Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Služba bezpečnosti Ukrajiny potvrzuje své víkendové oznámení, že Operace Pavučina zasáhla 41 ruských letadel. Zveřejněná videa zatím ukazovala asi tucet zasažených strategických bombardérů. Někteří specialisté na ukrajinskou bezpečnost tweetují, že viděli videa zničení jednoho, ba dvou letounů včasné výstrahy A-50. Začátkem války jich Rusko mělo deset, nyní už zřejmě jen čtyři.
Ukrajina plánuje změnit svoji politiku zemědělského vývozu, protože jí skončí volný přístup na lukrativní trh Evropské unie. Země by se mohla zaměřit méně na vývoz surovin a více na zpracování potravin přímo doma. Agentuře Reuters to řekl ukrajinský ministr zemědělství Vitalij Koval.
Zemědělské produkty tvořily loni asi 60 procent celkového vývozu Ukrajiny v hodnotě 41,6 miliardy USD (910 miliard Kč). EU nakoupila asi 60 procent těchto produktů za zhruba 15 miliard USD.
EU po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 dočasně zrušila kvóty na ukrajinské zemědělské produkty. Platnost této dohody ale vyprší 5. června. Vzhledem k tomu, že zemědělci z EU intenzivně lobbují za omezení levné ukrajinské konkurence, bude režim volného obchodu opět nahrazen kvótami. Jejich konečný objem by měl být dohodnut mezi Ukrajinou a EU do konce července.
„Měl jsem podrobný rozhovor s generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelem Grossim o fungování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny a zásadní roli MAAE při zajišťování jaderné bezpečnosti,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
„Společně s MAAE jsme potvrdili, že jakékoli pokusy Ruska o její opětovné spuštění za okupace jsou technicky neproveditelné a mimořádně nebezpečné,“ dodal ministr.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.