18°C
Izraelské tajné služby teror nepředpověděly. „Bezprecedentní selhání,“ říká expert
Byl považován za jednu z nejlepších tajných služeb na světě. Avšak sobotní útok palestinského extremistického hnutí Hamás izraelský Mosad naprosto překvapil. Rozvědka netušila, že se masivní operace chystá, teroristé tak bez větších obtíží vpadli na území Izraele a začali vraždit. „Neměli jsme žádné varování, bylo naprostým překvapením, že válka dnes ráno vypukla,“ uvedl v sobotu bývalý šéf Mosadu Efrajim Halevi. Svět se tak nyní ptá – jak je možné, že špičková zpravodajská služba byla slepá? Odpověď se podle výzkumného pracovníka Jakuba Záhory z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy bude hledat dlouho, ale vidí dva možné důvody, které k selhání přispěly.
Vypálení stovek raket z Pásma Gazy, infiltrace izraelských měst a komunit, unášení civilistů, masakr na hudebním festivalu… palestinská ofenziva je skutečně rozsáhlá. Bojovníci hnutí Hamás do Izraele pronikali pomocí buldozerů, motocyklů i paraglidingových křídel, vše muselo být pečlivě připravené jak organizačně, tak personálně a materiálně. A taková příprava vyžaduje čas.
Jenže Mosad netušil, že se něco podobného chystá. Izraelští představitelé přiznávají, že byli zaskočeni, svou roli v tom hrál i fakt, že bojovníci Hamásu vtrhli do země zrovna na šábes a židovský svátek Simchat Tóra. Výsledkem je každopádně nevýraznější narušení izraelské obrany od jomkipurské války v roce 1973, kdy země čelila syrským a egyptským jednotkám.
Egypt, jenž slouží jako prostředník mezi Izraelem a Hamásem, přitom tvrdí, že Izraelce varoval a opakovaně je upozorňoval na „velkou hrozbu“. „Varovali jsme je, že výbuch situace přijde, a to velmi brzy, a že bude velký. Ale oni taková varování podcenili,“ řekl agentuře AP nejmenovaný představitel egyptských zpravodajských služeb. Podle něj se Izrael zaměřoval na okupovaný Západní břeh Jordánu místo Pásma Gazy.
Tak tajný, že o něm skoro nic neví
Málokterá tajná služba je opředena tolika legendami jako Mosad. Rozvědka vznikla v roce 1951 z rozhodnutí izraelského premiéra Bena Guriona a dlouho o ní nebylo známo zhola nic – kde sídlí, kdo jí vede… všechno bylo tajné. Vlastně se vědělo jen to, že je efektivní.
Drobný krok směrem ze stínů učinil Mosad až v roce 1996, kdy se veřejnost poprvé dozvěděla alespoň jméno ředitele. Tehdy se vedení služby chopil Dani Jatom, od té doby jsou jména ředitelů známá. Dnes Mosad vede David Barnea, který je stejně jako jeho předchůdci přímo zodpovědný premiérovi, tajná služba nepodléhá kontrole izraelského parlamentu Knesetu.
Už se také ví, kde Mosad sídlí – v Tel Avivu. Ale tím ověřené informace končí a přicházejí na řadu jen odhady, protože i obecné provozní detaily jsou nadále tajné. Například rozpočet, odhaduje se, že Mosad operuje se zhruba 10 miliardami izraelskými šekely (63,4 miliardami korun) a že v dnešní době zaměstnává okolo 7000 lidí. To ho svou velikostí řadí mezi největší tajné služby světa po americké CIA.
Izraelci v šoku z kapacit Hamásu
Mezi hlavní úkoly Mosadu patří shromažďování informací a plánování operací mimo území Izraele. Právě on si má všímat varovných signálů, které by mohly vést k ohrožení bezpečnosti země. Využívá k tomu rozsáhlou síť špionů a informantů v nepřátelských zemích jako je Libanon, Írán a Sýrie, nechybí ani extremistické skupiny v Palestině. Dosud se mu převážně dařilo na rizika skutečně upozorňovat, případně cíle likvidovat… až do soboty.
Jak Hamás pronikl do Izraele tak jednoduše? Ačkoliv na hranici mezi Pásmem Gazy a Izraelem jsou umístěné pohybové detektory, kamery a neustále tu hlídkuje armáda? Jak to, že teroristé prostě prošli plotem, do kterého vystříhali díry? Jak to, že z Pásma Gazy vypálili stovky raket, které slavný izraelský systém protivzdušné ochrany Iron Dome (železná kopule) nedokázal zachytit?
