Zemřel další člověk s vazbami na Putina. Ruský exministr údajně spáchal sebevraždu
Vysoce postavený úředník Konstantin Zavizenov byl v úterý večer nalezen mrtev, píše server Newsweek. Podle zpráv měl blízko k Vladimiru Putinovi prostřednictvím ruské mafiánské rodiny Kovalčukových.
V úterý večer byl nalezen mrtvý vysoce postavený ruský úředník, který měl údajně úzké finanční vazby na Vladimira Putina.
Tělo Konstantina Zavizenova našel jeho syn v úterý večer ve venkovském sídle v Moskevské oblasti Istra, uvedla státní tisková agentura RIA Novosti. Orgány činné v trestním řízení uvedly, že smrt byla předběžně označena za sebevraždu, ale někteří to zpochybňují.
Podle převážně prokremelského zpravodajského webu Lenta byl padesátiletý Zavizenov před svou smrtí „týden a půl“ ve stavu, kdy nadměrně pil. Jeho syn našel na stole v domě vzkaz a alkohol, než v jiné místnosti domu uslyšel výstřel. Web rovněž uvedl, že Zavizenova manželka ho nedávno přistihla při nevěře a požádala o rozvod.
Zprávu o jeho smrti sdílel politický komentátor Igor Suško, který vyjádřil skepsi ohledně tvrzení o Zavizenově sebevraždě.
Bývalým ministrem na okupovaném území
„Konstantin Zavizenov, bývalý ministr paliv, energetiky a uhelného průmyslu ‚Luhanské lidové republiky‘ na Ukrajině byl zavražděn v Moskvě výstřelem do hlavy,“ napsal Suško na X s tím, že měl velmi blízké spojení s Vladimirem Putinem prostřednictvím mafiánské rodiny Kovalčukových.
Podle ruského telegramového kanálu Čeka-OGPU Zavizenov pracoval v letech 2010 až 2016 ve společnosti Inter RAO, energetické holdingové společnosti se sídlem v Moskvě. V té době vedl firmu Boris Kovalčuk, syn Jurije Kovalčuka.
Kovalčuk je ruský miliardář a oligarcha, kterého ruský novinář Michail Viktorovič Zygar, který rovněž kritizoval Putina, označil za „de facto druhého muže v Rusku“ a americkou vládou financovaná Svobodná Evropa ho označila za „Putinova osobního bankéře“.
Zavizenov dříve sloužil jako ministr paliv, energetiky a uhelného průmyslu pro Luhanskou lidovou republiku, mezinárodně neuznaný separatistický region na východní Ukrajině, založený v roce 2014 po ukrajinské majdanské revoluci.
Jako člen samozvané vlády této oblasti, anektované Ruskem v roce 2022, byl Zavizenov jmenován do své funkce v srpnu téhož roku a následně se zapojil do separatistických aktivit v regionu.
Byl také zodpovědný za organizaci referenda zaměřeného na integraci Luhanska do Ruska, uvádí web OpenSanctions pro sledování sankcí.
Přestože byl v červnu 2023 odvolán ze svého postu, jeho zapojení mu vyneslo místo na seznamu osob, na které uvalila sankce Evropská unie, Velká Británie a několik dalších zemí.
Ukrajinské drony v noci zaútočily na zařízení na výrobu paliv a energií v centrální části evropského Ruska a vyvolaly požáry, oznámil na sociální síti gubernátor Orelské oblasti Andrej Klyčkov. Nálet se obešel bez obětí a zraněných, na odstranění škod se pracuje, dodal. Podle médií nejspíše hoří sklad pohonných hmot v druhém největším městě regionu.
Klyčkov neupřesnil, na jakém objektu vypukl požár, ale cílem útoku se mohl stát sklad pohonných hmot ve městě Livny, informoval server BBC News či zpravodajský kanál Astra s odvoláním na záběry natočené místními obyvateli. Hořet může místní rafinérie, napsal server RBK-Ukrajina, rovněž s odvoláním na informace z ruských sociálních sítí.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
český model muniční iniciativy pro Ukrajinu je výrazně efektivnější než obdobný estonský projekt, řekl v rozhovoru s ČTK končící vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš iniciativu dlouhodobě kritizuje a mluvil o jejím zrušení, možném převzetí Severoatlantickou aliancí (NATO) či minimálně jejím auditu. Média také na podzim informovala o možném převzetí iniciativy Estonskem.
Podle Kopečného projekt dává smysl pravidelně auditovat. „Sám bych to udělal určitě. U každého programu, do nějž nastupuje nový management, to dává smysl, aby si ověřil, jestli se nevychýlil od původního záměru a jestli funguje dobře,“ řekl.
