Kunderovi (†94) vzdal hold i Macron, zmínil vzkaz Rusku. Odešel velikán, vzpomínají Francouzi i Němci

„Tento summit byl summitem jednoty, odhodlání a efektivity. (...) V této nejisté době jsme museli Rusku vyslat jasný vzkaz, že naše evropské partnery a spojence nerozdělí ani nevyčerpá,“ řekl Macron na závěr summitu věnovaného zejména Ukrajině, která se brání ruské invazi.

„A museli jsme mu říci, že nemůže znovu unést Západ, tak drahý Milanu Kunderovi, kterému bych dnes rád vzdal hold,“ uvedl francouzský prezident s odkazem na Kunderův esej Unesený Západ z roku 1983, který letos vyšel knižně i česky.

Odešel jako svobodný člověk

Na tento esej, který vyzývá k obraně zemí v srdci kontinentu včetně tehdejšího Československa, na twitteru vzpomněl i francouzský ministr dopravy Clément Beaune, který spisovateli poděkoval za krásná desetiletí literatury a Evropy.

„Milan Kundera odešel jako svobodný člověk. Prozaik a intelektuál, který promýšlel, na čem stojí Evropa, nám zanechal literární odkaz, který je stejně bohatý jako nepominutelný,“ napsala na twitteru předsedkyně dolní komory francouzského parlamentu Yaël Braunová-Pivetová.

Zemřel spisovatel Milan Kundera (†94): Manželka řekla, kde si přál být pohřben!

Ministryně kultury: Pomohl nám objevit, kdo jsme

„Kundera si vybral Francii, aby nikdy nepřišel o svou svobodu. Prostřednictvím svých stránek nám pomohl objevit, kdo jsme, najít cestu skrze absurditu světa,“ uvedla na twitteru francouzská ministryně kultury Rima Abdul Malaková s tím, že cítí „nesmírný smutek“.

Za nejevropštějšího ze všech spisovatelů označila Kunderu pařížská starostka Anne Hidalgová. Podle francouzské premiérky Élisabeth Borneové bude dílo a hlas českého spisovatele světu chybět.

Kunderova nekonečná svoboda psaní

Také francouzská média vzpomínají na Kunderu v rozsáhlých textech. Le Monde ho označuje za „romanopisce existence“ s důrazem na odpor ke slovu spisovatel. Deník Libération píše o Kunderově „nekonečné svobodě psaní“ a připomíná jeho vztah k pražskému rodákovi Franzi Kafkovi. Deník Le Figaro o Kunderově tvorbě píše, že překonala ideologické i filozofické rozpory. O úmrtí literáta informují všechny velké světové agentury.

„Neúnavný obhájce románu a práva na beletrii se složitou intelektuální i osobní dráhou,“ píše Le Monde a vyzdvihuje, že Kundera měl od roku 1981 francouzské občanství. Le Monde také připomíná rok 1988, kdy se Kundera zastal Salmana Rushdieho a jeho sbírky Satanské verše, aby bránil nedotknutelné právo na beletrii.

„Světově proslulý a v mnoha ohledech záhadný autor, jehož dílo bylo přeloženo do čtyřicítky jazyků,“ píše Le Figaro. Život romanopisce, který byl nejprve básníkem, byl úzce propojen s dějinami 20. století, dodává deník. Předmluvu ke francouzskému překladu Kunderova prvního románu Žert v roce 1968 napsal Louis Aragon.

Libératon píše o jednom z nejčtenějším autorů na světě, který se „proti beznaději bránil ironií a humorem“.

„Jeden z nejsilnějších hlasů světové literatury“ a „sarkastický ilustrátor lidského údělu“, napsala o Kunderovi agentura AFP. Píše o něm jako o francouzsko-českém spisovateli a připomíná, že jako jeden z mála literátů se ještě za svého života, v roce 2011, dočkal zařazení do prestižní edice La Pléiade.

Americká tisková agentura The Associated Press píše o „exilovém satirikovy totality“, jímž se Kundera stal kvůli svým disidentským spisům vydaným v komunistickém Československu.

Kundera „míchal temnou ironii s filosofickým přemítáním, aby zkoumal lidský úděl“, píše agentura Reuters.

Smrt Milana Kundery (†94): Emigrace byla blbost! Bylo ale už pozdě

Server France 24 píše o Kunderovi jako o jednom z nevlivnějších spisovatelů píšících francouzsky. Server Franceinfo připomíná, že Kundera byl nejprve členem Komunistické strany, avšak později se stal hlasitým kritikem režimu.

Rádio RFI připomíná Kunderův útěk z komunistického Československa a píše, že jeden ze světových velikánů si vytyčil za úkol prostřednictvím fiktivních příběhů s humorem vyprávět o politice a společnosti dané doby. Kundera psal o „troskách mocné západní civilizace, která se stala obětí vlastní pýchy a rozporů.“

Agentura AFP připomíná také skutečnost, že Kunderův nekrolog se v minulosti opakovaně nedopatřením dostal do médií ještě před jeho skonem. V roce 2020 se na twitteru objevila falešná zpráva o Kunderově úmrtí. Bez ověření informaci přebralo několik evropských zpravodajských webů, včetně webu prestižního polského listu Gazeta Wyborcza. Rodina tehdy tvrzení vyvrátila.

Odešel český spisovatel, který dobyl svět: Nad smrtí Kundery pláčou i politici

Německý tisk: Nejvýznamnější autor své generace

O úmrtí českého spisovatele Milana Kundery dnes obšírně informují prestižní německojazyčná periodika. Obsáhlé nekrology mu věnují například německý zpravodajský magazín Der Spiegel nebo deník Die Welt, které přibližují nejen tvorbu, ale i život literáta, jenž strávil desítky let ve francouzském exilu. Německá agentura DPA i rakouská APA vyzdvihují Kunderu jako významného světového spisovatele, který se proslavil především zfilmovaným románem Nesnesitelná lehkost bytí.

Der Spiegel připomíná, že zvlášť oblíbenými se staly už Kunderovy „ironicky zabarvené povídky“ z let 1963 až 1969, které vyšly pod titulem Směšné lásky. Jeho první román Žert (1967) pak byl podle webové verze časopisu vnímán jako „literární zúčtování se stalinistickým obdobím v ČSSR“. Deník Die Welt se zaobírá také tím, že Kundera své romány „rád okořeňoval filosofickými exkurzemi“ a že se považoval za obhájce evropského románu. „U Kundery šlo vždy také o velké otázky identity, dějin, existence,“ píše Die Welt.

Agentura DPA dnes Kunderu označila ze jednoho z nejvýznamnějších evropských spisovatelů své generace. Připomněla také, že spisovatel dostal řadu ocenění jako francouzskou Prix Médicis, francouzský rytířský Řád čestné legie nebo Jeruzalémskou cenu za svobodu jednotlivce ve společnosti. Rakouská APA kromě toho dodala, že v roce 1987 dostal také Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu.

DPA se zmiňuje také o tom, že Kunderovi bylo po 40 letech vráceno české občanství a že iniciativa vzešla od tehdejšího „frankofilního šéfa vlády Andreje Babiše, který autora v Paříži navštívil“. Podle DPA Kunderův vlastní život odráží osudové zvraty 20. století. Neopomíjí například ani to, že v počátcích své spisovatelské dráhy psal Kundera chvalozpěvy na sovětského diktátora Josifa Stalina a že čelil podezřením z prozrazení antikomunistického špiona v 50. letech. O člověkovi, který se skrývá za spisovatelem Kunderou, je známo jen málo, podotýká DPA.