Na všechny tyto otázky se budou nejen Izraelci ptát ještě několik let. Podle bývalého mluvčího Izraelských obranných sil (IDF) Jacoba Dallala se útok podobného rozsahu očekával odjinud. „Vojenský scénář předpokládal, že ze severu zaútočí Hizballáh (libanonské radikální hnutí, pozn. red.), nikoliv že zaútočí Hamás z Gazy. Nikdo si nemyslel, že by Hamás měl takovou kapacitu, zejména s ohledem na zpravodajské pokrytí kontrarozvědky Šabak a IDF,“ napsal Dallal pro Times of Israel.
Bývalý šéf Mosadu Halevi podotkl, že rozsah útoku byl ohromný. „Za méně než 24 hodin vyslali přes 3000 raket. To předčilo veškerá naše očekávání, nevěděli jsme, že mají tolik raket, a rozhodně jsme netušili, že budou tak efektivní, jako byly,“ řekl v sobotu pro CNN o úderu Hamásu.
Extrémně pomalá reakce armády
I podle Jakuba Záhory, výzkumného pracovníka Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Izrael opravdu netušil, že útok nastane. „Ta míra překvapení je bezprecedentní, je to naprosto zásadní selhání zpravodajských a bezpečnostních složek,“ řekl pro Blesk Zprávy.
Podle něj nejde jen o to, že se nečekalo, že útok přijde, ale i o to, jak izraelská strana reagovala. „Reakce izraelské armády byla extrémně pomalá a neefektivní. Vlastně až dnes (pondělí, pozn. red.) byli podle všeho z větší části zabiti nebo zajati útočníci z Hamásu,“ upozorňuje expert, který se na izraelsko-palestinský konflikt zaměřuje.
Proč k tomuto sledu událostí došlo, se bude debatovat dlouhé měsíce, míní Záhora. Jedním z důvodu ale podle něj je současná skladba vlády premiéra Benjamina Netanjahua. „Obsahuje extremistické pravicové elementy a primární agenda těch extremistických ministrů je v osidlování a utužení okupace Západního břehu. Takže politická, ale i vojenská bezpečnostní pozornost byla upřena na Západní břeh a zcela se podcenila hrozba Hamásu, respektive celá ta situace v Pásmu Gazy,“ vysvětluje výzkumný pracovník.
Druhý možný důvod podle něj opět souvisí s vnitropolitickou situací. „Vlivem demonstrací a protestů proti současné vládě, které opět byly bezprecedentní, došlo k oslabení armády a dalších složek, kdy řada rezervistů a rezervistek odmítala sloužit,“ říká Záhora s tím, že špičky armády a zpravodajství několik měsíců varovaly, že to povede ke snížení akceschopnosti armády.
Protivládní demonstrace vyvolala Netanjahuova soudní reforma, která zahrnuje omezení některých pravomocí nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Právě armádní rezervisté patřili mezi hlasité kritiky připravované reformy. Izraelská média na konci září uvedla, že službu se kvůli návrhu rozhodly pozastavit stovky až tisíce rezervistů a zhruba dvě stě pilotů.
Válku v Gaze vyvolal překvapivý útok Hamásu na Izrael 7. října, při kterém podle Izraele zahynulo 1 200 lidí.
Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno. Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.
Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
Děkujeme Vám za pozornost u našeho kontinuálního onlinu k válce mezi Izraelem a Hamásem. Další dění na Blízkém východě můžete sledovat i v roce 2024 na Blesk.cz prostřednictvím dílčích článků. Přejeme Vám šťastné vykročení do nového, doufejme, že poklidnějšího roku.
Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael.
Nad letištěm v severoiráckém Irbílu, kde působí američtí vojáci a jejich spojenci, byl sestřelen ozbrojený dron, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bezpečnostní zdroje. Zda si incident vyžádal škody nebo oběti na životech, není v tuto chvíli jasné.
Také mě zajímalo jak je možné, ze tolik obávaný Mosad nic nevěděl, nehlasil, nepodnikl. Jedna z nejlepších organizaci na světě . Buď je politická situace v Izraeli hodně, hodně špatná a rozhoduje se, na čí stranu se přidat, a nebo, jak jste psal, civilisté byli vědomě obetováni pro... politika EU verso Palestina, zóny zájmu na Blízkém Východě , pak také Írán a Rusko.. obavám se, ze na to odpověď nenalezneme ani nedostaneme.