Pavel: S obnovou Ukrajiny nemůžeme čekat na konec války. Konferencí v Mnichově otřásla smrt Navalného
V Mnichově v pátek začala bezpečnostní konference, která patří k nejvýznamnějším mezinárodněpolitickým fórům světa. Vrcholné setkání asi pěti desítek šéfů vlád a hlav států a více než stovky ministrů zahájil generální tajemník OSN António Guterres. Český prezident Petr Pavel jednal v průběhu konference s americkou zmocněnkyní pro rekonstrukci Ukrajiny Penny Pritzkerovou, v sobotu se má sejít s Volodymyrem Zelenským. Mnichovskou konferencí přitom otřásla smrt ruského opozičního Alexeje Navalného.
- Ruská vojenská agrese proti Ukrajině, evropské investice do obrany, izraelské tažení proti Hamásu a také postoj Spojených států k NATO dnes patřily k hlavním tématům Mnichovské bezpečnostní konference.
- Jedním z nejvýznamnějších mezinárodněpolitických fór světa, které bavorská metropole hostí do neděle, však otřásla zpráva o úmrtí uvězněného ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
- Zřejmě nejočekávanější projev úvodního dne konference přednesla americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Zdůraznila, že Spojené státy si chtějí za prezidenta Joea Bidena udržet vůdčí postavení ve světě a chtějí pokračovat s obranou demokratických hodnot doma i v zahraničí. Harrisová rovněž ujistila, že pro USA je nezpochybnitelná zásada kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance. "Závazek kolektivní obrany NATO je neměnný," prohlásila Harrisová.
- Konferenci v Mnichově zahájil generální tajemník OSN António Guterres, který upozornil na stále hlubší a nebezpečnější rozdělení světa, které podle něj představuje větší hrozbu než vyhrocená doba studené války. V proslovu rovněž ostře kritizoval loňský teroristický útok Hamásu na Izrael a následnou rozsáhlou izraelskou operaci v palestinském Pásmu Gazy. Obojí podle něj nemá ospravedlnění.
- V projevu generální tajemník OSN odsoudil i bezmála dva roky trvající ruskou invazi na Ukrajinu s tím, že to je něco, co nemá v Evropě v 21. století místo.
- Tématu Ukrajiny se věnovali také bavorský premiér Markus Söder, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo třeba generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle Stoltenberga se Ukrajina ve obraně před ruskou agresí neobejde bez pomoci Evropy a USA a zároveň Evropa i USA společně potřebují silné NATO. Ocenil, že alianční státy zvyšují výdaje na obranu.
- Za Česko se mnichovské konference účastní prezident Petr Pavel.
- V sobotu vystoupí na konferenci s projevem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
- Konferenci provázejí mimořádná bezečnostní opatření, Mnichov se proměnil v pevnost. V ulicích bavorské metropole hlídkuje přes 5000 policistů a místo konání významného mezinárodního setkání je neprodyšně uzavřené.
Ještě před začátkem konference se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem. Podle očekávání podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. Podle německého ministerstva obrany má pomoc poskytnutá na základě této smlouvy hodnotu 1,13 miliardy eur (téměř 29 miliard Kč) a týká se zejména protivzdušné obrany a dělostřelectva.
„Historický krok. Německo bude pokračovat v podpoře Ukrajiny proti ruské útočné válce,“ uvedl Scholz na sociální síti X. V dohodě se uvádí, že Německo potvrzuje svoji dlouhodobou vojenskou pomoc ukrajinské armádě, aby „mohla zcela obnovit územní integritu země v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic“. Ruská aktiva v Německu mají zůstat zmrazená, dokud Rusko nezaplatí za škody, které na Ukrajině způsobilo.
Berlín také slíbil, že zajistí, že náklady pro Rusko na jeho válku nadále porostou v důsledku sankcí a kontroly exportu. Německo bude podporovat Ukrajinu na její cestě do Evropské unie. Dohoda platí deset let.
Zelenskyj řekl, že pomoc Německa je pro jeho zemi životně důležitá v situaci, kdy podpora od ostatních partnerů slábne a Rusko má na frontě velkou převahu co do dělostřelectva.
Dnes ukrajinský generál Oleksandr Tarnavskyj oznámil, že ukrajinské jednotky se stáhly u opevněné pozice na jihovýchodě Avdijivky nedaleko Doněcka, která je v ohnisku tvrdých bojů už několik měsíců.
Pavel jednal se zmocněnkyní pro obnovu Ukrajiny
Český prezident Petr Pavel dnes v Mnichově na úvod třídenní bezpečnostní konference jednal s americkou zmocněnkyní pro hospodářskou obnovu Ukrajiny Penny Pritzkerovou a také o unijních aspiracích Černé Hory s tamní hlavou státu Jakovem Milatovičem. V sobotu Pavel plánuje setkání přímo se Zelenským.
„Shodli jsme se na tom, že s obnovou Ukrajiny nemůžeme čekat na konec války a musíme ji vést podle koordinovaného plánu,“ napsal Pavel na síti X o jednání s Pritzkerovou.
V rozhovoru s Milatovičem pak Pavel prohlásil, že Česko jednoznačně podporuje vstup této balkánské země do Evropské unie. Rovněž ocenil přínos Černé Hory pro společnou obranu NATO.
Mnichov jako pevnost
Centrum Mnichova se změnilo v pevnost. V ulicích bavorské metropole hlídkuje přes 5000 policistů a místo konání významného mezinárodního setkání je neprodyšně uzavřené. Kvůli omezením jezdí městská doprava v centru podle výlukového řádu. S dopravními problémy musí řidiči počítat nejen v historickém jádru města, ale také na městském okruhu a přilehlých dálnicích.
Zcela uzavřeno pro veřejnost je okolí hotelu Bayerischer Hof, kde se koná hlavní část konference. Bezpečnostní uzávěra je rozšířena i na nedaleký hotel Rosewood, kde se rovněž odehrává část jednání a také tiskové konference.
Vstup do uzavřené oblasti je možný pouze s příslušným povolením. Chráněná zóna je uzavřena mobilním hrazením a také skládacími barikádami, které mají zabránit případným útočníkům projet autem. V přístupných, ale střežených zónách se lidé musí připravit na možné prohlídky tašek a zavazadel.
U příležitosti konference se ve městě koná řada demonstrací, které potrvají po celý víkend. Již dopoledne se na náměstí Odeonsplatz nedaleko hotelu Bayerischer Hof sešli kritici íránského režimu. Na sobotu byla svolána velká demonstrace odpůrců bezpečnostní konference a Severoatlantické aliance, kteří požadují odzbrojení Západu. V plánu je vytvoření lidského řetězu v centru města. V neděli se podporovatelé Izraele chystají demonstrovat proti antisemitismu a proti terorismu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
