Šéfové Hamásu utekli z Kataru? Měli si vypnout mobily, prchli i se svými šoféry
Nejméně tři vysoce postavení členové Hamásu spolu se svými manažery a řidiči nedávno opustili Katar a evakuovali se neznámo kam. Podle zprávy arabského kanálu KAN s odkazem na zdroje z katarské metropole Dauhá si vůdci vypnuli své mobilní telefony a nepřijímají hovory. Předpokládá se, že někteří z nich zamířili do Alžírska, které se skupinou udržovalo speciální vztahy, píše server i24 News.
Další z vysoce postavených členů Hamásu Saleh al-Arouri podle kanálu opustil své bydliště v libanonské metropoli Bejrút a odletěl do Turecka.
Hromadné odchody velitelů Hamásu přicházejí poté, co Dauhá informovalo hnutí o tom, že katarské úřady nebudou nadále schopny zajistit jejich bezpečnost s odkazem na hrozbu, kterou začátkem prosince vyslovily izraelské bezpečnostní služby.
Šéf izraleské bezpečnostní služby Šin Bet Ronen Bar tehdy slíbil, že zlikviduje Hamás, ať jsou jeho členové kdekoli. „Budeme je hledat všude: v Gaze, na Západním břehu, v Libanonu, v Turecku, v Kataru, všude. Bude to pár let trvat, ale zvládneme to,“ řekl Bar.

Nejen, že se zdá, že teroristický tunel vede z domu teroristy z Hamásu do nemocnice Rantisi, ale jsou také hned vedle školy a budovy OSN.

Indonéský prezident Joko Widodo naléhal na svého amerického protějšku Joea Bidena, aby podnikl další kroky k dosažení příměří v konfliktu. „Indonésie apelovala na USA, aby udělaly více pro zastavení zvěrstev v Gaze,“ řekl Widodo po pondělním jednání v Bílém domě. „Toto [příměří] je nutností v zájmu lidstva,“ řekl podle portálu BBC.

Pod nemocnicí Rantisi v Gaze nalezly Izraelské ozbrojené síly místnost, kde se předpokládá, že byli zadržováni izraelští rukojmí. Kalendář nalezený v místnosti označil dny od masakru 7. října názvem „Operace Al-Aqsa Flood“, což je název Hamasu pro jejich strašlivý útok na Izrael.

Před 35 lety, 15. listopadu 1988, byl vyhlášen na mimořádném zasedání Palestinské národní rady v Alžíru nezávislý palestinský stát na území okupovaném Izraelem s hlavním městem (východním) Jeruzalémem. Vytvoření tohoto státu, který měl zahrnovat Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu, slavnostně vyhlásil předseda výkonného výboru Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásir Arafat. V následných rezolucích OSN Palestinci implicitně uznali Izrael jako stát na území Palestiny. Izraelsko-palestinský konflikt, která trvá od roku 1948, však stále není vyřešen.

Při střetech s izraelskou armádou v oblasti města Tulkarem na okupovaném Západním břehu Jordánu zemřelo pět Palestinců, uvedly podle agentury AFP palestinské zdravotnické úřady.
Ředitel nemocnice v Tulkaremu na severu Západního břehu sdělil, že mrtvým Palestincům bylo mezi 21 a 29 lety. Podle něj zemřeli při razii izraelské armády ve městě a přilehlém uprchlickém táboře. Svědci z tábora hlásili násilné střety a masivní nasazení izraelských vojáků, kteří zatýkali mladé Palestince.

Dobré ráno, izraelská armáda v pondělí uvedla, že ve sklepě dětské nemocnice v Pásmu Gazy nalezla množství zbraní. Podle ní existují rovněž náznaky toho, že v těchto prostorách byli drženi rukojmí. Radikální palestinské hnutí Hamás, které Pásmo ovládá, tvrzení izraelské strany odmítlo, informovaly agentury.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online zpravodajství věnujete. Vše, co souvisí s dramatickým děním v Izraeli a Pásmu Gazy, budeme sledovat zase od úterního rána.

Izraelská armáda obsadila budovu Legislativní rady Gazy a Hamás ztratil kontrolu nad městem. Informoval o tom izraelský ministr obrany Yoav Gallant. „Neexistují žádné síly Hamásu schopné zastavit izraelské obranné síly. Hamás ztratil kontrolu nad Gazou a teroristé prchají na jih. Civilisté drancují základny Hamásu. Nemají důvěru ve vládu,“ řekl Gallant.

Izraelská armáda zveřejnila videa z nemocnice Rantisi v Gaze. V podzemí budovy IDF objevily velitelství Hamásu, sklad zbraní a místnost, která naznačuje přítomnost rukojmích, píše The Jerusalem Post.

Ozbrojené křídlo palestinské radikální skupiny Hamás uvedlo, že nabídlo katarským vyjednavačům propuštění až 70 žen a dětí, které od svého útoku na Izrael ze 7. října zadržuje v Pásmu Gazy jako rukojmí. Výměnou chce skupina docílit pětidenního příměří v bojích s izraelskou armádou.
„Příměří by mělo zahrnovat úplné zastavení palby a umožnění dodávek humanitární pomoci všude v Pásmu Gazy,“ řekl mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu Abú Ubajdá v nahrávce zveřejněné na kanálu skupiny na telegramu. Izrael obvinil z „otálení a vyhýbání se“ dohodě.

Americký prezident Joe Biden dnes uvedl, že největší nemocnici v Pásmu Gazy je potřeba chránit a vyzval k méně rušivým zásahům izraelské armády.
V okolí rozlehlé nemocnice Šífa bojují izraelské jednotky s palestinskými ozbrojenci, což přimělo tisíce lidí uprchnout. Nemocnice je již tři dny bez elektřiny a vody, přičemž bombardování v její blízkosti situaci ještě ztěžuje.
Před příchodem izraelské armády, která v okolí nemocnice Šífa už několik dní svádí boje s ozbrojenci z Hamásu, bylo podle AP v tomto zařízení asi 1 500 pacientů, stejný počet zdravotníků a na 15 tisíc uprchlíků. Podle téhož zdroje tam je nyní asi 650 pacientů, 500 zdravotníků a na 2 500 lidí, kteří v nemocnici hledali úkryt před masivním izraelským bombardováním.

