Čtvrtek 29. února 2024
Svátek slaví Horymír, zítra Bedřich
Oblačno 11°C

Teroristé z Hamásu: Kdo jsou, co chtějí a odkud berou peníze? A kdo vládne Gaze?

  • Autor: Jakub Kopřiva,Pavlína Horáková,ver - 
    11. 10. 2023
    05:00

    Hnutí Hamás. Dvě slova, která od soboty plní stránky světových médií. Jeho útok už si vyžádal přes tisíc životů, počty ale stoupají každou hodinou. Co je tato organizace zač? A jaké má cíle? Ozbrojený boj proti Izraeli a „osvobození historické Palestiny“.

  • 1.Hnutí Zápal

    Oficiální název organizace je Hnutí islámského odporu, zkráceně Hamás, což v arabštině znamená nadšení nebo zápal. Počátek Hamásu se datuje do prosince 1987, kdy vznikl jako odnož egyptského Muslimského bratrstva. Za zakladatele jsou považováni šejch Ahmed Jásin (†67) a Abdul Azíz al-Rantíssí (†56). Kontrolu nad Pásmem Gazy drží Hamás od roku 2007 po krátkém ozbrojeném konfliktu s hnutím Fatah. Od té doby Hamás ve vlnách ostřeloval izraelské území, což vedlo k ostrým konfliktům. Skupina jako celek nebo jen její ozbrojené části jsou pak v Evropské unii, USA, Japonsku, Izraeli nebo v Austrálii považovány za teroristickou organizaci.

    Západ považuje Hamás za teroristickou organizaci, Rusko, Čína či Brazílie nikoli Západ považuje Hamás za teroristickou organizaci, Rusko, Čína či Brazílie nikoli | ČTK/AP/Hatem Moussa

  • 2.Jaké jsou jeho cíle?

    K hlavním cílům hnutí patří „osvobození historické Palestiny“. Za základ svého směřování považuje islám, nacionalismus pak za jeho součást. A uvádí, že je pro všechny muslimy, kteří jsou ochotni žít podle jeho pravidel. Hamás neuznává státnost Izraele – na rozdíl od Organizace pro osvobození Palestiny – ale v roce 2017 oznámil, že přijímá hranice pro Palestinu z roku 1967, tedy Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu.

    Článek 13 charty Hamásu prohlašuje džihád (povinnost muslimů rozšiřovat islám, tzv. džihád mečem znamená i za použití násilí) za jediné řešení boje s Izraelem. Mezinárodní konference pak označuje za „plýtvání časem“ a frašku. Ozbrojený boj proti Izraeli Hamás považuje za zcela legitimní a neuznává mírové dohody z Osla z roku 1993 mezi židovským státem a Organizací pro osvobození Palestiny.

    Ozbrojené křídlo Hamásu Kásam (IQB) Ozbrojené křídlo Hamásu Kásam (IQB) | Profimedia.cz

  • 3.Financování a spojenci

    Hamás se opírá o podporu pár spojenců. Tím hlavním je Írán a také libanonské radikální hnutí Hizballáh, které řada západních zemí považuje za teroristické. V boji proti Tel Avivu má pak Hamás ještě spojence v teroristické organizaci Palestinský islámský džihád. Hamás se pak nechal slyšet, že s útokem na Izrael mu přímo pomáhal Teherán. „Útok hraje do karet Íránu a ten je dneska nejvýznamnější sponzor Hamásu, svým způsobem na tom může mít i jistý zájem Katar,“ uvedl analytik Mikulecký.

    Ten považuje za důležité, že se Izraeli v poslední době dařilo navazovat korektní vztahy se státy v Perském zálivu, především pak se Saúdskou Arábií. „Kombinace izraelského know-how, technologických schopností a saúdských peněz by dokázala změnit situaci na Blízkém východě k lepšímu. Určitě by to dokázalo zlepšit život mnoha lidí, a když mají lepší život, mají také menší snahu podnikat sebevražedné útoky. A to je něco, co se nehodí ani Íránu, ani Hamásu,“ dodal Mikulecký.

    Dříve se Hamás opíral i o podporu syrského režimu a někteří jeho nejvyšší představitelé žili a žijí v exilu v Kataru. Emirát také poskytl Hamásu nemalé finanční prostředky. V rámci humanitární pomoci a rozvojových programů Palestince podporovala také Evropská unie. Ta ale včera oznámila, že pozastavuje všechny platby určené Palestincům. „Evropská unie nefinancuje Hamás ani jeho teroristické aktivity přímo ani nepřímo,“ tvrdil včera opakovaně mluvčí Evropské komise Eric Mamer.

    Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí | Reuters

  • 4.Organizační struktura

    Hamás se dělí na dvě křídla – civilní politické a ozbrojené militantní. Civilní křídlo se mimo jiné výrazně podílí na charitě pro chudé obyvatele Pásma Gazy, provozuje vlastní školy a sociální zařízení či pořádá dětské tábory. Rovněž má silný politický aparát a mezi chudými obyvateli hlavně v Pásmu Gazy se těší poměrně vysoké popularitě.

