Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Rusko předalo Ukrajině osm dětí. Se svými příbuznými se setkaly na moskevském velvyslanectví Kataru, který předání dětí zprostředkoval, uvedla dnes ruská státní agentura TASS. Ukrajina se ještě nevyjádřila. Kyjev viní Moskvu ze zavlečení téměř 20.000 dětí z Ukrajiny do Ruska či na okupovaná území. Nazpět se jich podle úřadů podařilo dostat asi čtyři stovky.
Ukrajina zvýšila dovoz zemního plynu prostřednictvím plynovodu ze Slovenska, odkud začala znovu odebírat surovinu minulý týden. Vyplývá to z údajů slovenského přepravce plynu Eustream. Podle slovenského premiéra Roberta Fica, který dříve kritizoval vládu v Kyjevě za ukončení tranzitu plynu na Slovensko, proudí na Ukrajinu ruský plyn. Ukrajina, která se už téměř tři roky brání ruské vojenské invazi, nakupuje podle dřívějších informací plyn v zahraničí po sérii ruských raketových útoků na její plynárenská zařízení.
Dodávky plynu ze Slovenska na Ukrajinu ve středu stouply na 12,2 milionu metrů krychlových, zatímco v předchozích dnech dosahovaly kolem sedmi milionů metrů krychlových. Na dovoz plynu ve směru ze Slovenska využívá Ukrajina záložní plynovod, prostřednictvím kterého Slovensko v roce 2014 zahájilo zpětné dodávky suroviny do sousední země jako součást tehdejší evropské reakce na přerušení toku plynu z Ruska pro ukrajinské odběratele.
Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 140 dronů, z nichž se 85 podařilo sestřelit a dalších 52 bezpilotních strojů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. Nálety dronů způsobily škody v Oděské a Charkovské oblasti, dodalo. Podle médií ruské drony útočily na dunajský přístav Reni, ležící na jihu Ukrajiny u hranic s Rumunskem a Moldavskem, kde se podle tamních úřadů zřítily dva ruské drony.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 83 ukrajinských dronů: 37 nad Brjanskou, po 12 nad Kurskou a Lipeckou oblastí, devět nad Tverskou a tři nad Belgorodskou, Kalužskou, Smolenskou a Voroněžskou oblastí a jeden nad Rostovskou oblastí, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.