Média ovládaná Hamásem dnes informovala o nejméně 30 obětech údajného izraelského bombardování uprchlického tábora Džabálija na severu Pásma Gazy. To by bylo už několikátým útokem na tábor od konce října. Izraelská armáda bombardování tábora, který má podle stanice Al-Džazíra 116 tisíc obyvatel, předminulý týden nepopřela a uvedla, že cílila na bojovníky Hamásu.
Na první takový úder na konci října reagoval Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva prohlášením, že by se mohlo jednat o válečný zločin. Izraelská armáda tehdy uvedla, že v Džabáliji „zabila 50 teroristů“ a dobyla základnu Hamásu.

Prezident Biden dnes uvedl, že největší nemocnici v Pásmu Gazy je třeba chránit a vyzval k méně intruzivnímu počínání izraelských sil.

Fotografie zobrazují následky dnešního izraelského bombardování uprchlického tábora Chán Júnis na jihu Pásma Gazy.

Jednotky IDF obsadily budovu parlamentu Gazy ve městě Gaza. Budova Palestinské legislativní rady v Gaze sloužila zákonodárcům Hamásu od doby, kdy teroristická skupina obsadila Pásmo v roce 2007.

Náčelník generálního štábu IDF Herzi Halevi oznámil, že obnoví bezpečnost obyvatel severního Izraele. Uvedl to v souvislosti s opakovanými raketovými útoky Hizballáhu a přidružených palestinských frakcí na oblast. „Důkladně připravujeme plány pro sever. Naším posláním je přinést bezpečnost. Obyvatelé severu se zase budou moci cítit bezpečně, když se vrací do svých domovů,“ řekl.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen se pokusil zmírnit svůj dnešní výrok o narůstajícím mezinárodním tlaku na Izrael. „Z politického hlediska vnímáme, že Izrael je pod větším tlakem. Ne velmi vysokým, ale narůstajícím. Ministři zahraničí, s nimiž vedu rozhovory, častěji nadnášejí téma humanitární situace v Pásmu Gazy. Jejich šok ze 7. října ustoupil. Jsou tu též tací, kteří neveřejně žádají, abychom pracovali na příměří,“ řekl Kohen.
Později se ministr svůj výrok pokusil zmírnit, když prohlásil: „pokud jde o nás, nedochází k žádnému odpočítávání, nepřestaneme bojovat, dokud Hamás nezničíme a neosvobodíme všechny rukojmí“.

Izraelské bezpečnostní služby a IDF ve společném prohlášení informovaly, že zlikvidovaly velitele protitankové formace Hamásu v brigádě Chán Júnis Jaakuba A'ašura a také bývalého ředitele vojenské rozvědky organizace Mohammeda Chamis Dababaše.

Počet obětí izraelské války proti palestinskému islamistickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy podle tamních úřadů vystoupil na 11 240, včetně 4 630 dětí. O nové bilanci podle agentury Reuters informoval dnes vpodvečer tiskový úřad vlády Hamásu v Pásmu Gazy. Mezi mrtvými je podle něj také 3 130 žen.
Z Pásma Gazy zároveň přicházejí zprávy o čím dál horší humanitární situaci, včetně bojů v těsné blízkosti nemocnic. Podle úřadů v Gaze jsou všechny nemocnice na severu Pásma mimo provoz. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že kvůli nedostatku paliva bude do 48 hodin nucen ukončit vlastní provoz.

Evropská unie by se podle šéfa unijní diplomacie měla více zapojit do dění v Izraeli, Pásmu Gazy i celém regionu. Když se nepodaří najít řešení nynějšího konfliktu, budou se násilnosti neustále dokola opakovat, řekl Josep Borrell po dnešním jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu. Oznámil rovněž, že oblast v příštích dnech navštíví. Konkrétně by měl zamířit do Izraele, Palestiny, Bahrajnu, Saúdské Arábie, Kataru a do Jordánska. Bližší podrobnosti cesty ale zatím nebyly oznámeny.
Jak Borrell uvedl, humanitární situace v Pásmu Gazy se neustále zhoršuje, a proto EU požaduje „okamžité vytvoření humanitárních přestávek, aby se pomoc dostala k obyvatelům Gazy“. Každý den podle něj překročí hraniční přechod z Egypta pouhých 40 nákladních automobilů s pomocí, před nynějším konfliktem jich přitom bylo kolem 500 denně. Jak Borrell poznamenal, EU sice navýšila svou pomoc na 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč), důležité však také je, aby se dodávky skutečně dostaly k lidem, kteří ji potřebují.

Izraelská diplomacie je podle ministra zahraničí Eliho Kohena pod narůstajícím tlakem, aby země pracovala na eventuálním uzavření příměří s hnutím Hamás. Kromě arabských zemí nebo Turecka po příměří v Pásmu Gazy volá například francouzský prezident Emmanuel Macron. Naproti tomu jiní klíčoví hráči na mezinárodním poli, především Spojené státy, Evropská unie a Británie nebo Japonsko, hovoří jen o „humanitárních pauzách“ jako způsobu, jak umírnit utrpení palestinských civilistů.
„Z politického hlediska vnímáme, že Izrael je pod větším tlakem. Ne velmi vysokým, ale narůstajícím. Ministři zahraničí, s nimiž vedu rozhovory, častěji nadnášejí téma humanitární situace v Pásmu Gazy. Jejich šok z (krvavých útoků Hamásu na Izrael) 7. října ustoupil. Jsou tu též tací, kteří neveřejně žádají, abychom pracovali na příměří,“ cituje Kohena web deníku Haarec.

EU by se měla více zapojit do dění v Izraeli, Pásmu Gazy i celém regionu, uvedl Josep Borrell. Oznámil, že oblast v příštích dnech navštíví.

