Zemřel další člověk s vazbami na Putina. Ruský exministr údajně spáchal sebevraždu
Vysoce postavený úředník Konstantin Zavizenov byl v úterý večer nalezen mrtev, píše server Newsweek. Podle zpráv měl blízko k Vladimiru Putinovi prostřednictvím ruské mafiánské rodiny Kovalčukových.
V úterý večer byl nalezen mrtvý vysoce postavený ruský úředník, který měl údajně úzké finanční vazby na Vladimira Putina.
Tělo Konstantina Zavizenova našel jeho syn v úterý večer ve venkovském sídle v Moskevské oblasti Istra, uvedla státní tisková agentura RIA Novosti. Orgány činné v trestním řízení uvedly, že smrt byla předběžně označena za sebevraždu, ale někteří to zpochybňují.
Podle převážně prokremelského zpravodajského webu Lenta byl padesátiletý Zavizenov před svou smrtí „týden a půl“ ve stavu, kdy nadměrně pil. Jeho syn našel na stole v domě vzkaz a alkohol, než v jiné místnosti domu uslyšel výstřel. Web rovněž uvedl, že Zavizenova manželka ho nedávno přistihla při nevěře a požádala o rozvod.
Zprávu o jeho smrti sdílel politický komentátor Igor Suško, který vyjádřil skepsi ohledně tvrzení o Zavizenově sebevraždě.
Bývalým ministrem na okupovaném území
„Konstantin Zavizenov, bývalý ministr paliv, energetiky a uhelného průmyslu ‚Luhanské lidové republiky‘ na Ukrajině byl zavražděn v Moskvě výstřelem do hlavy,“ napsal Suško na X s tím, že měl velmi blízké spojení s Vladimirem Putinem prostřednictvím mafiánské rodiny Kovalčukových.
Podle ruského telegramového kanálu Čeka-OGPU Zavizenov pracoval v letech 2010 až 2016 ve společnosti Inter RAO, energetické holdingové společnosti se sídlem v Moskvě. V té době vedl firmu Boris Kovalčuk, syn Jurije Kovalčuka.
Kovalčuk je ruský miliardář a oligarcha, kterého ruský novinář Michail Viktorovič Zygar, který rovněž kritizoval Putina, označil za „de facto druhého muže v Rusku“ a americkou vládou financovaná Svobodná Evropa ho označila za „Putinova osobního bankéře“.
Zavizenov dříve sloužil jako ministr paliv, energetiky a uhelného průmyslu pro Luhanskou lidovou republiku, mezinárodně neuznaný separatistický region na východní Ukrajině, založený v roce 2014 po ukrajinské majdanské revoluci.
Jako člen samozvané vlády této oblasti, anektované Ruskem v roce 2022, byl Zavizenov jmenován do své funkce v srpnu téhož roku a následně se zapojil do separatistických aktivit v regionu.
Byl také zodpovědný za organizaci referenda zaměřeného na integraci Luhanska do Ruska, uvádí web OpenSanctions pro sledování sankcí.
Přestože byl v červnu 2023 odvolán ze svého postu, jeho zapojení mu vyneslo místo na seznamu osob, na které uvalila sankce Evropská unie, Velká Británie a několik dalších zemí.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická.
Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
