Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Během rána a dopoledne úřady v jihoukrajinské Chersonské oblasti informovaly o útocích ruských dronů nesoucích výbušniny v Antonivce a Chersonu. V Antonivce utrpěla zranění jedna žena, v Chersonu jedna žena a jeden muž.
Po ruském ostřelování Chersonu zůstalo přibližně 23.000 domácností ve městě bez elektrického proudu, informovala místní vojenská správa. Podle šéfa Chersonské oblasti čelilo v posledních 24 hodinách kromě Chersonu ostřelování ruskými jednotkami přibližně 50 obcí v regionu. „Ruská armáda ostřelovala občanskou infrastrukturu a obytné oblasti obcí, zejména poškodila dvě vícepodlažní budovy a osm rodinných domů,“ uvedl Prokudin na Telegramu.
Donald Trump a Vladimir Putin by spolu měli v příštích dnech či týdnech hovořit přinejmenším telefonicky, řekl v ABC News Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. Na přípravě kontaktu už se podle něj pracuje. „Z pohledu prezidenta Trumpa není možné dosáhnout dohody, pokud nemáte nějaký vztah a dialog s druhou stranou,“ poznamenal Waltz k válce na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Takový vztah chce podle něj Trumpova administrativa v příštích měsících určitě vybudovat. „Očekávám přinejmenším telefonát v příštích dnech a týdnech,“ podotkl.
O chystané schůzce s Putinem mluvil na tiskové konferenci tento týden i Trump, žádný časový plán však neposkytl. Nastupující americký prezident také vyjádřil naději, že příměří na Ukrajině se podaří uzavřít do šesti měsíců od jeho nástupu do funkce 20. ledna. Dříve tvrdil, že válku ukončí do 24 hodin po svém návratu do Bílého domu. Kreml pak oznámil, že Putin je rozhovorům s Trumpem otevřen.
Šéf dněpropetrovské oblastní rady Mykola Lukašuk varoval obyvatele několika okresů u hranic s Doněckou oblastí, že kvůli ruskému postupu na Udačne jsou v dosahu nepřátelské dělostřelecké palby a řízených leteckých bomb KAB. Vyzval je, aby neignorovali výstrahy protivzdušné obrany a důsledně dodržovali všechna bezpečnostní pravidla. Server RBK Ukrajina píše, že za poslední dva měsíce se zhoršila situace také dále na jih u Velyké Novosilky v Doněcké oblasti, která leží v blízkosti administrativní hranice s Dněpropetrovskou a Záporožskou oblastí.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.