Americké a mezinárodní jednotky v severovýchodní Sýrii se v uplynulých 24 hodinách staly nejméně čtyřikrát terčem raketového a dronového útoku. Při incidentu došlo jen k menším škodám a nikdo nebyl zraněn.
Nejnovějším útokům předcházely nedělní americké vzdušné údery, jejichž terčem byla podle USA zařízení využívaná milicemi spřízněnými s Íránem.

Izraelská diplomacie je podle ministra zahraničí Cohena pod rostoucím tlakem, aby země pracovala na eventuálním příměří s Hamásem, píše Haarec.

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že kvůli nedostatku paliva bude do 48 hodin nucen ukončit vlastní provoz.

Zatímco napětí na severní frontě eskaluje, izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslovil varování, které podle tamních médií adresoval Hizballáhu. Podle něj si libanonská organizace „zahrává s ohněm“.
„Jsou tací, kteří si myslí, že mohou pokračovat v útocích proti našim vojákům a civilistům. To je zahrávání si s ohněm,“ řekl Netanjahu. „Oheň se totiž setká s mnohem silnější palbou. Neměli by nás nás zkoušet, protože jsme zatím ukázali jen malou část toho, čeho jsme schopni. Ublížíme těm, kteří ubližují nám,“ dodal.

Předseda turecké strany HUNDA PAR Zekeriya Yapıcıoğlu se během propalestinské demonstrace objevil na pódiu spolu s lidmi oblečenými v uniformách Hamásu. HUDA PAR je extrémní islamistická strana a politické křídlo kurdského Hizballáhu podporovaného Íránem.

Izraelské obranné síly zveřejnily video, na kterém je vidět bojovník Hamásu s granátometem v ruce přímo před vchodem do nemocnice al Quds v Gaze.

IDF oznámila, že se zúčastnila přestřelky s členy Hamásu skrývajícími se mezi civilisty u vchodu nemocnice al Quds. „Během incidentu bylo zabito přibližně 21 teroristů a naše síly neutrpěly žádné ztráty,“ stojí v prohlášení IDF. Zda byli raněni civilisté, není jasné. Přeživší teroristé se následně měli skrýt v nemocnici.

Mezi izraelskými vojáky, kteří bojují proti palestinskému radikálně islamistickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy, je i jeden ze synů izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI). Už dříve se v některých médiích objevily zprávy, že zatímco desítky tisíc Izraelců poslední měsíc bojují za svou vlast proti Hamásu, syn izraelského premiéra Jair Netanjahu zůstává na Floridě.
Server ToI informaci zveřejnil s odvoláním na izraelskou první dámu. Ta řekla rozhlasu Kan, že syn se jim z Pásma Gazy už nějakou dobu neozval. „Doufáme ale, že je v pořádku,“ uvedla manželka izraelského prezidenta.

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA hlásí, že mu došly zásoby paliva. Od zítřka by již neměl být schopný zásobovat palivem nemocnice a také nebude schopný zajistit odvoz odpadu z uprchlických táborů na jihu Gazy. Následně by měly svůj provoz přerušit i desalinační továrny, které zásobují Gazu pitnou vodou.
Generální komisař úřadu Philippe Lazzarini tvrdí, že úřad žádal izraelskou armádu o doplnění zásob paliva na státní hranici, ale odpovědi se nedočkal. Podle vyjádření úřadu by UNRWA měla v současnosti poskytovat útočiště přibližně 800 000 Palestincům.

Podle vyjádření švéského ministerstva zahraničí opustilo hraničním přechodem v Rafah Gazu několik švédských občanů a nyní se nacházejí v Egyptě. Jejich přesný počet nebyl zveřejněn.

Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že jejich Jednotka pro námořní mise objevila na mořském dně zbraně a vojenské vybavení Hamásu. Mělo by jít o výbušniny, munici, nafukovací čluny a další. Toto vybavení mělo být údajně použito při pokusu o infiltraci Izraele.

Izraelské obranné síly (IDF) se probojovaly k Šífě, největší nemocnici v Gaze. Hlásí to reportérka Guardianu.
IDF považuje nemocnici za legitimní vojenský cíl, protože podle jejich informací pod ní vedou tunely Hamásu. Z Šífy samotné zatím přicházejí zprávy o úmrtích pacientů následkem výpadků elektrického proudu způsobených probíhajícimi boji v jejím okolí.

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA uvedl, že v neděli izraelská armáda zasáhla i jím používanou budovu v Rafáhu. Nikdo nebyl zraněn.

Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že dva projektily z minometů vypálené z Libanonu dopadly na otevřené území v severním Izraeli. IDF palbu opětovaly, píše CNN.
IDF rovněž ohlásily odpálení protitankové střely z Libanonu směrem na oblast Netu’a v severním Izraeli. „V reakci na to dělostřelectvo IDF zasahuje zdroje palby,“ uvedla armáda.

Pohřeb Matana Meira (†38), který padl při operacích izraelské armády na severu Pásma Gazy. Filmař, který se podílel na seriálu Fauda o izraelských špionech nasazených na Palestince, narukoval coby seržant v záloze.

Na evropském sídle Organizace spojených národů v Ženevě svěsili vlajku na půl žerdi. A to na památku víc než stovky pracovníků OSN, kteří zahynuli v probíhajícím konfliktu v Pásmu Gazy.

EU vyzývá k okamžitým humanitárním přestávkám v Gaze. Zároveň odsuzuje využívání civilistů jako lidských štítů, což dělá Hamás, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell na zasedání ministrů zahraničí sedmadvacítky.

