Zemřel další člověk s vazbami na Putina. Ruský exministr údajně spáchal sebevraždu
Vysoce postavený úředník Konstantin Zavizenov byl v úterý večer nalezen mrtev, píše server Newsweek. Podle zpráv měl blízko k Vladimiru Putinovi prostřednictvím ruské mafiánské rodiny Kovalčukových.
V úterý večer byl nalezen mrtvý vysoce postavený ruský úředník, který měl údajně úzké finanční vazby na Vladimira Putina.
Tělo Konstantina Zavizenova našel jeho syn v úterý večer ve venkovském sídle v Moskevské oblasti Istra, uvedla státní tisková agentura RIA Novosti. Orgány činné v trestním řízení uvedly, že smrt byla předběžně označena za sebevraždu, ale někteří to zpochybňují.
Podle převážně prokremelského zpravodajského webu Lenta byl padesátiletý Zavizenov před svou smrtí „týden a půl“ ve stavu, kdy nadměrně pil. Jeho syn našel na stole v domě vzkaz a alkohol, než v jiné místnosti domu uslyšel výstřel. Web rovněž uvedl, že Zavizenova manželka ho nedávno přistihla při nevěře a požádala o rozvod.
Zprávu o jeho smrti sdílel politický komentátor Igor Suško, který vyjádřil skepsi ohledně tvrzení o Zavizenově sebevraždě.
Bývalým ministrem na okupovaném území
„Konstantin Zavizenov, bývalý ministr paliv, energetiky a uhelného průmyslu ‚Luhanské lidové republiky‘ na Ukrajině byl zavražděn v Moskvě výstřelem do hlavy,“ napsal Suško na X s tím, že měl velmi blízké spojení s Vladimirem Putinem prostřednictvím mafiánské rodiny Kovalčukových.
Podle ruského telegramového kanálu Čeka-OGPU Zavizenov pracoval v letech 2010 až 2016 ve společnosti Inter RAO, energetické holdingové společnosti se sídlem v Moskvě. V té době vedl firmu Boris Kovalčuk, syn Jurije Kovalčuka.
Kovalčuk je ruský miliardář a oligarcha, kterého ruský novinář Michail Viktorovič Zygar, který rovněž kritizoval Putina, označil za „de facto druhého muže v Rusku“ a americkou vládou financovaná Svobodná Evropa ho označila za „Putinova osobního bankéře“.
Zavizenov dříve sloužil jako ministr paliv, energetiky a uhelného průmyslu pro Luhanskou lidovou republiku, mezinárodně neuznaný separatistický region na východní Ukrajině, založený v roce 2014 po ukrajinské majdanské revoluci.
Jako člen samozvané vlády této oblasti, anektované Ruskem v roce 2022, byl Zavizenov jmenován do své funkce v srpnu téhož roku a následně se zapojil do separatistických aktivit v regionu.
Byl také zodpovědný za organizaci referenda zaměřeného na integraci Luhanska do Ruska, uvádí web OpenSanctions pro sledování sankcí.
Přestože byl v červnu 2023 odvolán ze svého postu, jeho zapojení mu vyneslo místo na seznamu osob, na které uvalila sankce Evropská unie, Velká Británie a několik dalších zemí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
