Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Rusko v noci na dnešek podniklo další dronový útok na Charkov, při kterém ve druhém největším městě na Ukrajině zasáhlo pět míst. Uvedly to ukrajinské úřady. Ruská armáda přes noc na Ukrajinu zaútočila 131 drony a dvěma balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ukrajinské letectvo. Později během dneška ruská armáda podnikla raketový útok na Kupjansk v Charkovské oblasti.
Charkovský starosta Ihor Terechov ještě v noci na svém telegramovém účtu psal o jednotlivých explozích způsobených zásahem cíle nebo vyvolaných troskami sestřeleného stroje. Dopoledne pak uvedl, že „nový týden pro Charkov začal novým ostřelováním“. Terčem dvou vln dronových útoků se stala Kyjevská čtvrť, která je nejstarší a největší ve městě. Zasaženo byl pět míst. Tři lidé utrpěli lehké zranění. Podle Terechova jsou poškozeny průmyslové objekty patřící jednomu z výzkumno-výrobních podniků. Po útoku tam vypukl velký požár. Škody jsou také na 11 výškových budovách a tlaková vlna vyrazila okna i s rámy u dvou mateřských škol.
Podle Terechova Rusko zesiluje noční útoky na Charkov, přes den je situace „víceméně stabilní“ a ve městě pokračuje život.
Tři roky poté, co ukrajinská armáda osvobodila od ruských vojsk Buču, je v ruských věznicích nejméně 33 obyvatel tohoto města nedaleko Kyjeva. Na svých internetových stránkách na to upozornilo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Buča se stala jedním ze symbolů zvěrstev, která ruské síly napáchaly v první fázi invaze na Ukrajinu.
Mezi civilisty z Buči drženými v Rusku je Vladyslav Popovyč, který utrpěl zranění a Rusové ho odvezli. Podle jeho matky Tetjany byl začátkem března 2022 zasažen do nohy a zmizel. „Rusové na ně stříleli, i když klečeli a ruce měli zdvižené nad hlavou,“ vzpomíná. O několik měsíců později se dozvěděla, že Vladyslav je ve vězení v ruské Kurské oblasti. Ruské ministerstvo obrany ji informovalo, že byl zadržen kvůli tomu, že se postavil na odpor proti „speciální vojenské operaci“, jak Rusko nazývá svoji válku proti Ukrajině. Tetjana říká, že kromě jednoho dopisu v roce 2023 nemá se synem žádný kontakt.
Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek je do čtvrtka na návštěvě Ukrajiny. Navštíví například několik nemocnic, jež Česko s podporou Evropské unie pomáhá rekonstruovat. Dnes o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ruské invazi, během které bývají v napadené zemi zasažena i zdravotnická zařízení.
Česko podle Válka dělá maximum pro to, aby Ukrajině pomohlo nejen ve zdravotní péči, kterou tamní zdravotníci vykonávají v těžkých podmínkách, ale i na cestě do EU. Jde třeba o pomoc při slaďování ukrajinského a unijního práva, uvedl ministr.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.