Mareček (†9 měsíců) zemřel na zástavu dechu, nikdo ho nezachránil! Kojence doma »hlídali« předškoláci
Svrab, modřiny, podezřelé »úrazy«, život v jednopokojovém plesnivém bytě...Otřesné podmínky, jaké si jen těžko umíme představit. Tuto zkušenost má ze svého domova hned sedm sourozenců! Nejmladší z nich, Mareček, péči své rodiny bohužel nepřežil...
Český statistický úřad eviduje ročně v průměru 600 úmrtí dětí. Asi polovinu z nich tvoří děti do jednoho roku. Průměrně 6 dětí ročně je utýráno ve vlastních rodinách.
Mareček se narodil jako sedmé dítě v rodině, která za sebou měla hrubé zanedbávání dětí, nemoci z nedostatečné hygieny a opakované pobyty starších sourozenců v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jako je Klokánek. O mladší sourozence často pečovali ti starší. Děti si jídlo samy kradly, aby neměly hlad...
Otec byl stíhán, protože nechal malé děti v péči sourozenců v době, kdy byl sám pod vlivem alkoholu. Součástí »výchovy« bylo i domácí násilí…Na ohrožení dětí, psychické obtíže dětí i domácí násilí také opakovaně upozorňovala nemocnice, intervenční centrum, nízkoprahové zařízení a sociálně aktivizační služby. Nikdy však nedošlo k odebrání dětí z péče rodiny.
Mareček zemřel doma
Vše loni vyvrcholilo smrtí nejmladšího sourozence, teprve devítiměsíčního Marečka, který zemřel doma na zástavu dechu. Rodiče v tu chvíli nebyli doma a „péči“ zajišťovali teprve předškolní sourozenci. Všechny další děti byly po smrti nejmladšího bratra umístěny do ústavní péče.
Zbytečné smrti dětí lze často předcházet včasným záchytem rizikového chování, posílením linek bezpečí a lepší provázaností sociálního, školského a zdravotního systému. Stát tak může pomoci chránit děti, jako byl Mareček. Upozorňuje na to dnešní Den prevence týrání a zneužívání dětí.
Více než 5 milionů korun
Náklady na měsíc pobytu jednoho dítěte v ústavní péči činí nejméně 40 tisíc korun. Pobyt dětí z rodiny, v níž zemřel Mareček, stál stát již přes pět milionů korun. Pokud by tyto prostředky byly včas použity na intenzivní podporu dětí a jejich celé rodiny, jejich osud mohl být zcela odlišný. A ačkoli případ vypadá jako ojedinělý a extrémní, bohužel není.
V České republice jsou však prostředky ze státní kasy zaručeny až v případě odebrání dítěte, nikoliv dříve tak, aby bylo podobným koncům možné předejít (a náklady by byly mnohonásobně nižší).
„Tragické příběhy souvisí s pozdní reakcí a špatnou provázaností sociálního, zdravotního a školského systému, kdy systémově promarňujeme spoustu příležitostí, jak ochránit dlouhodobě týrané děti před psychickou i fyzickou újmou a někdy dokonce úmrtím. Velice nekvalitně a nejednotně je vyhodnocována míra rizika,” říká k tomu zmocněnkyně vlády Klára Šimáčková Laurenčíková.
Často se podobné případy pojí s bytovou nouzí, která je zásadním stresovým faktorem pro rodiny a zároveň nejčastějším důvodem pro odebrání dětí z rodiny, ač to již zákon neumožňuje. Poslanci nyní projednávají zákon o podpoře bydlení, který by měl omezit počet lidí a dětí, které nevyhovující prostředí ovlivňuje.
62 tisíc dětí v bytové nouzi
Podle Zprávy o vyloučení z bydlení 2024 jde o 62 tisíc dětí, které žijí v tzv. bytové nouzi. Ohroženým rodinám by dle tohoto zákona bylo možné pomoci na několika úrovních od finančního a kariérního poradenství a navázání na sociální služby přes záruku hrazení nájemného až po poskytnutí bydlení.
Násilí vyjde draho
Kromě zákona o podpoře bydlení nyní prochází celá řada dalších opatření, které mají zajistit lepší záchyt a prevenci podobných případů. Prošel zákon o domácím násilí, s nímž má zkušenost třetina žen a cca 12 % mužů. Traumatické zážitky z rodiny má 37 % dětí. V novém občanském zákoníku je pak zakotvena nepřijatelnost fyzických trestů.
„Novela občanského zákoníku jasně stanoví, že tělesné tresty jsou nepřijatelné. Takové ustanovení samozřejmě není samospásné, nutné je související posílení kapacit podpory rodin, šířit informace pro rodiče, jak zvládat těžkosti rodičovství, jak vychovávat bez tělesného trestání a kam se mohou obrátit v případě problémů.
Důležité je i hovořit s dětmi o tom, co není v pořádku a kde v případě násilí mohou hledat pomoc. Na mnohých případech je totiž vidět, že děti nikomu nic neřekly, protože si myslely, že tak to zkrátka chodí a je to normální. Nutné je zároveň posílit kapacity programů pro zvládání vzteku i linek důvěry, jako je linka bezpečí a rodičovská linka, tak, aby se mohl dovolat každý, kdo pomoc potřebuje," říká vládní zmocněnkyně Laurenčíková.
Domácí násilí často zůstává skryté a jen málo obětí se obrací na policii – zhruba každá pátá. Většina případů zůstává neohlášena, což vede ke zhoršení situace obětí a prohlubování problému.
Náklady na řešení domácího násilí (soudy, vězení, léčení a terapie) vyjdou ročně na 14,5 mld. Kč. Proto se investice do prevence násilí v blízkých vztazích vyplatí nejen z hlediska zdraví a odolnosti společnosti, ale i ekonomicky. Každá investovaná koruna se může vrátit až šestkrát. Problémy jako násilí, nízké vzdělání či chudoba se nadto dědí z generace na generaci a tento řetěz se v České republice nedaří přetrhnout.
Vládní program Bezpečné dětství
Aby se podařilo problémy v systému ochrany dětí řešit a generačnímu přenosu předcházet, připravuje zmocněnkyně vlády a Ministerstvo vnitra vládní program Bezpečné dětství. Je dalším z pilířů snah o prevenci násilí a týrání v rodinách. Součástí Bezpečného dětství je propojení všech složek systému od úrovně národní až po obecní, aby sítí podpory nepropadlo žádné dítě.
Je navrhována činnost mezioborových týmů ve školách, mimo jiné pro podporu duševního zdraví. Vládní program Bezpečné dětství bude představen na výročí tragické události na Filozofické fakultě UK.
Oba rodiče vykastrovat bez umrtvení a pracovnice OSPOD postavit před soud !