Hamás hrozí Izraeli dalšími krvavými masakry. „Uděláme to znovu a znovu,“ řekl politik
Představitel politického křídla palestinského islamistického hnutí Hamás Ghází Hamad v rozhovoru s libanonskou televizí pohrozil, že skupina zopakuje krvavý útok na Izrael, který provedla 7. října, a vyjádřil přání zničit Izrael. Rozhovor s titulky dnes na síti X zveřejnila nevládní organizace Middle East Media Research Institute (MEMRI). Příspěvek sdílel také britský ministr zahraničí James Cleverly a napsal k tomu: "Jak může být mír, když Hamás usiluje o likvidaci Izraele?"
„Izrael je země, která na našem území nemá co dělat. Musíme tu zemi odstranit, protože představuje bezpečnostní, vojenskou a politickou katastrofu pro arabský a islámský národ. Nestydíme se to říct,“ uvedl Hamad v rozhovoru LBC TV 24. října. V rozhovoru označil existenci Izraele za „nelogickou“ s tím, že je třeba jej odstranit z palestinského území.
„Musíme dát Izraeli lekci a uděláme to znovu a znovu,“ řekl a prohlásil, že útok 7. října byl pouze začátek a že Hamás tuto operaci klidně bude opakovat čtyřikrát. „Budeme za to muset zaplatit daň? Ano, jsme připraveni za to zaplatit. Jsme nazýváni národem mučedníků a jsme hrdí na to, že obětujeme mučedníky,“ řekl. Hamad také prohlásil, že Hamás 7. října „nechtěl ublížit civilistům“, ale „došlo ke komplikacím“.
Ruský prezident Vladimir Putin na on-line summitu zemí skupiny BRICS vyzval k politickému řešení izraelsko-palestinského konfliktu a pustil se do ostré kritiky USA, které obvinil ze snahy přivlastnit si roli hlavního zprostředkovatele příměří. Uvedl, že klíčovou roli by naopak mohla sehrát skupina BRICS, která zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku.
„Vyzýváme ke spojení sil mezinárodního společenství ke zmírnění situace, zajištění příměří a nalezení politického řešení palestinsko-izraelského konfliktu,“ uvedl Putin podle agentury RIA Novosti.
Ruský prezident podle agentury TASS prohlásil, že humanitární katastrofa v Pásmu Gazy je „přímým následkem pokusů USA získat monopol na funkci prostředníka, který by urovnal palestinsko-izraelský konflikt, a jejich blokádou činnosti blízkovýchodního kvartetu“. Blízkovýchodní kvartet tvořili zástupci Ruska, USA, OSN a Evropské unie, kteří se snažili o zprostředkování ukončení izraelsko-palestinského konfliktu. Rusko opakovaně viní USA, že se kvůli nim činnost kvartetu zastavila.
Česká republika chce mít stoprocentní jistotu, že pomoc pro Palestinu není zneužívána islamistickým hnutím Hamás, řekl dnes v Bruselu náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák, který se účastnil zasedání unijních ministrů zodpovědných za rozvojovou problematiku. Přezkumem rozvojové pomoci pro Palestince se dnes zabývá i Evropská komise, ta ale zatím své závěry nezveřejnila a k dispozici je neměli ani ministři EU.
„Všichni se shodujeme na tom, že humanitární pomoc lidem v Palestině je potřeba poskytnout co nejdříve a co nejefektivněji. Lišíme se ale ve způsobu, jakým bychom k tomu měli přistupovat,“ uvedl náměstek Kozák. Česko chce podle něj mít stoprocentní jistotu, že „pomoc není zneužívána Hamásem a dalšími teroristy, kteří v Pásmu Gazy jsou“. „V tom se úplně neshodneme s některými členskými státy, které tvrdí, že bychom tuto pomoc měli poskytovat bez jakýchkoli podmínek,“ dodal.
Praha se podle něj bojí, že „zneužívání pomoci teroristy bude konflikt a utrpení lidí na obou stranách jen prodlužovat“.
Bývalý izraelský premiér Ehud Barak v rozhovoru s televizí CNN prohlásil, že izraelští stavitelé před desítkami let pomáhali postavit bunkry pod nemocnicí Šífa v Pásmu Gazy. Napsal o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI) s tím, že rozhovor expremiéra s novinářkou Christiane Amanpourovou vyvolal značné kontroverze. Podle ToI ovšem nejsou Barakovy výroky v rozporu s hlavním argumentem Izraele, že Hamás zneužívá prostory pod nemocnicí k teroristickým účelům.
Barak v rozhovoru prohlásil, že bunkry využívané Hamásem pod nemocnicí původně postavili „izraelští stavitelé“. Překvapená reportérka se jej vzápětí zeptala, zda se nepřeřekl.
„Ne, ne. Víte, před několika dekádami jsme to tam spravovali my... takže jsme jim pomohli... pomohli jsme jim postavit tyto bunkry, aby bylo víc prostoru pro provoz nemocnice,“ uvedl Barak. Na to Amanpourová odpověděla, že ji Barakův komentář „poněkud vyvedl z míry“.
Podle izraelských úřadů si útok Hamásu vyžádal životy 1400 lidí, a to převážně civilistů. Izrael v odvetě zahájil válku proti Hamásu v Pásmu Gazy. O život od té doby v Pásmu Gazy podle tamních úřadů přišlo téměř 8800 lidí.
List The Times of Israel v této souvislosti píše, že Hamás „opakuje lživou mantru“, že nechtěl útočit na civilisty. V posledních třech týdnech se podle listu objevily přesvědčivé důkazy o tom, že velitelé Hamásu dávali přímé pokyny útočit na civilisty.
„Jsme obětí okupace. Tečka. Proto by nám nikdo neměl vyčítat, co děláme. Sedmého října, 10. října, miliontého října. Vše, co děláme, je ospravedlnitelné,“ prohlásil Hamad.
