbytečně velkou zátěž bílkovinami, což grafy studie SZÚ jasně dokládají, ale komentář ke studiu kupodivu vůbec nezmiňuje,“ míní. 

Výsledky studie prý potvrzují nutnost jimi požadované aktualizace zastaralých výživových doporučení pro školní stravování. Překvapující je pro ně pak komentář, který například vinu za nízký obsah tuků ve školních obědech svádí na výživové poradce a rodiče.

„Přitom jeho omezování dlouhodobě prosazují odborné společnosti na ministerstva přímo navázaná. My množství tuku omezovat nechceme, pouze omezit smažení a používání průmyslově upravených tuků a prosadit používání kvalitních tuků jako je máslo, sádlo, nerafinované oleje a podobně,“ vysvětluje iniciativa. 

Podle ministerstva školství se školní stravování musí řídit platnými doporučeními, které chrání zdraví dětí a dospívajících. „Školní stravování vychází ze školského zákona a vyhlášky o školním stravování, která stanovuje jak organizaci školního stravování, tak výživové normy (na základě stanovení ministerstva zdravotnictví) a finanční limity,“ vysvětluje a upřesňuje, že doporučené dávky jsou v gesci ministerstva zdravotnictví, které vydalo i nutriční doporučení, které má pomoci zařízením školního stravování nastavit kvalitní stravovací služby. 

Podle ministryně Valachové se našly věci, které se dají zlepšit

Spotřební koš určuje měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na strávníka na den a je sestaven na základě doporučených výživových dávek, které byly vytvořeny podle resortu na základě podkladů Světové zdravotnické organizace, spočítány a vytvořeny lékaři a odborníky na výživu a schváleny ministerstvem zdravotnictví a hlavním hygienikem. 

„Ke spotřebnímu koši říkám dvě věci. Jednak jsme udělali vzorové recepty se Státním zdravotním ústavem, za druhé podporuji větší spolupráci s resorty zdravotnictví a zemědělství. Našli jsme věci, které by se daly zlepšit, ale ty právě dojednáváme. Klíč ale pořád vidím v podpoře školních jídelen, kde je to zase o financích,“ upozornila pro Blesk.cz ministryně školství Kateřina Valachová s tím, že je potřeba do jídelen zajistit kvalitní kuchaře, kvalitní recepty, aby děti měly dostatečně vyváženou stavu. 

Ministerstvo školství, co se zdravého životního stylu týká, podporuje například již od počátku evropské projekty Ovoce a zelenina do škol nebo Mléko do škol. Se SZÚ pak v rámci zkvalitňování školního stravování navázalo spolupráci v oblasti dietního stravování s cílem připravit pro školní jídelny recepty v této oblasti, kterými se můžou školní jídelny inspirovat. 

Ke konci září začne navíc platit vyhláška o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních týkající se obsahu školních automatů a bufetů.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Konec kauzy Čapí hnízdo - Státní zástupce zastavil stíhání Andreje Babiše

meverickx ( 30. září 2016 08:44 )

A ty ostatní co mají rodiče doma ,, proto že ti nemají práci .,,.Si z nich samozřejmě berou příklad .,,. Berou to jako normální věc,.,. že sedět doma a brát socku je v pořádku .,,.Poděkujme Havlovi,,Gorbačovovy a dalším idealistúm ,kteří nám do našich domovú a rodin přinesli tzv Demokracii a vehnali nás do rukou západního kapitálu,který si z nás udělal svou kolonii s levnou pracovní silou a odbytiště svých schit potravin a všeho dalšího

meverickx ( 30. září 2016 08:38 )

Hlavní problém je tento režim,.,. Pro ziskuchtivost nadnárodních řetězcú a výrobcú potravin se snížila kvalita potravin.,,. Další problém je ten ,, že aby člověk trošku slušně mohl žít ja věčně v práci protože se dělá spousta hodin navíc a taky se do práce kolikrát dojíždí a stojí to i 2 hodiny denně ..,,. dřív se sedlo na kolo a do 10 minut byl každý i v menších městech v práci .,,. Taky každý tu práci měl .,,.Dnes jsou fabriky zbourané ,.,. Jsem z Krnova a tam jich bylo ,těch větších cca 15 .,,. dnes tam už není prakticky nic.,., Pokud chce někdo slušné peníze jezdí na druhý konec republiky a tím pádem nemá na děti čas,.,. Takže rodiče nahrazuje Internet ,.,. Tím pádem tu máme novou generaci lidí ,.,. To je už ne člověk vzpřímený ,,ale tzv člověk shrbený .,.Této generaci už nepomúže nic ,..,Ne ze všech ,ale z většího procenta než dříve z nich vyrostou líné tlusté kreatury závislé na sociálních dávkách ,proto že nejsou zvyklé sportovat a překonávat překážky které v životě přijdou .,,.A nepomúžou jim sebelepší obědy ve školní jídelně proto že hlavní problém je jinde

e.44 ( 19. září 2016 15:12 )

Jaký jídlo si pro svoje děti nechají rodiče líbit, takové jídlo děti dostávají. Dneska mají rodiče možnost to ovlivnit, dřív ta možnost nebyla a na dobré jídlo ze školní jídelny si fakt nevzpomínám. Naopak spoustu jídla mi školní jídelna zhnusila natolik, že ho nejím dodnes. V současnosti když si to rodiče prosaděj, vaří se ve školkách a školách špičkově, jako ve školce kam chodí mladší vnuk a ve škole kam chodí starší.

e.44 ( 19. září 2016 15:06 )

debilnější argumentaci už jsem dlouho nečetla. "...vymýšlí, nebo jeho maminka neuměla vařit a zaskočila ho odlišnost výborné školní kuchyně". Tohle moh napsat jedině debil, co byl zvyklej z domova na hnusný blafy typu UHO a další "lahůdky" bez chuti a tvaru, kydnutý na talíř do pobliózních směsi, na nedovařené nebo rozvařené přílohy a podobné "mňamky" jako tvrdé šlachovité maso velikosti poloviční dětské porce (druhou polovinu porce měly kuchařky zabalenou v tašce domů). U takovýho není co se divit, že si ve školní jídelně připadal jako doma. Ovšem pro děti z rodin, kde se vařilo skutečně chutně, i když někdy z mála, byly školní jídelny noční můrou.

djaba ( 16. září 2016 10:05 )

 Když jsem vídal dříve , jaké postavy tvořily pokrmy pro děti , ani se nedivím , co upatlaly . Dnes je to obdobné ,jen zmizely důchodkyně a nádobí myje myčka.

Zobrazit celou diskusi
Další videa