Středa 28. února 2024
Svátek slaví Lumír, zítra Horymír
Oblačno 11°C

Digitální výprodej: Konec slevových štítků v obchodech? Nižší cenu určí umělá inteligence

Autor: mav, lig - 
3. prosince 2023
08:44

Zářivě barevné nálepky na jogurtech či uzeninách ohlašující čtvrtinovou, 30procentní, poloviční, ne-li ještě větší slevu, výprodej pečiva před koncem otevírací doby… Výhodnější koupě dělá radost či pomáhá s financemi nejednomu zákazníkovi samoobsluh. I tak banální věc jako cenovky však mohou být sférou, kde nastupující umělá inteligence přinese malou revoluci. Může to znamenat i konec tak razantních výprodejů?

Výprodej není něco, o co by obchod usiloval – zkrátka se objednalo moc daného zboží a nepovedlo se ho včas prodat. Velká sleva před koncem spotřební lhůty je způsobem, jak úplně netratit a produkt nevyhodit.

Letošní studie poradenské společnosti EY uvádí, že v Německu se v prodejnách ročně vyhodí 400 tisíc tun potravin, zhruba tři až osm procent z regálů a skladů, což znamená ztrátu přes dvě miliardy eur (přes 49 mld. Kč).

„Mnoho maloobchodníků proto vyvinulo strategie pravidel, která dávají pevné slevy (např. 30 nebo 50 procent) v pevně stanovených časech (např. jeden den před datem minimální trvanlivosti). Tento přísný soubor pravidel však často vede ke zbytečně vysokým slevám a někdy i k tomu, že je zákazníci doma sami vyhazují, protože potraviny včas nespotřebují,“ píše studie. „Jiní prodejci jdou ještě o krok dále tím, že nabízejí různé úrovně slev v různých časech v závislosti na kategorii a například maso zlevňují dříve (nebo víc) než zeleninu. Takový proces se však téměř vždy řídí pevnými pravidly a znamená značné úsilí opakovaného přelepování a neustálé kontroly zásob.“ Nové technologie to slibují provádět efektivněji.

Elektronické cenovky

Mnohé obchody v Evropě včetně Česka přecházejí na elektronické cenovky. Na regálu si jich člověk ani nepovšimne, bez detailního zkoumání se mohou jevit jako obyčejná papírová etiketa. Není to totiž displej jako na mobilu, nýbrž elektronický inkoust, jaký používají čtečky elektronických knih (ebooků). Laicky řečeno je to prostě černá hmota, která se po elektrickém signálu rozlije do patřičného tvaru, tedy písmen, číslic, čárových či QR kódů… A v tomto stavu nespotřebovává žádnou energii, baterie potřebuje jen na bezdrátové spojení s počítačem a na změnu zobrazení, proto v každé cenovce vydrží zdroj energie pět, sedm let…

Pořízení takového systému vychází na statisíce korun na supermarket, za pár let prý je ale tato investice zpátky. „Jedná se i o úsporu času zaměstnanců při přeceňování zboží. Místo manuální výměny cenovek se ceny automaticky změní stiskem jednoho tlačítka,“ uvedl Tomáš Kubík z Penny Marketu pro server Vitalia.

Průměrná prodejna Lidlu vymění za rok asi 45 tisíc cenovek. „Digitální cenovky ušetří až 400 hodin práce ročně. Zaměstnanci už totiž nebudou muset tisknout, odesílat a umísťovat aktuální cenovky, o vše se postará centrální systém,“ uvedl Tomáš Myler v jarní tiskové zprávě Lidlu. 

Společnost Lidl již nainstalovala elektronické cenovky do všech svých prodejen napříč Českou republikou," doplnila nyní pro Blesk Zprávy mluvčí Lidlu Iveta Barabášová.

Jak známo, zaměstnanci se dnes špatně shánějí. „Díky displeji ušetříme v prodejnách ročně také jednotky tun papíru, který bychom jinak použili k výrobě cenovek,“ řekl zase Tomáš Kořínek z řetězce Albert pro Vitalii.

Druhým pokrokem je pak samotné určování cen. I tady se technika ukazuje být efektivnější než člověk. Jeden takový program vyvinula například pražská firma Yieldigo. Umělá inteligence se strojovým učením analyzuje do detailu vývoj prodejů na mnoho let nazpátek a umí z nich předvídat, kdy o co budou mít zákazníci zrovna zájem.

„Data, která pomáháme generovat, prodejcům pomáhají lépe porozumět, jak řídit dodávky a předejít nadměrnému objednávání. Vlastně děláme z aktuálního problému plýtvání potravinami příležitost,“ popsal pro BBC David Kat z jiné takové firmy, Wasteless z Izraele.

Dynamické slevy víckrát denně

Kombinace obou technologií navíc znamená, že každá jednotlivá prodejna může zlevňovat průběžně, třeba i víckrát za den – neboť zaměstnanci nemusejí obíhat regály a vyměňovat etikety či lepit barevné upoutávky s výprodeji. Na slevu mnoha desítek procent (nemluvě o vyhazování i tak neprodaného) by tak nemuselo vůbec dojít, když by se zboží stihlo prodat dříve, se slevami menšími. Takovéto dynamické slevy podle studie EY vylepší tržby supermarketů na potravinách o nějakých deset procent.

Výprodeje využívá, kdo chce šetřit, ale některým mohou „úlovky" přinášet prostě i potěšení. „Dostanu dávku dopaminu, jakmile najdu potravinu se žlutou cenovkou,“ popisuje pro BBC Polly Arrowsmithová z Londýna. Hledání slev a výprodejů se pro ni stalo jakýmsi rituálem. Ale uznává, že dynamické slevy budou z ekonomického i ekologického hlediska tou správnou cestou. „Velké slevy ráda oželím,“ uvedla.

Mechanismus však může vést i dál, což se zákazníkům líbit nemusí: „Je tu i riziko cenové diskriminace – ceny produktů populárních v daných prodejnách by to mohlo tlačit nahoru kvůli vyšší poptávce v tom regionu,“ varuje Matt Wills z firmy Acumen, která radí maloprodejcům s cenotvorbou. „Takže místo pomoci spotřebitelům by cenotvorba umělou inteligencí mohla mít negativní dopad, například by penzisté za jisté produkty platili víc jen proto, že žijí ve městě s velkým počtem důchodců,“ vysvětlil pro BBC.

Video  „Slev má být jako šafránu, syslíme a plýtváme pro dobrý pocit,“ říká odborník na zásobování firem  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi