Polsko se opevní proti Putinově Rusku: Na hranici začne do konce roku stavět „Východní štít“
Polsko začne do konce letošního roku stavět první prvky obranných opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Novinářům to dnes řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk.
Polská vláda pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu představila letos v květnu plán vynaložit deset miliard zlotých (asi 59 miliard Kč) na zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, dlouhé přibližně 400 kilometrů. Projekt nazvaný Východní štít má být hotový do konce roku 2028, aby odradil potenciálního agresora či pomohl odrazit případný útok.
„V příštích třech týdnech budeme moci vykonat první testy prvků Východního štítu na polských vojenských cvičištích a letos začneme stavět první prvky na severní a východní hranici,“ řekl Tomczyk podle agentury Reuters.
Uvedl, že projekt se má rozvíjet ve spolupráci s Litvou, Lotyšskem a Estonskem, jakož i s britskými a americkými silami.
Válka Ruska proti Ukrajině přiměla Polsko zvýšit výdaje na obranu na 4,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v letošním roce, na příští rok je plánuje zvýšit na 4,7 procenta. Vzestupný trend by měl být zachován i v příštích letech, řekl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Varoval rovněž, že eskalace bojů na Blízkém východě by pro Polsko mohla mít negativní důsledky. „Vytváří to nebezpečí, že oči světa, včetně Spojených států, budou více zaměřeny na tento region, a ne na Ukrajinu, což by pro nás nebylo dobré,“ uvedl.
Polsko v posledních letech investuje velké sumy do posílení své obranyschopnosti. Tempo přezbrojování polských vojsk se ještě výrazně zvýšilo poté, co Rusko v únoru 2022 rozpoutalo válku proti Ukrajině. Varšava patří k předním spojencům Kyjeva. Argumentuje, že je lepší porazit ruská vojska na Ukrajině, než jim čelit na polských hranicích, které představují i hranice Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Prezident Petr Pavel podporuje zavedení administrativních odvodů do armády. Podle něj by jí pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace. Upozornil, že jde jen o administrativního úkon, který neznamená obnovení vojenské základní služby. Novinářům to dnes řekl prezident v Liberci.
Pavel připomněl, že základní vojenská služba byla v České republice zrušená před více než 20 lety. „Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci,“ uvedl prezident.
Americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer dnes po telefonu hovořili o stavu jednání o příměří na Ukrajině. Podle mluvčího německé vlády se shodli, že nastal rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou euroatlantickou bezpečnost. Podle Londýna evropští lídři ocenili mírové úsilí Spojených států.
„Čtyři šéfové států a vlád jednali o stavu rozhovorů o příměří na Ukrajině. Intenzivní práce na mírovém plánu by měla v nadcházejících dnech pokračovat,“ uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Dodal, že Trump, Merz, Macron a Starmer se shodli, že „jde o rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou bezpečnost v euroatlantickém prostoru“.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že odrazila mechanizovaný útok ruských vojsk na Pokrovsk, napsala agentura Reuters s odvoláním na obránce tohoto důležitého města v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Rusové nicméně dosáhli postupu v sousedním Myrnohradu, kde se zvětšila „země nikoho“, a také severně od Pokrovska, uvedla agentura Unian s odvoláním na analytiky projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě.
Zatímco Moskva od počátku prosince tvrdí, že ruští vojáci úplně dobyli Pokrovsk, podle ukrajinského armádního velení jeho vojáci nadále ovládají asi 13 kilometrů čtverečních na severu města.
kdo má peníze, má i rozum
A zvieratá zo stepí to obídu cez servilné rusofilné Slovensko.