    Militantní křídlo Hamásu známé jako Brigády Kassám vzniklo v roce 1991. Zprvu se soustředilo na teroristické sebevražedné útoky v restauracích, dopravních prostředcích apod. Během druhé intifády mezi roky 2000 až 2005 čelil Izrael mnoha teroristickým útokům brigád, které pozměnily svoji strategii, takže akce byly krvavější. V současné době se vojenské křídlo Hamásu soustředí hlavně na útoky na dálku, tedy ostřelování Izraele raketami.

    Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký ve studiu Blesku upozornil na propracovanost útoku, který radikálové spustili v sobotu. „Tím, že Hamás vystřelil velké množství raket ve velmi krátkém čase, tak zahltil systém Iron Dome, který má za úkol rakety sestřelovat,“ řekl Mikulecký v Epicentru a dodal, že Hamásu se do Izraele podařilo infiltrovat po zemi, po vodě i vzduchem, což svědčí o velice dlouhém plánování operace.

    Bojovníci hnutí Hamas zatím pásmo Gaza ovládají. Bojovníci hnutí Hamas zatím pásmo Gaza ovládají. | Profimedia.cz

  • 5.Palestinská autonomie versus Hamás

    O ustanovení samostatné Palestiny usiluje řada uskupení. Na jedné straně je to hnutí Hamás, v jehož čele stojí Ismáíl Haníja (61) a Jahjá Sinvár (60), které ovládá Pásmo Gazy. Na straně druhé to je Organizace pro osvobození Palestiny, která zastřešuje několik palestinských odbojových skupin a v jejímž čele stojí Mahmúd Abbás (88). Ta je také výkonnou silou Palestinské autonomie, která sídlí na území Západního břehu a je ve sporu s Hamásem kvůli Pásmu Gazy. Abbásovu Palestinskou autonomii pak stále ještě podporují západní státy.

    Jahja Sinwar, lídr Hamásu přímo v Pásmu Gazy Jahja Sinwar, lídr Hamásu přímo v Pásmu Gazy | Profimedia.cz

  • 6.Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu

    Spor o Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu se táhne od roku 1967. Tehdy Izrael vyhrál šestidenní válku (ta je také známá jako třetí arabsko-izraelská válka) a obsadil tato dvě území, kde vybudoval řadu osad, ze kterých se stala velká města. Jenže na těchto územích chtějí Palestinci svůj vlastní stát.

    Západní břeh Jordánu má být základem samostatné Palestiny. Jenže na území se nachází řada sídel židovského státu (podle odhadů tam může žít až půl milionu Izraelců) a to komplikuje dohodu mezi Tel Avivem a Palestinskou autonomií. Izrael totiž odmítá odsun lidí na své území.

    Západní břeh je rozdělen do tří oblastí. A, kde je více než 55 procent obyvatel palestinských, spadá pod samosprávu Palestiny. B, v níž je 41 procent Palestinců, rovněž spadá pod správu Palestiny, ale na bezpečnost tam dohlíží Izrael. A pak je C, která je plně pod správou židovského státu. Oblasti B a C označují Palestinci za okupované. Izrael pak trvá na tom, že největší osady mají být přičleněny k jeho území, což Palestina odmítá. Další spor je o Východní Jeruzalém, který Izrael anektoval a považuje ho za své hlavní město. Palestinci ho ale chtějí zpět.

    Pásmo Gazy Izrael okupoval rovněž od roku 1967 až do roku 2006, kdy se z něj stáhl poslední voják židovského státu. Jde o poměrně malé území, kde ale žije významná část Palestinců. Území kontroluje hnutí Hamás, které z něj podniká výpady a ostřeluje z něj Izrael.

    Co je hnutí Hamás a jaké jsou jeho cíle? (10.10.2023) Co je hnutí Hamás a jaké jsou jeho cíle? (10.10.2023) | Blesk

    Video  Útok terorisů z Hamásu na Izrael: Exploze a mrtví v izraelských ulicích  - Reuters
    Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

lucie13 ( 11. října 2023 13:12 )

To srovnání z mé strany se Sudety proto, že území Izraele patřilo Palestnině a dnešní “teroristi” chtějí pouze svojí zem zpět. Proto tam mír není možný. Nikde asi nebude volné místo, kam by šel Izrael přestěhovat a vrátit území Palestině. Zase jen zjištění, že koloniální mocnosti a i USA jsou příčinou hodně zla na zemi.

lucie13 ( 11. října 2023 13:07 )

Palestinci bojuje pouze za své území, které jim bylo 1948 ukradeno, když se na jejich půdě podpořil vznik Izraele za podpory USA.

krapotkin ( 11. října 2023 13:07 )

Z USA

krapotkin ( 11. října 2023 13:06 )

U nás uš jsou. Sedí hlavně vevládě, v Parlamentu a zbatečném Senátě.

krapotkin ( 11. října 2023 13:05 )

Na kontech ukrajinských oligarchů.

Zobrazit celou diskusi