Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
„Musíme trvat na tom, že mír nemůže nastat za každou cenu. Ukrajina musí při těchto jednáních sedět u jednacího stolu, protože cokoli jiného by znamenalo akceptovat Putinův postoj, že Ukrajina není skutečným národem,“ komentoval nadcházející rusko-americká jednání o invazi Vladimira Putina britský premiér Keir Starmer.
„Prezident Zelenskyj a ukrajinský lid prokázali mimořádnou odolnost a přinesli velké oběti při obraně svého národa. Nemůže se opakovat situace jako v Afghánistánu, kde USA jednaly přímo s Tálibánem a vyřadily afghánskou vládu. Jsem si jistý, že se tomu bude chtít vyhnout i prezident Trump,“ napsal labouristický politik v článku pro The Daily Telegraph.
Jednání Spojených států a Ruska o válce na Ukrajině se v Saúdské Arábii zřejmě uskuteční v úterý. Americkou stranu má v diskusi zastupovat šéf americké diplomacie Marco Rubio, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff.
Rubio na místo dnes ráno odletěl z Izraele, kde byl na návštěvě v rámci své první cesty po Blízkém východě od nástupu do úřadu. Kdo bude zastupovat Rusko, není zatím jasné. Jeden zdroj agentury Axios uvedl, že to pravděpodobně bude ministr zahraničí Sergej Lavrov.
V Paříži se dnes sejdou vedoucí představitelé velkých evropských zemí a budou jednat o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron a zúčastní se jí šéfové vlád Británie, Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska a Dánska. Přítomni budou také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Schůzka evropských lídrů se bude konat poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg šokoval Evropu prohlášením, že nebude mít místo u jednacího stolu pro rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války. Kellogg dodal, že Ukrajina se bude vyjednávání účastnit a Evropa bude konzultována.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.