„Vůbec první vlajka pride byla zdvižena v Gaze,“ tweetuje oficiální profil státu Izrael na síti X. „Yoav Atzmoni, který je členem komunity LGBTQ+, chtěl poslat naději lidem v Gaze, kteří žijí pod brutálními zásahy Hamásu. Jeho záměrem bylo vyvěsit první vlajku hrdosti v Gaze jako výzvu k míru a svobodě.“

Z Pásma Gazy se přes přechod v Rafahu podařilo dostat jednoho českého občana a jeho rodinného příslušníka, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský. Vzhledem k citlivosti údajů jeho úřad nechce upřesňovat, o koho se jedná. Ministerstvo zároveň potvrdilo, že v tuto chvíli eviduje v Gaze devět osob s vazbou na Českou republiku, které mají zájem o evakuaci.
„Mohu potvrdit, že jeden český občan a jeden rodinný příslušník úspěšně překročili hraniční přechod z Gazy a v tuto chvíli se nacházejí v Egyptě,“ řekl Lipavský novinářům před schůzkou ministrů zahraničí zemí Evropské unie, jejíž náplní bude i situace v Izraeli a v Pásmu Gazy. „Návrat z Egypta do Česka už je jednodušší úkol než z Gazy do Egypta, na to my se v tuto chvíli soustředíme,“ dodal.
Po znovuotevření hraničního přechodu Rafah, který během izraelské blokády Pásma Gazy představuje jedinou možnost k opuštění tohoto izolovaného území, se v neděli evakuovalo do Egypta 826 držitelů zahraničních pasů. Podle tiskových agentur mezi nimi bylo také přes 60 ruských státních příslušníků či první skupina Poláků. O dnešní situaci na přechodu nejsou zatím dispozici informace.

Nemocnice na severu Pásma Gazy ani ve městě Gaze nefungují, uvedly podle AFP palestinské úřady. Podle šéfa WHO přerušila provoz i největší tamní nemocnice Šífa.

Britský premiér Rishi Sunak dnes odvolal ministryni vnitra Suellu Bravermanovou, uvádí zpravodajská stanice BBC. Bravermanová byla v posledních dnech terčem kritiky kvůli svému ostrému útoku na londýnskou metropolitní policii, která je podle ní zaujatá a nedostatečně zasahuje proti účastníkům demonstrací na podporu Palestiny. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj z britské vlády píše, že Sunak na dnešek naplánoval změny ve svém kabinetu.

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell dnes ráno oznámil, že 27 členských států EU vyzývá k „okamžitým humanitárním pauzám“, aby se humanitární pomoc mohla dostat dovnitř do Pásma Gazy. „Cílem jsou okamžité pauzy a vytvoření humanitárních koridorů, aby byla řešena tato zoufalá situace,“ prohlásil.

Izrael je ochoten evakuovat děti z nemocnice Šífa, oznámil hlavní poradce premiéra Netanjahua Mark Regev.

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn vyzval k zastavení bombardování nemocnic v Gaze. „Toto nejsou bojiště. Pacienti na jednotce intenzivní péče nemají šanci. Už není kyslík, voda, léky. Takže tito lidé zemřou. Myslím, že víme, že Hamás využívá své nemocnice k ukrytí povstalců,“ prohlásil na summitu ministrů zahraničí EU.

Izraelský vojenský mluvčí Daniel Hagari informoval o tom, že mezi Izraelem a protiizraelskými silami v Libanonu opět dochází k palbě.

Víc než tři desítky zástupců převážně pražských vysokých škol podepsaly výzvu pro kompetentní instituce a vedení fakult a kateder, aby nedovolily rozšíření antisemitismu v akademickém prostředí. Jeho projevy se podle nich začínají objevovat i na vysokých školách v Česku. Žádají, aby proti jakýmkoliv projevům nenávisti byly podniknuty všechny zákonné kroky. Uvedli to v dopise českým akademikům, který poskytli ČTK.
Autory dopisu jsou David Jan Novotný z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Věra Tydlitátová z Filozofické fakulty Západočeské univerzity. Podepsali ho profesoři Ivan Šedivý, Jan Ámos Víšek, Lenka Karfíková, Martin C. Putna, Petr Jarchovský, Vladimír Just, Jiří Kubíček, Karel Skalický, Jan Vedral, Helena Třeštíková a Rudolf Adler. Mezi signatáři jsou mimo jiné také Eva Salzmannová, Radovan Lipus, Ivo Mathé a Olga Sommerová. Autoři dopisu kritizují strhávání plakátů připomínajících židovské oběti únosů z letošního 7. října, kdy teroristé z hnutí Hamás násilně vpadli z Pásma Gazy do jižního Izraele. Odsuzují protižidovská hesla a volání po genocidě židovských občanů Izraele, které podle nich zaznívá na propalestinských demonstracích a na sociálních sítích. „Do těchto aktivit je rovněž zapojeno mnoho studentů našich vysokých škol,“ uvedli.

Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že svět musí „rozlišovat mezi Hamásem a palestinskými občany“ a truchlit nad všemi mrtvými civilisty, když obhajoval reakci vlády na eskalující krizi v Gaze.

Joe Biden včera hovořil s emirem šejkem Tamímem bin Hamadem Ál Tháním z Kataru o vývoji v Gaze a „naléhavém pokračujícím úsilí“ zajistit propuštění rukojmích zadržovaných militantní skupinou Hamás, uvedl Bílý dům. Biden „jednoznačně“ odsoudil držení rukojmí Hamásem, včetně mnoha malých dětí, z nichž jedním je tříletý americký občan, jehož rodiče byli extremisty zabiti 7. října, uvedl Bílý dům v prohlášení.
Katar je klíčovým prostředníkem při vyjednávání o rukojmích.

Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že v bojích v Gaze byli zabiti další dva jejich vojáci. To zvyšuje celkový počet zabitých při operacích uvnitř Gazy na 44. IDF jmenovala padlé vojáky jako členy komando brigády majora Isachara Natana (28) a štábního seržanta Itaye Shohama (21).

Pásmo Gazy opustilo 11 občanů Nového Zélandu, uvedla podle BBC. Zemi opustili přes hraniční přechod Rafah do Egypta.

