Polská vláda pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu představila letos v květnu plán vynaložit deset miliard zlotých (asi 59 miliard Kč) na zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, dlouhé přibližně 400 kilometrů. Projekt nazvaný Východní štít má být hotový do konce roku 2028, aby odradil potenciálního agresora či pomohl odrazit případný útok.
„V příštích třech týdnech budeme moci vykonat první testy prvků Východního štítu na polských vojenských cvičištích a letos začneme stavět první prvky na severní a východní hranici,“ řekl Tomczyk podle agentury Reuters.
Uvedl, že projekt se má rozvíjet ve spolupráci s Litvou, Lotyšskem a Estonskem, jakož i s britskými a americkými silami.
Válka Ruska proti Ukrajině přiměla Polsko zvýšit výdaje na obranu na 4,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v letošním roce, na příští rok je plánuje zvýšit na 4,7 procenta. Vzestupný trend by měl být zachován i v příštích letech, řekl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Varoval rovněž, že eskalace bojů na Blízkém východě by pro Polsko mohla mít negativní důsledky. „Vytváří to nebezpečí, že oči světa, včetně Spojených států, budou více zaměřeny na tento region, a ne na Ukrajinu, což by pro nás nebylo dobré,“ uvedl.
Polsko v posledních letech investuje velké sumy do posílení své obranyschopnosti. Tempo přezbrojování polských vojsk se ještě výrazně zvýšilo poté, co Rusko v únoru 2022 rozpoutalo válku proti Ukrajině. Varšava patří k předním spojencům Kyjeva. Argumentuje, že je lepší porazit ruská vojska na Ukrajině, než jim čelit na polských hranicích, které představují i hranice Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Rusko oficiálně uznalo vládu Tálibánu v Afghánistánu, informovaly dnes večer světové i ruské tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Náměstek šéfa ruské diplomacie dnes přijal pověřovací listiny od nového afghánského velvyslance v Moskvě. Podle agentur Reuters a AP je Rusko prvním státem, který uznal současnou vládu Tálibánu v Afghánistánu. Islamistické hnutí se vrátilo k moci v asijské zemi v srpnu 2021 během stažení amerických a dalších zahraničních vojsk ze země.
„Věříme, že akt oficiálního uznání vlády Islámského emirátu Afghánistán dá impuls rozvoji produktivní bilaterální spolupráce mezi našimi zeměmi v různých oblastech,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. „Vážíme si tohoto odvážného kroku Ruska a dá-li Bůh, bude sloužit jako příklad i pro ostatní,“ řekl podle Reuters ministr zahraničí ve vládě Tálibánu Amir Chán Muttakí ve svém prohlášení.
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Ukrajinský prezident později podle agentury Reuters uvedl, že doufá v hovor s šéfem Bílého domu v pátek nebo v nadcházejících dnech o dodávkách amerických zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel agentuře AFP řekl, že telefonát mezi prezidenty se připravuje a Kyjev doufá, že lídři spolu budou hovořit v pátek. „Vše ale závisí na harmonogramech obou prezidentů,“ uvedl zdroj. Zelenskyj podle Reuters uvedl, že je připraven zúčastnit se setkání lídrů s cílem ukončit válku s Ruskem.
Trump i ruský prezident Vladimir Putin mezitím informovali o svém dnešním telefonátu, který podle agentur už začal, zatím z něj ale nejsou výstupy.
V případě telefonátu mezi Zelenským a Trumpem se očekává, že budou diskutovat o náhlém zastavení dodávek některých klíčových amerických zbraní Kyjevu, napsal Financial Times s odvoláním na své zdroje, podle nichž by ukrajinský prezident mohl také nadnést téma potenciálního budoucího prodeje zbraní.
Zobrazit celý online
A zvieratá zo stepí to obídu cez servilné rusofilné Slovensko.