Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ruské útoky na Ukrajinu si v noci na dnešek vyžádaly nejméně šest zraněných, včetně tří dětí. Město Sumy je kvůli nim částečně bez elektřiny, uvedla agentura Ukrinform. Agentura Reuters zase s odvoláním na Moskvu napsala, že ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 159 ukrajinských dronů, včetně šesti nad Moskevskou oblastí.
Pět zraněných v důsledku útoku bezpilotního letounu, jehož trosky poškodily obytný dům, oznámily ukrajinské úřady z Kyjevské oblasti. Mezi zraněnými jsou i tříletá dívka, sedmnáctiletý mladík a třináctiletý chlapec, který má řeznou ránu na noze. Zraněný utrpěli i jejich matka a otcem, který má poranění hlavy. V oblasti útok poškodil také hospodářské budovy, sklady a automobil.
Ukrajinská armáda zahájila další vyšetřování 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské, jejíž členy z části vycvičila a vybavila Francie. S odvoláním na jednoho z mluvčích ukrajinských ozbrojených sil o tom informovala agentura AFP, podle níž se tak stalo poté, co se v médiích objevila zpráva o údajných finančních přečinech spáchaných veliteli.
Francie se loni v rámci vojenské podpory země bránící se ruské agresi podílela na výcviku členů 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské, která se ve středověké Francii stala královnou. Ukrajina loni vytvořila tuto a několik dalších jednotek ve snaze posílit své ozbrojené síly v obraně proti početně silnější ruské invazní armádě.
Jednotku mělo tvořit až 4500 vojáků, přičemž Francie vycvičila téměř polovinu z nich a poskytla také vojenské vybavení. Provázejí ji však skandály, včetně zpráv o nedostatku vybavení, nízké morálce a dezercích, upozornila AFP.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Kanada chce vyslat světu jasný vzkaz, že skupina zemí G7 stojí pevně po boku Ukrajiny. Pozvala proto na letošní zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank G7, které začalo v úterý v kanadském Banffu, jako hosta také ukrajinského ministra financí Serhije Marčenka, informují dnes tiskové agentury Reuters a AFP.
Šéfové financí skupiny sedmi ekonomicky vyspělých zemí světa se scházejí v době, kdy se členové G7 neshodnou na míře podpory, jakou by měli poskytnout Ruskem napadené zemi, a kdy jimi otřásá protekcionistická ofenziva amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala AFP.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.