Podle palestinských zdrojů zemřelo v nemocnici Šífa již pět z více než čtyřicítky předčasně narozených dětí a sedm pacientů z jednotky intenzivní péče. O smrti pěti nedonošených dětí a sedmi dalších pacientů v nemocnici Šífa informoval v neděli večer podle agentury AFP náměstek palestinského ministerstva zdravotnictví Júsif abú Ríš. „Obáváme se, že tato bilance poroste,“ prohlásil Ríš. Podle dřívějšího vyjádření organizace Lékaři bez hranic bylo v nemocnici na jednotce intenzivní péče 17 pacientů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl dotázán, zda by mohla být uzavřena dohoda o osvobození odhadem 240 izraelských rukojmích zajatých během útoku 7. října.
„Mohla by,“ řekl americké televizi NBC 's Meet the Press show. „Čím méně o tom budu mluvit, tím více zvýším šance, že se to stane," řekl podle BBC.
Netanjahu neuvedl žádné podrobnosti, ale řekl, že „jedna věc“, která by mohla vynutit dohodu, je „vojenský tlak“, který jeho obranné síly vyvíjejí na Hamás. Nejmenovaný americký úředník však tvrdil, že k propuštění by bylo zapotřebí „poměrně významné“ přerušení konfliktu. Premiér Netanjahu odmítl výzvy k příměří, pokud nebude zahrnovat propuštění všech rukojmích.

„Za posledních 24 hodin dodalo IDF 300 litrů paliva k bráně nemocnice Shifa, ale palivo zůstává nedotčeno poté, co Hamás vyhrožoval zaměstnancům nemocnice.“ IDF dělá vše, co je v jejích silách, aby zmírnila škody páchané na civilním obyvatelstvu Gazy a zvýšila humanitární pomoc. Naše válka je s Hamásem – ne s lidmi z Gazy, uvedly Izraelské ozbrojené síly na síti X.

Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie budou dnes v Bruselu jednat o ruské agresi vůči Ukrajině a o situaci v Izraeli a v Pásmu Gazy po útocích hnutí Hamás a následné odvetné izraelské ofenzivě. Zasedání bude předsedat šéf unijní diplomacie Josep Borrell a Česko bude zastupovat ministr zahraničí Jan Lipavský.
Na konci října se šéfové diplomacií zabývali v Lucemburku zejména vývojem v Izraeli a rovněž humanitární pomocí pro obyvatele Pásma Gazy. Borrell tehdy prohlásil, že situaci by pomohlo vyhlášení humanitárního příměří. Na tom se ale členské státy neshodly.

Dobré ráno, Spojené státy v neděli uskutečnily dva nálety v Sýrii na cíle spojené s Íránem, uvedl Pentagon podle agentury Reuters. Akce nařídil americký prezident Joe Biden v reakci na útoky na americké síly v regionu.
Nálety, jejichž terčem se na východě Sýrie stalo výcvikové středisko a úkryt ozbrojenců, byly třetími podobnými od 26. října. Washington jimi reaguje na vlnu nejméně 40 útoků raketami a drony proti svým silám v regionu, která se vzedmula po útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října a následné izraelské odvetě.

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online přenosu. Dramatické dění v Izraeli a Pásmu Gazy budeme sledovat zase od pondělního rána.

Izraelský prezident Jicchak Herzog zpravodajskému serveru BBC News naopak dnes řekl, že nemocnice Šífa je plně funkční a tvrzení o zastavení dodávek elektřiny je výmysl hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne. Hnutí podle Izraele využívá civilisty v nemocnici jako živé štíty a v nemocničním komplexu a pod ním má své ústředí.
Izraelské ministerstvo zahraničí podle agentury DPA uvedlo, že Hamás zabránil v sobotu večer klinice použít 300 litrů paliva, které izraelští vojáci umístili do kontejnerů vedle nemocnice.

V nemocnici Šífa v Pásmu Gazy, kolem níž svádějí izraelští vojáci boje s palestinskými radikály, zemřely o tomto víkendu podle palestinských zdrojů tři ze čtyřicítky předčasně narozených dětí. Lékaři v Šífě údajně kvůli ostřelování přesunuli novorozence z oddělení s inkubátory do jiné budovy.
Chirurg Ahmad Muchallalatí z nemocnice Šífa agentuře Reuters řekl, že ostřelování budovy s inkubátory a nedostatek elektřiny donutily lékaře přemístit nedonošené děti na běžná lůžka. „Víme, že je to velmi riskantní. Očekáváme, že v příštích dnech přijdeme o další,“ uvedl chirurg. Zpravodajský server BBC News zveřejnil fotografie, které mu byly zaslány a které zachycují několik novorozenců vyrovnaných vedle sebe na obyčejné nemocniční posteli.

Nemocnice Kuds ve městě Gaza musela podobně jako hlavní nemocnice Šífa přerušit svou činnost kvůli nedostatku paliva a tím i elektřiny.
Palestinský Červený půlměsíc oznámil, že ani nemocnice Kuds, druhá největší na severu Pásma Gazy, pacienty nepřijímá a „je mimo provoz“. Její lékaři se snaží i bez elektřiny co nejlépe o pacienty postarat, vzhledem k nedostatku léků, potravin a vody je to ale velmi obtížné.
„Nemocnice Kuds je posledních šest, sedm dní odříznuta od světa. Nikdo se nedostane dovnitř ani ven,“ prohlásil mluvčí Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce Tommaso Della Longa. V minulých dnech Červený půlměsíc uváděl, že nemocnice Kuds je obklíčena izraelskými tanky a v jejím okolí se střílí.

Rodina a přátelé se dnes rozloučili se seržantkou Roni Eshelovou. Devatenáctiletá vojačka se stala jednou z více než 1200 obětí řádění teroristů Hamásu 7. října. Původně byla vedená jako pohřešovaná, její ostatky se podařilo identifikovat až tento týden. Ještě v den teroristického útoku poslala rodině SMS, že je v pořádku na velitelském stanovišti, které mělo být bezpečným místem. V izraelské armádě sloužila jen něco přes rok.

Izraelská armáda zasáhla vojenskou infrastrukturu Hizballáhu v Libanonu, včetně vojenského zařízení. Již dříve IDF zaznamenaly vypuštění 15 raket z Libanonu směrem k Izraeli.

Izraelské údery na palestinské Pásmo Gazy si od začátku konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás vyžádaly již 11 180 lidských životů. Mezi mrtvými je 4 609 dětí a 3 100 žen, uvádí palestinská statistika. Zranění utrpělo 28 200 lidí. Podle agentury AFP to dnes oznámily úřady v Gaze, které ovládá Hamás.
Šéf nemocnic v Gaze Muhammad Zakút podle agentury AP uvedl, že ministerstvo zdravotnictví není schopno bilanci patřičně aktualizovat, protože lékaři nemají spojení s oblastmi ostřelovanými Izraelem.

