Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Za „katastrofu" označil páteční hádku v Oválné pracovně republikánský kongresman Mike Lawler, který zdůraznil, že taková horká výměna názorů se má odehrávat za zavřenými dveřmi. Podle něj to bylo diplomaticky krátkozraké pohádat se v přímém přenosu a uškodí to dalším jednáním. „Bohužel jediným vítězem je teď Vladimir Putin," dodal Lawler.
Proti Trumpovi se postavil republikánský kongresman Don Bacon. „Ukrajina chce nezávislost, svobodný trh a vládu práva. Chce být součástí Západu. Rusko nenávidí nás i naše západní hodnoty," napsal serveru Axios Bacon a pátek označil za „špatný den pro americkou zahraniční politiku".
Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval Evropskou unii, aby po vzoru Spojených států zahájila přímá jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině. Dnes o tom informovala agentura Reuters, podle které Orbán v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi rovněž pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu. Mimořádný summit chce vyzvat ke zvýšení pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi.
Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval k navýšení vojenské podpory Ukrajiny. Jen tak lze podle něj zabránit tomu, aby se pár set kilometrů od Česka dál rozpínalo agresivní Rusko. Premiér to uvedl na síti X před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně. Udržitelný a dlouhodobý mír podle předsedy vlády zajistí jen dobře vyzbrojená Evropa. To nepůjde bez navýšení výdajů na obranu minimálně na tři procenta HDP, dodal.
V kontextu vyhroceného pátečního jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu Fiala uvedl, že Evropa stojí před velkou historickou zkouškou. "Naše historické zkušenosti ukazují, že pokud dostatečně rychle nezvýšíme naše úsilí a necháme agresora si diktovat podmínky, neskončíme dobře," uvedl.
Evropa stojí před velkou historickou zkouškou. O svou bezpečnost a dobrou budoucnost se musí postarat sama. Nikdo jiný to za nás neudělá.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 1, 2025
Pokud nechceme, aby se jen pár set kilometrů od našich domů dál rozpínalo agresivní Rusko, musíme navýšit vojenskou podporu Ukrajiny.
A…
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.