V Česku manýry jako v Číně? Komentátor: Vstup jen pro „režimní“ novináře

Co že se to vlastně stalo? Začala to Slavie. Podle jejího vedení deník Sport sešívaným ubližuje, a to proto, že jeho vlastníkem je Daniel Křetínský, mimo jiné i majitel AC Sparta Praha. Takže šlus, odteď uvidíte zápasy leda jako diváci. Žádný přístup do zákulisí či na tiskové konference.

Dlouho jsem neslyšel tak dětinskou výmluvu. S cenzurou to zkouší poslední dobou leckdo, ale že by se při tom argumentovalo vlastníkem toho kterého média?

Zkuste si představit, že by ODS, lidovci a TOP 09 zakázali redaktorům Mladé fronty Dnes přístup na své tiskové akce v době, kdy skupinu MAFRA vlastnil Andrej Babiš, jejich konkurent. Se stejným odůvodněním, s jakým se vytasili Slavia, Plzeň a Baník vůči novinářům deníku Sport – totiž že prý o nich lžou... 

Legrační? Spíše naprosto nepředstavitelné. A je úplně jedno, zda jde o politiku, nebo o fotbal. Respekt ke svobodě projevu má mít každá instituce.

Svoboda projevu platí pro všechny

Zpravodajská licence je zárukou široké informovanosti, otevřenosti veřejné debaty a vyjádřením práva na názor. Základem demokracie je diskuse. A dokud se fotbal nestane uzavřenou zábavou pro zvané (a navíc bude dál čerpat od státu dotace), tak majitelé klubů zkrátka nenajdou legitimní záminku k tomu, aby nějakému médiu odepřeli vstup. Nemusejí mu dávat rozhovory, brát ho na palubu při zájezdech… ale nepustit jeho zástupce na tiskovku?

Je úplně jedno, o co šlo a co Jaroslava Tvrdíka tolik rozčílilo, že sáhl k tak bezprecedentnímu kroku a následně pro něj získal dva další rivaly Sparty. 

Stejně tak vůbec nezáleží na tom, že tento klub a deník Sport vlastní stejná osoba. Ostatně v dozorčí radě mediální skupiny MAFRA sedí Jan Dienstl, souputník Pavla Tykače, jemuž patří Slavia – a zakazuje snad někdo redaktorům těchto médií ze skupiny vstup na zápasy?

Dokonce i kdyby Sport schválně psal o Slavii nehezky, a i kdyby šlo třeba o fanouškovský deník nazvaný „Tohle je Sparta!“, který by byl záměrně neobjektivní, není to důvodem brát mu akreditaci. To by se mohlo stát jen při porušení zákona. Nikoli za názor. Ani ne za nadržování.

Čína ukázala jaderné zbraně. Diktátoři se prošli na červeném koberci, přihlížel i Fico

Majitelé klubů se samozřejmě mohou soudit, pokud mají pocit, že bylo poškozeno jejich dobré jméno. Ale preventivní cenzurou jen ukazují, že nemají smysl pro fair play.

Pekingské manýry jsou „zažrané“

Ještě nedávno byla Slavia terčem posměchu za to, že je „sportovním orgánem komunistické strany Číny“. Měla vlastně štěstí, že se této potupy – do níž ji uvrhl právě Jaroslav Tvrdík – zbavila prodejem do majetku českého miliardáře. 

Z dresů hráčů tak zmizel onen ostudný „rozsypaný čaj“ coby cejch podřízenosti totalitní mocnosti. Ale jak vidět, něco z pekingských způsobů zůstalo hluboko zažrané v manažerské mentalitě jejího ředitele.

Měl jsem kdysi možnost za vlády Mirka Topolánka vést jednání s čínskou velvyslankyní (nikdo jiný s ní totiž na Úřadu vlády mluvit nechtěl, a já to dostal befelem). Mimo jiné přišla řeč na to, jak se k Číňanům – myšleno k čínským občanům – dostávají informace z jednání vlády. 

Dozvěděl jsem se, že komunisté vydají „Bílou knihu“, a ta se pak prezentuje publiku. Přesně slovo od slova, žádné odchylky od oficiální verze se nepřipouštějí. Ale jinak prý mají svobodu slova – neboť existuje hromada deníků...

Tohle je velmi podobné. Také pořád zůstává spousta médií, která mají na Slavii Praha, Viktorii Plzeň a Baník Ostrava otevřené dveře. Ale deník Sport zůstává za nimi. Asi že nepěl dost oslavné tirády...

Zákaz je nejlepší reklama

Pokud si snad Jaroslav Tvrdík a spol. myslí, že tím ukazují sílu, je to naopak. Tohle je doklad zbabělosti, nesoudnosti a malosti. Obrátí se to proti nim. Je mi líto fotbalistů oněch klubů, kteří jistě na hřišti nechají srdce – leč jejich bafuňáři jsou slaboši.

A co fandové? Jak se líbí slávistickému, viktoriánskému či baníkářskému kotli, že odteď mají pověst příznivců týmů vedených primadonami, které mají strach z novinářů? 

Hokejisté či ragbisté se beztak smějí fotbalistům, že často simulují. A tady se ředitelé slovutných klubů svíjejí v křečích s bolestně uraženými grimasami, aby si pro soupeře „vymodlili“ červenou kartu. Navíc jejich údajný sok ani není na hřišti.

Krok Slavie, Viktorie a Baníku je vlastně hloupý. Čeho tím chtěli šéfové dosáhnout? Umlčení deníku Sport? Kdepak! Demokratické a svobodné Česko opravdu není totalitní komunistická Čína. Takže se stane pravý opak. Těžko si představit pro novináře lepší reklamu, než že se jich nějaký papaláš bojí.

Takže pro Jaroslava Tvrdíka mám nakonec radu: Strach není dobrý rádce a zápasy se často prohrávají v hlavě ještě dřív, než mužstvo vyleze na trávník.

Daniel Křetínský je majoritním vlastníkem společnosti CMI News, která provozuje web INFO.CZ. Je také majitelem mediálního domu Czech News Center, jehož součástí je i deník Blesk.