Zemřel další člověk s vazbami na Putina. Ruský exministr údajně spáchal sebevraždu
Vysoce postavený úředník Konstantin Zavizenov byl v úterý večer nalezen mrtev, píše server Newsweek. Podle zpráv měl blízko k Vladimiru Putinovi prostřednictvím ruské mafiánské rodiny Kovalčukových.
V úterý večer byl nalezen mrtvý vysoce postavený ruský úředník, který měl údajně úzké finanční vazby na Vladimira Putina.
Tělo Konstantina Zavizenova našel jeho syn v úterý večer ve venkovském sídle v Moskevské oblasti Istra, uvedla státní tisková agentura RIA Novosti. Orgány činné v trestním řízení uvedly, že smrt byla předběžně označena za sebevraždu, ale někteří to zpochybňují.
Podle převážně prokremelského zpravodajského webu Lenta byl padesátiletý Zavizenov před svou smrtí „týden a půl“ ve stavu, kdy nadměrně pil. Jeho syn našel na stole v domě vzkaz a alkohol, než v jiné místnosti domu uslyšel výstřel. Web rovněž uvedl, že Zavizenova manželka ho nedávno přistihla při nevěře a požádala o rozvod.
Zprávu o jeho smrti sdílel politický komentátor Igor Suško, který vyjádřil skepsi ohledně tvrzení o Zavizenově sebevraždě.
Bývalým ministrem na okupovaném území
„Konstantin Zavizenov, bývalý ministr paliv, energetiky a uhelného průmyslu ‚Luhanské lidové republiky‘ na Ukrajině byl zavražděn v Moskvě výstřelem do hlavy,“ napsal Suško na X s tím, že měl velmi blízké spojení s Vladimirem Putinem prostřednictvím mafiánské rodiny Kovalčukových.
Podle ruského telegramového kanálu Čeka-OGPU Zavizenov pracoval v letech 2010 až 2016 ve společnosti Inter RAO, energetické holdingové společnosti se sídlem v Moskvě. V té době vedl firmu Boris Kovalčuk, syn Jurije Kovalčuka.
Kovalčuk je ruský miliardář a oligarcha, kterého ruský novinář Michail Viktorovič Zygar, který rovněž kritizoval Putina, označil za „de facto druhého muže v Rusku“ a americkou vládou financovaná Svobodná Evropa ho označila za „Putinova osobního bankéře“.
Zavizenov dříve sloužil jako ministr paliv, energetiky a uhelného průmyslu pro Luhanskou lidovou republiku, mezinárodně neuznaný separatistický region na východní Ukrajině, založený v roce 2014 po ukrajinské majdanské revoluci.
Jako člen samozvané vlády této oblasti, anektované Ruskem v roce 2022, byl Zavizenov jmenován do své funkce v srpnu téhož roku a následně se zapojil do separatistických aktivit v regionu.
Byl také zodpovědný za organizaci referenda zaměřeného na integraci Luhanska do Ruska, uvádí web OpenSanctions pro sledování sankcí.
Přestože byl v červnu 2023 odvolán ze svého postu, jeho zapojení mu vyneslo místo na seznamu osob, na které uvalila sankce Evropská unie, Velká Británie a několik dalších zemí.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