Německý kancléř Scholz se poprvé otevřeně vyslovil proti dlouhodobému příměří v Pásmu Gazy. Řešením jsou podle něj humanitární pauzy. Při říjnovém hlasování o přijaté rezoluci OSN vyzývající k humanitárnímu příměří bylo Německo jedním ze 45 zemí, které se zdržely hlasování.
„Otevřeně přiznávám, že si nemyslím, že výzvy k okamžitému příměří nebo k dlouhé pauze, které by teď vyšly nastejno, by byly spravedlivé. Izrael by tím jen Hamásu dal možnost se zotavit a vyrobit nové rakety,“ řekl Scholz.
Německý kancléř se svým prohlášením přidal k některým západním lídrům, především americkému prezidentovi Joeu Bidenovi a britskému premiérovi Rishimu Sunakovi. Ti rovněž považují humanitární pauzy za nejlepší způsob, jak omezit útrapy palestinských civilistů v Gaze, a současně umožnit Izraeli pokračovat v jeho vojenské kampani za zničení islamistického Hamásu v Pásmu Gazy.

Izraelské údery na palestinské Pásmo Gazy si od začátku konfliktu mezi Izraelem a Hamásem vyžádaly již 11 180 obětí, uvedly podle AFP úřady v Gaze.

Německý kancléř Scholz se poprvé otevřeně vyslovil proti dlouhodobému příměří v Pásmu Gazy, řešením jsou podle něj humanitární pauzy, cituje ho AFP.

Do pochodů proti antisemitismu, které se dnes konaly ve francouzských městech, se zapojilo více než 182 tisíc lidí. Podle agentury AFP to uvedlo ministerstvo vnitra a policie. Největší akce byla v Paříži, kde do ulic vyšlo asi 105 tisíc demonstrantů. Pařížský průvod svolali předsedové obou komor francouzského parlamentu a zúčastnila se ho řada politiků, včetně premiérky Élisabeth Borneové.

Ve vyjednávání o propuštění rukojmích zadržovaných palestinskými radikály v Pásmu Gazy se podařilo dosáhnout pokroku, uvedla izraelská média. Dohoda by podle nich mohla spočívat ve výměně izraelských rukojmích za Palestince zadržované v Izraeli.
Možnost dosažení dohody o propuštění části rukojmích naznačil dnes v televizi NBC také izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Na otázku, zda existuje potenciální dohoda, řekl: „Mohla by.“ Dodal ale, že čím méně se k tématu vyjadřuje, „tím větší je šance, že se bude realizovat“. Zároveň zdůraznil, že věci se v této záležitosti daly do pohybu díky izraelskému vojenskému tlaku.
Agentura Reuters dnes naopak uvedla, že podle palestinského představitele, který má informace o probíhajících rozhovorech, Hamás jednání o rukojmích pozastavuje. Důvodem jsou podle něj izraelské údery na nemocnici Šífa. Kolem nemocnice probíhají intenzivní boje izraelských vojáků s palestinskými ozbrojenci a zdravotnické zařízení kvůli tomu muselo přerušit činnost.

Neznámý pachatel dnes kolem páté ráno místního času (kolem 11:00 SEČ) střelbou poškodil fasádu montrealské ješivy, židovské školy v centru města. Zranění nikdo neutrpěl, v Montrealu jde však už o třetí podobný incident za poslední týden, píše agentura Reuters. Nárůst antisemitsky motivovaných incidentů v Kanadě velmi pravděpodobně souvisí s pokračující válkou mezi hnutím Hamás a Izraelem na Blízkém východě.
Není jasné, zda dnešní incident přímo souvisí se dvěma podobnými ze čtvrtka, kdy se objevily otvory po projektilech ve vstupních dveřích dvou jiných židovských škol v Montrealu. Zástupce místní židovské komunity Mayer Feig řekl Reuters, že činy jako ten dnešní mají za cíl „zastrašit židovské obyvatelstvo“ Montrealu.

Izraelský premiér naznačil možnost dosažení dohody o propuštění části rukojmích. Hamás podle Reuters naopak uvedl, že jednání o rukojmích pozastavuje.

Loď vyslaná francouzskou vládou tento týden zakotví u pobřeží Sinajského poloostrova a bude fungovat jako plovoucí nemocnice pro zraněné Palestince. Její kapacita se bude pohybovat kolem 70 lůžek, sdělil serveru The Times of Israel diplomat na izraelské ambasádě ve Washingtonu. Původní návrhy byly, aby lodě zakotvily u pobřeží Pásma Gazy, to je ale příliš zničené na to, aby k němu mohly připlout velké lodě.

Londýnská metropolitní policie odsoudila „extrémní násilí krajně pravicových protestujících“, s nimž se potýkala při sobotním pochodu na podporu Palestiny. Akce v Londýně se zúčastnilo na 300 tisíc lidí, nejvíce od začátku války mezi Izraelem a hnutím Hamás, a obešla se bez větších incidentů. Policie i britský premiér však odsoudili násilné chování určitých skupin na okraji pochodu, například anglické protiislámské organizace English Defence League (EDL). Zranění v sobotu utrpělo devět policistů a zatčeno bylo 126 lidí, většinou ti, kteří se stavěli proti propalestinskému pochodu.
Sobotní pochod někteří odsoudili jako neuctivý, jelikož se konal na Den válečných veteránů, kdy Británie vzpomíná na své padlé v obou světových válkách i v následných konfliktech. „To, co jsme dnes viděli, je zneuctěním našich ozbrojených sil. To platí pro gaunery z EDL, kteří narušovali kenotaf a kteří skandovali antisemitské pokřiky,“ napsal v sobotu Sunak. Policie dnes uvedla, že ačkoliv pochod jako takový se obešel bez většího násilí, vyšetřovatelé se zabývají „vážnými přestupky souvisejícími s antisemitskou nenávistí“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se vyjádřil k úderu IDF, který zcela zničil jednu z budov nemocnice Šífa v Gaze. Podle něj Hamás nevyužil izraelské nabídky dodávek paliva do nemocnice. „Právě jsme nemocnici Šífa nabídli palivo, odmítli ho,“ citovala předsedu vlády agentura Reuters. Podrobnosti Netanjahu neuvedl. Podle palestinských představitelů zemřelo v důsledku výpadku proudu v nemocnici několik pacientů včetně novorozeňat.

