Zemřel další člověk s vazbami na Putina. Ruský exministr údajně spáchal sebevraždu
Vysoce postavený úředník Konstantin Zavizenov byl v úterý večer nalezen mrtev, píše server Newsweek. Podle zpráv měl blízko k Vladimiru Putinovi prostřednictvím ruské mafiánské rodiny Kovalčukových.
V úterý večer byl nalezen mrtvý vysoce postavený ruský úředník, který měl údajně úzké finanční vazby na Vladimira Putina.
Tělo Konstantina Zavizenova našel jeho syn v úterý večer ve venkovském sídle v Moskevské oblasti Istra, uvedla státní tisková agentura RIA Novosti. Orgány činné v trestním řízení uvedly, že smrt byla předběžně označena za sebevraždu, ale někteří to zpochybňují.
Podle převážně prokremelského zpravodajského webu Lenta byl padesátiletý Zavizenov před svou smrtí „týden a půl“ ve stavu, kdy nadměrně pil. Jeho syn našel na stole v domě vzkaz a alkohol, než v jiné místnosti domu uslyšel výstřel. Web rovněž uvedl, že Zavizenova manželka ho nedávno přistihla při nevěře a požádala o rozvod.
Zprávu o jeho smrti sdílel politický komentátor Igor Suško, který vyjádřil skepsi ohledně tvrzení o Zavizenově sebevraždě.
Bývalým ministrem na okupovaném území
„Konstantin Zavizenov, bývalý ministr paliv, energetiky a uhelného průmyslu ‚Luhanské lidové republiky‘ na Ukrajině byl zavražděn v Moskvě výstřelem do hlavy,“ napsal Suško na X s tím, že měl velmi blízké spojení s Vladimirem Putinem prostřednictvím mafiánské rodiny Kovalčukových.
Podle ruského telegramového kanálu Čeka-OGPU Zavizenov pracoval v letech 2010 až 2016 ve společnosti Inter RAO, energetické holdingové společnosti se sídlem v Moskvě. V té době vedl firmu Boris Kovalčuk, syn Jurije Kovalčuka.
Kovalčuk je ruský miliardář a oligarcha, kterého ruský novinář Michail Viktorovič Zygar, který rovněž kritizoval Putina, označil za „de facto druhého muže v Rusku“ a americkou vládou financovaná Svobodná Evropa ho označila za „Putinova osobního bankéře“.
Zavizenov dříve sloužil jako ministr paliv, energetiky a uhelného průmyslu pro Luhanskou lidovou republiku, mezinárodně neuznaný separatistický region na východní Ukrajině, založený v roce 2014 po ukrajinské majdanské revoluci.
Jako člen samozvané vlády této oblasti, anektované Ruskem v roce 2022, byl Zavizenov jmenován do své funkce v srpnu téhož roku a následně se zapojil do separatistických aktivit v regionu.
Byl také zodpovědný za organizaci referenda zaměřeného na integraci Luhanska do Ruska, uvádí web OpenSanctions pro sledování sankcí.
Přestože byl v červnu 2023 odvolán ze svého postu, jeho zapojení mu vyneslo místo na seznamu osob, na které uvalila sankce Evropská unie, Velká Británie a několik dalších zemí.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
„Jejich cíl zůstává nezměněn - dosáhnout severních hranic Pokrovsku a poté se pokusit aglomeraci obklíčit,“ uvedl dnes na sociální síti facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
