Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Finsko si předvolalo vysokého ruského diplomata kvůli podezření, že Rusko podruhé za tři týdny narušilo finský vzdušný prostor. Finská vláda tvrdí, že ruský vojenský letoun v úterý přeletěl u pobřeží města Porvoo, které se nachází asi 114 kilometrů západně od hranic s Ruskem. Finská pohraniční stráž incident vyšetřuje.
„Ministerstvo zahraničních věcí pozvalo úřadujícího šéfa ruské mise, aby se k této záležitosti vyjádřil,“ uvedl resort.
Dvě ruská vojenská letadla naposledy narušila finský vzdušný prostor 23. května, když přelétala opět poblíž Porvoo. Polské ministerstvo obrany tentýž den uvedlo, že zaznamenalo pohyb ruského letounu i v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem. Finsko a Polskou jsou členy NATO.
Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo zničení 32 ukrajinských dronů během noci, z toho 16 nad Voroněžskou oblastí, osmi nad Kurskou, pěti nad Tambovskou, dvou nad Rostovskou a jednom nad Černým mořem u poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Ráno ohlásilo sestřel dronu nad Belgorodskou oblastí. Rusko obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.
Ruská služba stanice BBC s odvoláním na telegramové kanály a svědectví místních obyvatel napsala, že cílem ukrajinského útoku v Tambovské oblasti byl tamní závod na výrobu střelného prachu. Regionální gubernátor Jevgenij Pervyšov podle BBC informoval o odražení ukrajinského útoku na tamní město Kotovsk. „V důsledku pádu jednoho ze sestřelených dronů vypukl požár, který uhasili hasiči. Zranění nejsou,“ uvedl ruský činitel, aniž specifikoval cíl útoku.
V charkovské nemocnici zemřel pětašedesátiletý muž, který měl rozsáhlé popáleniny. Smutná bilance nočního ruského úderu tak aktuálně zní tři mrtví a šest desítek raněných. „Ve dvou čtvrtích města bylo provedeno sedmnáct dronových útoků,“ uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov a dodal, že mezi zraněnými jsou děti. Zasaženy jsou podle něj vícepodlažní budovy, rodinné domy, dětská hřiště, podniky i veřejná doprava.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.