Představitel Bidenovy administrativy dnes řekl pro NBC, že se rýsuje uzavření dohody o propuštění 80 rukojmích z Pásma Gazy výměnou za palestinské ženy a teenagery zadržované Izraelem. Rukojmími drženými v Gaze, kteří by v rámci této dohody měli být propuštěni, jsou ženy a děti. V současné době však není jasné, zda dohoda projde, a USA zkoumají i další možnosti, píše The Jerusalem Post.

Spojené státy se chtějí vyhnout ozbrojeným bojům v nemocnicích v pásmu Gazy, které by ohrozily životy civilistů. Svůj postoj sdělily izraelským silám, řekl dnes poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. „Spojené státy nechtějí vidět přestřelky v nemocnicích, kde jsou nevinní lidé a pacienti, kteří dostávají lékařskou péči. Vedli jsme o tom aktivní diskuse s izraelskými obrannými silami,“ uvedl Sullivan.

Izraelské obranné síly tvrdí, že jejich stíhačky zasáhly řadu obejktů Hizballáhu v jižním Libanonu. Nálety provedly v reakci na raketové útoky na hranicích. IDF navíc tvrdí, že zasáhly buňku Hizballáhu stojící za vypálením raket na civilisty poblíž severní komunity Dovev. Další dvě buňky, které odpalovaly minomety z Libanonu v oblastech poblíž komunit Menara a Jir’on, byly také zasaženy, říkají IDF.

Policie zahájila úkony trestního řízení k úmrtí českého občana při útoku hnutí Hamás na Izrael, uvedl policejní prezident Martin Vondrášek. Ten zahynul při útoku v kibucu Nirim při návštěvě přítelkyně. „Mohu potvrdit, že Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě v této věci pod dozorem pražského vrchního státního zastupitelství zahájila úkony trestního řízení. Spolupracuje s izraelskými kolegy a vede trestní řízení,“ řekl k tomu Vondrášek.
Doplnil, že u trestných činů v zahraničí je česká policie vždy hodně závislá na tom, jakou pomoc jí poskytnou orgány činné v trestním řízení v daném státě, jaký mají důkazní materiál a také jaké jsou jejich momentální objektivní možnosti. „Myslím, že v Izraeli je teď na prvním místě úplně něco jiného, než se zabývat detailně důkazním materiálem ke každému konkrétnímu trestnému činu, kterých se tam stalo na tisíce. Takže asi to bude vyžadovat nějaký čas,“ uzavřel s tím, že ČR a Izrael mají dlouhodobě velmi dobrou a intenzivní spolupráci, i například ohledně společných výcviků.

V souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem zatím česká policie zahájila úkony trestního řízení pro projevy antisemitismu ve 14 případech. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to dnes uvedl policejní prezident Martin Vondrášek. V České televizi dále řekl, že centrála proti terorismu zahájila úkony k případu úmrtí českého občana při útoku hnutí Hamás na Izrael. Na věci spolupracuje s izraelskými kolegy.
V policejních statistikách se podle Vondráška vyšší míra antisemitismu zatím neprojevuje. Policejní prezident nicméně odhadl, že nárůst souvisejících trestných činů se vzhledem k aktuálnímu dění určitě dá očekávat.
Policisté podle Vondráška monitorují veškerá shromáždění, která se tematicky dotýkají izraelsko-palestinského konfliktu. Na největší akce je doprovázejí arabisté. Pomáhají policii posoudit, zda nápisy na přinesených transparentech nejsou za hranicí trestního práva. Aktuálně řeší například větu „From the River to the Sea Palestine will be free“ (Od řeky k moři Palestina bude svobodná), kterou si lze podle některých lidí vyložit jako požadavek na zrušení státu Izrael a vyvraždění Židů. Policie čeká na analýzu Nejvyššího státního zastupitelství.
„Chci, abychom měli jasno co nejdřív. Nemáme žádnou motivaci tyto projevy bagatelizovat, ale je to primárně právní otázka,“ podotkl Vondrášek s tím, že ve středu bude mít policie k antisemitským projevům jednání právě s Nejvyšším státním zastupitelstvím a s ministerstvem vnitra.

Přes hraniční přechod Rafáh se dnes po jeho znovuotevření evakuovala z Pásma Gazy do Egypta další skupina cizinců a zraněných Palestinců. Agentura PAP s odvoláním na polské činitele uvedla, že mezi evakuovanými do Egypta jsou také Poláci. Přes Rafáh opustilo Pásmo Gazy i 60 ruských občanů, informovala agentura TASS. Evakuace přes Rafáh byly v pátek pozastaveny kvůli problémům s převozem zraněných Palestinců ze severní části Pásma Gazy, kde izraelská armáda provádí pozemní operaci.

Stovky propalestinských aktivistů dnes v australském Sydney zablokovaly cestu izraelské lodi. Podle nich plavidlo převáželo zbraně. Demonstranti na vodních skútrech požadovali podniknout kroky proti dodávkám zbraní do Izraele. Na břehu je podporovali demonstranti nesoucí palestinské vlajky. Loď nedokázala vplout do přístavu, a proto byla nucena změnit směr.

Hamás není teroristická organizace, ale lidé, kteří se ze všech sil snaží bránit svou zem a bojovat za svou vlast, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dodal také, že nebude volat Bidenovi k situaci v Gaze, a poznamenal, že „Turecko je klíčovou zemí na Blízkém východě“.

Izraelský prezident Jicchak Herzog uvedl, že ve skladu zbraní Hamásu byl nalezen výtisk knihy Mein Kampf v arabštině. Předchozí majitel v knize zvýraznil antisemitské výroky.

Izraelské obranné síly a pohraniční policie zatkly v noční operaci na Západním břehu Jordánu 15 hledaných osob. Šest z nich bylo napojeno na Hamás.

