Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Prezidenti a premiéři členských států Evropské unie budou v pondělí na neformálním summitu v bruselském paláci Egmont jednat o evropské obraně a posílení unijních obranných schopností v reakci na aktuální bezpečnostní hrozby. Jednání, které se má uskutečnit za co nejmenší přítomnosti médií, svolal předseda unijních summitů António Costa a zúčastní se ho i generální tajemník NATO Mark Rutte a britský premiér Keir Starmer. Půjde přitom o vůbec první podobné setkání unijních vůdců zaměřené na téma obrany, rovněž i první summit po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a také první podobnou schůzku s britským premiérem od odchodu Británie z EU před pěti lety. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala. „Věřím, že sdílíme podobné hodnocení hrozeb, kterým Evropa čelí. Ruská agrese proti Ukrajině přivedla zpět na náš kontinent válku vysoké intenzity. Tato agrese porušuje základní principy mezinárodního práva a ohrožuje evropskou bezpečnost, spolu s hybridními a kybernetickými útoky na členské státy a jejich ekonomiky a společnosti," napsal předseda Evropské rady ve zvacím dopise pro unijní vůdce. „Mír v Evropě závisí na tom, zda Ukrajina získá komplexní, spravedlivý a trvalý mír," dodal a zmínil i situaci na Blízkém východě.
Spojené státy chtějí, aby Ukrajina bránící se třetím rokem ruské invazi uspořádala možná ještě letos volby, obzvláště pokud se v nadcházejících měsících Kyjev s Moskvou dohodnou na příměří. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko.
Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že jednání s Ukrajinou jsou sice možná, ale ne s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož legitimitu jako hlavy státu zpochybňuje. „Většina demokratických zemí má volby i v časech války. Podle mě je důležité, aby je udělali," řekl Kellogg. „Je to dobré pro demokracii," uvedl.
„Rusko každý den útočí na Ukrajinu drony, raketami a leteckými bombami. Jen tento týden došlo ke stovkám útoků na naše města a komunity – téměř 50 raket, přibližně 660 dronů a více než 760 řízených leteckých bomb odpálených nepřítelem proti našemu lidu. Rusko se samo od sebe nezastaví. Svět ho musí donutit ukončit tuto brutální a nevyprovokovanou agresi,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k emotivnímu videu na sociálníc sítích. Ukrajina podle něj potřebuje posílení obrany, zejména systémy protivzdušné obrany, zbraně dlouhého doletu a tlak sankcí.
Every day, Russia attacks Ukraine with drones, missiles, and aerial bombs. This week alone, there have been hundreds of strikes on our cities and communities – nearly 50 missiles, around 660 attack drones, and more than 760 guided aerial bombs launched by the enemy against our… pic.twitter.com/0tK3H8WAn1
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 2, 2025
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.