Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla nad 47 eur za MWh. Příčinou jsou nízké teploty a blížící se konec tranzitu plynu přes Ukrajinu.
Na letišti v Grozném, kam ve středu mířilo ázerbájdžánské letadlo, byla hustá mlha a pilot se pokusil přistát dvakrát, cituje ruská tisková agentura TASS ruský letecký úřad Rosaviacija. Podle stejného zdroje kapitánovi stroje byla k přistání nabídnuta jiná letiště, ale rozhodl se letět do kazachstánského města Aktau. V jeho blízkosti se pak letadlo zřítilo. Zahynulo 38 lidí. Podle zdrojů agentury Reuters blízkých ázerbájdžánskému vyšetřování však nešlo o nehodu, ale stroj omylem sestřelila ruská protivzdušná obrana.
Agentura Reuters přinesla svědectví cestujícího, který pád letadla přežil. Řekl, že před zřícením uslyšel nejméně jednu hlasitou ránu. Stroj se prý poté začal chovat podivně. „Myslel jsem si, že se letadlo rozpadne,“ uvedl pro Reuters z nemocnice Subhonkul Rachimov s tím, že se začal modlit a připravovat na smrt.
Ruské síly dobyly další dvě vesnice na východě Ukrajiny, oznámilo dnes ruské ministerstvo zahraničí. Podle agentury Reuters také sdělilo, že v uplynulém týdnu sestřelilo čtyři rakety Storm Shadow vyrobené v Británii. Ukrajinská armáda pak informovala, že v noci na dnešek sestřelila 13 z 24 ruských dronů. Uvedla také, že zabila tři vysoké důstojníky ruské armády, napsal web deníku Ukrajinska pravda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly dobyly obce Ivanivka v Doněcké oblasti a Zahryzove v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinské systémy protivzdušné obrany sestřelily 13 ruských bezpilotních letounů v Poltavské, Sumské, Charkovské, Kyjevské, Kirovohradské, Dněpropetrovské a Doněcké oblasti, uvedlo ukrajinské letectvo. Dalších 11 ruských dronů se podle něj ztratilo, aniž způsobily škody.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.