Řízená protitanková střela vypálená z Libanonu zranila několik civilistů na severu Izraele. Dnes to oznámila izraelská armáda, která odpověděla dělostřeleckou palbou. Jeden člověk se podle úřadů nachází v kritickém stavu.
Izraelská záchranná služba uvedla, že ze zraněných v severním Izraeli je jeden v kritickém stavu. Podle televizního kanálu 12 jsou zranění dalších tří až pěti lidí vážná. Zveřejněné snímky zachycovaly hořící auta na otevřeném prostranství. Incident se podle armády odehrál poblíž pohraniční obce Dovev.

Přes hraniční přechod Rafáh se po jeho znovuotevření evakuovali z Pásma Gazy do Egypta další cizinci a zranění Palestinci, uvedl Reuters.

Protitanková střela vypálená z Libanonu zranila civilisty na severu Izraele, uvedla izraelská armáda. Jeden člověk je podle ní v kritickém stavu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v noci na dnešek uvedla, že ztratila kontakt s nemocnicí Šífa v Pásmu Gazy. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus řekl, že podle posledních informací je nemocnice v obležení izraelských tanků. Jsou podle něj i zprávy o tom, že někteří lidé, kteří nemocnici opustili, se stali terčem střelby a přišli o život.

Izraelský úder zcela zničil jednu z budov nemocnice Šífa. „Dvoupatrová budova oddělení srdečních chorob byla při leteckém útoku zcela zničena,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví v Gaze Júsuf Rič s tím, že nemocnice dostala celkem pět zásahů a poničena byla i některá další oddělení. V areálu nemocnice je podle něj momentálně 650 pacientů a 15 tisíc uprchlíků, leží zde „desítky těl“ a jsou zde „stovky zraněných“. Izraelská armáda na dotaz ohledně zásahu nemocnice bezprostředně nereagovala.
Kolem nemocnice Šífa zuří v posledních dnech prudké boje mezi izraelskými vojáky a Palestinci. Izraelská armáda tvrdí, že palestinské radikální hnutí Hamás používá civilisty jako živé štíty a ukrývá v nemocnici a pod ní svoji infrastrukturu. Hamás i personál nemocnice, která kvůli kritické situaci musela přerušit činnost, tato tvrzení odmítají.

Izrael bude po válce proti návratu Palestinské samosprávy do Pásma Gazy, prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu „V každém případě musíme mít nad oblastí bezpečnostní kontrolu. Na tom trvám. V této záležitosti na nás může být vyvíjen tlak. Ale já se nevzdám,“ řekl.

Izraelský úder zcela zničil jednu z budov nemocnice Šífa, největšího lékařského zařízení v Pásmu Gazy. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na prohlášení zdravotnických úřadů v Pásmu, které ovládá palestinské radikální hnutí Hamás. Agentura podotýká, že tvrzení nebylo možno nezávisle ověřit, přinejmenším jeden svědek v nemocnici však útok potvrdil.

Podle Izraele bylo do Pásma Gazy od začátku války posláno 14 320 tun humanitární pomoci. „Neexistuje žádné omezení ohledně množství jídla, vody či lékařského vybavení, které může vstoupit do Gazy,“ říká COGAT, koordinátor pro vládní aktivity v teritoriích.

Třináct Palestinců zemřelo při izraelském útoku na dům ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Podle agentury Reuters to dnes uvedly zdravotnické úřady v Pásmu Gazy, kterou ovládá radikální palestinské hnutí Hamás. Informace z oblasti bojů nebylo možné nezávisle ověřit. Pozemní operace izraelské armády se soustředí především na sever Pásma Gazy a Izrael v posledních dnech opakovaně vyzýval Palestince, aby se z tohoto prostoru přesunuli právě na jih.
Kritická je nyní podle tiskových agentur situace zejména kolem největší palestinské nemocnice Šífa ve městě Gaza v severní části Pásma, do které se uchýlila řada civilistů a odkud byly v posledních dnech hlášeny prudké boje. Izrael tvrdí, že Hamás si v nemocnici a pod ní zřídil velitelství. Radikální hnutí i zaměstnanci nemocnice to popírají.

Na včerejší propalestinské demonstraci v Londýně bylo podle policie zadrženo 92 osob. Podívejte se na videa ze zásahu policejních složek.

Světová zdravotnická organizace (WHO) ztratila kontakt s největší nemocnicí v Pásmu Gazy, která podle zpráv z oblasti čelí útokům Izraele. Na X o tom informovala regionální kancelář WHO. Jordánsko podle serveru listu The Times of Israel letecky do Gazy dopravilo další humanitární pomoc.
„Vzhledem k tomu, že se stále objevují děsivé zprávy o opakovaných útocích na nemocnici, předpokládáme, že se naše kontakty připojily k desítkám tisíc vysídlených lidí a prchají z oblasti,“ uvedla WHO.

Ve vyjednávání o propuštění rukojmích zadržovaných palestinskými radikály v Pásmu Gazy se podařilo dosáhnout pokroku, tvrdí podle agentury Reuters trojice izraelských zpravodajských televizních kanálů. Dohoda by podle nich mohla spočívat ve výměně izraelských rukojmí – dětí, žen a starších osob – za Palestince zadržované v Izraeli.
Podle televizí by Palestinci během tří až pětidenní přestávky v bojích postupně propustili 50 až 100 rukojmích. Izrael by zase ze svých vězení propustil palestinské ženy a mladistvé. Zvážil by také, že umožní dodávky pohonných hmot do Gazy, které akutně potřebují například tamní nemocnice. Zároveň by si ale ponechal právo pokračovat v bojových operacích po výměně zadržovaných.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online zpravodajství věnujete. Vše, co souvisí s dramatickým děním v Izraeli a Pásmu Gazy, budeme sledovat zase od nedělního rána.

Izraelský premiér Bejnjamin Netanjahu odmítl sílící výzvy zemí světa k příměří v Pásmu Gazy. „Klid zbraní bude možný až po propuštění všech 239 rukojmích,“ řekl.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.