Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ruské síly na východě Ukrajiny zablokovaly silniční tah důležitý pro zásobování strategicky důležitého Pokrovsku. Blíží se k Dněpropetrovské oblasti.
Tisíce dronů, které Litva slíbila Ukrajině bránící se ruské invazi, leží v armádních skladech kvůli průtahům způsobeným byrokracií, informuje litevská veřejnoprávní televize a rozhlas (LRT). Vláda ve Vilniusu je přitom Ukrajincům slíbila poslat do konce minulého roku.
„Část dronů jsme dodali v říjnu, část v listopadu, ale zatím nemáme informace o tom, že by byly převezeny na Ukrajinu,“ řekl šéf společnosti RSI Europe Tomas Milašauskas. Její zástupci zatím nemohli vyškolit ukrajinské vojáky, kteří budou bezpilotní letouny obsluhovat. Podobná situace je podle LRT také u některých dalších firem.
Bývalý ministr obrany Laurynas Kasčiunas tvrdí, že zpoždění v dodávkách na Ukrajinu vzniklo kvůli komplikovanému byrokratického procesu. Aby drony došly na místo určení, je podle něho udělat několik kroků, do kterých jsou zapojené agentura pro obranné zdroje, armáda i vláda. Podle exministra jsou tyto kroky logické, ale pokud někde nastane zádrhel, celý proces se „zasekne“. Kvůli tomu jsou rozladění výrobci dronů, kteří připomínají, že když ukrajinští vojáci drony nemají, znamená to pro Ukrajinu větší ztráty.
Neovladatelný tanker Eventin, který plul v Baltském moři severně od Rujány, remorkéry odtáhly k přístavu Sassnitz na východě tohoto německého ostrova. Informovala o tom agentura DPA, podle které je plavidlo zřejmě součástí takzvané ruské stínové flotily. Na kotvišti vzdáleném zhruba pět kilometrů od pevniny loď naložená asi 99.000 tunami ropy zůstane do doby, než se rozhodne, co se s ní stane dál. DPA píše, že zatím není jasné, kdy a kde se 274 metrů dlouhý tanker se 24člennou posádkou bude opravovat. V noci na pátek ho postihl kompletní výpadek systémů, takzvaný blackout. Plavidlo na volném moři zůstalo bez elektřiny a s motory vyřazenými z provozu.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.