Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Polojasno 14°C

Abe (†67) dvakrát na premiérské křeslo rezignoval, pronásledovaly ho kontroverze a zdravotní potíže

Autor: ČTK, Darina Jíchová - 
9. července 2022
05:00

Šinzó Abe, kterého ve věku 67 let zabil atentátník, proslul jako japonský nejmladší zvolený premiér po 2. světové válce a také nejdéle sloužící ministerský předseda, v čele japonské vlády stál nepřetržitě od roku 2012, poprvé jím byl zvolen v roce 2006, byl tehdy prvním premiérem, který se narodil až po válce. Na premiérský post rezignoval v srpnu 2020 kvůli vleklým zdravotním problémům. Jeho rozhodnutí tehdy překvapilo kolegy i finanční trh. Politiku měl v krvi, jedním z jeho premiérských předchůdců byl jeho děda, otec býval šéfem diplomacie. Vysloužil si přezdívku „politický jestřáb“, ani Abe se však nevyhnul kontroverzím. Jaká jeho prohlášení šokovala veřejnost?

Abe se narodil 21. září 1954 v Nagatě na jihu země do rodiny elitních politiků. Vystudoval politologii v Japonsku a na Jižní kalifornské univerzitě v USA. V roce 1987 se oženil s Akií Macuzakiovou, bývalou rozhlasovou dýdžejkou. Manželský pár je bezdětný. Vnuk někdejšího premiéra Nobusukeho Kišiho a syn bývalého ministra zahraničí Šintaróa Abeho nikdy neskrýval obdiv ke svému dědovi, otci své matky a významné postavě konzervativců v poválečném období, kterého Američané věznili jako válečného zločince. Nikdy ale nebyl odsouzen.

Do politiky vstoupil Abe v roce 1982 jako osobní tajemník svého otce, tehdy ministra zahraničí. Po jeho smrti v roce 1991 zdědil jeho voličskou oblast v prefektuře Jamaguči, kde byl v roce 1993 zvolen poslancem. V letech 2000 až 2003 působil jako náměstek hlavního tajemníka ve vládách premiérů Jošira Moriho a Džuničira Koizumiho. V roce 2003 byl zvolen hlavním tajemníkem vládní LDP.

Postřeleného japonského ex-premiéra transportují do nemocnice Postřeleného japonského ex-premiéra transportují do nemocnice | ČTK/AP - Shohei Izumi

Abe: Země by se neměla za svou historii neustále omlouvat

Některými médii byl označován za politického jestřába a nacionalistu. Mimo jiné se marně pokoušel prosadit změnu znění pacifistické ústavy tak, aby explicitně uznala existenci japonské armády. V březnu 2007 vyvolal kontroverze, když prohlásil, že neexistují důkazy o tom, že by japonská vláda či armáda za druhé světové války unášela ženy a nutila je pracovat jako prostitutky. Historikové odhadují, že japonským vojákům sloužilo za druhé světové války pro rozptýlení asi 200 tisíc žen, hlavně na Korejském poloostrově.

Kontroverze vyvolal také jeho projev z roku 2015 u příležitosti 70. výročí kapitulace Japonska, kdy sice vyjádřil hluboký zármutek nad oběťmi války, zároveň ale řekl, že země by se neměla za svou historii stále dokola omlouvat. Země podle něj nesmí dopustit, aby „naše děti, vnoučata a další generace, které přijdou a které nemají s válkou nic společného“, musely v omluvách pokračovat. Kontroverzní chrám Jasukuni, kde je mezi 2,5 milionu padlých vojáků uctíváno také 14 odsouzených válečných zločinců, osobně navštívil jednou, a to v roce 2013. Návštěva tehdy vyvolala ostrou kritiku ze zahraničí.

K první rezignaci vedly skandály

Do nejvyšších pater politiky vstoupil v roce 2006, kdy byl zvolen předsedou Liberálnědemokratické strany (LDP), a automaticky se tak stal kandidátem strany na úřad premiéra. Tím ho parlament zvolil v září 2006 a jeho první premiérské období skončilo jeho rezignací o rok později. Důvodem byla kromě řady skandálů kabinetu zejména drtivá porážka LDP ve volbách do horní komory parlamentu a fakt, že se mu nepodařilo získat dostatečnou podporu k prodloužení japonské námořní mise zapojené do operací v Afghánistánu. Voliči premiéra potrestali také za ztracené penzijní záznamy a za to, že podle jejich mínění ztratil kontakt s obyčejnými lidmi. K rezignaci přispěly i chronické zažívací potíže. Abe se léta potýkal s ulcerózní kolitidou, což je chronické onemocnění střevní sliznice.

Opětovně byl zvolen předsedou vlády v prosinci 2012, kdy jím vedená LDP zvítězila v předčasných parlamentních volbách. V dalších předčasných volbách, které se konaly v roce 2014, LDP opět zvítězila a Abe se stal potřetí premiérem. Abe tehdy vypsal hlasování, aby získal nový mandát pro svou politiku usilující o oživení třetí největší ekonomiky světa, která od začátku 90. let stagnovala.

Bývalý japonský premiér Šinzó Abe. Bývalý japonský premiér Šinzó Abe. | Reuters

Zbavil se zkorumpovaných politiků

Popularita jeho vlády znovu stoupla po výměně několika ministrů zapletených do korupčních a dalších skandálů a také díky ekonomickém programu zvanému Abenomics, jehož hlavními body jsou uvolněná měnová politika, realizace projektů veřejných prací a strukturální reformy. Přínos tohoto programu ale později smazaly dopady šíření koronaviru od jara 2020, kvůli kterému japonská ekonomika zaznamenala rekordní propad.

V září 2017 Abe opět vypsal předčasné volby a v listopadu téhož roku byl počtvrté zvolen premiérem. Slíbil také, že hodlá tlačit na Severní Koreu, aby zastavila vývoj raket a jaderných zbraní. Zároveň prosazuje změny pacifistické ústavy, jejíž devátý článek, braný doslova, Japonsku zakazuje udržovat armádu. Obecně je ale interpretován tak, že sebeobrana země je dovolena. Abe chtěl, aby existence armády byla ústavou oficiálně uznána. V září 2018 byl opětovně zvolen do čela vládní LDS.

Druhá rezignace přišla kvůli zdraví

V premiérské funkci Abe skončil v polovině září 2020 ze zdravotních důvodů. Politik trpěl ulcerózní kolitidou, vzácným autoimunitním typem zánětu trávicí trubice. Několik dní po demisi vyvolala pozornost Abeho návštěva kontroverzní svatyně Jasukuni, kde je mezi 2,5 milionu padlých vojáků uctíváno také 14 odsouzených válečných zločinců. Byla to jeho první návštěva tohoto místa od konce roku 2013, po dobu svého působení v úřadu premiéra se místu spíše vyhýbal, aby nepopudil Čínu a Jižní Koreu.

alfajfka ( 10. července 2022 10:43 )

Tak to má být na.ereš prostý lid a je s tebou konec!!!
Bohužel u nás to nefunguje, tady politici dělají z lidí blbce a ti blbci je zato ještě volí!!!

eliss234 ( 9. července 2022 13:46 )

Že nechtěl, aby se Japonsko pořád dokola omlouvalo za válečné oběti? A co Američani, ti se třeba za Hirošimu a Nagasaki neomluvili nikdy, stejně tak jako za otroctví, za vyvraždění původních obyvatel nebo třeba za oběti v Iráku... Evropské mocnosti se nikdy neomluvily za negativní dopady kolonizace... a tak by se dalo pokračovat dál. Mnozí váleční zločinci nebyli nikdy potrestáni a co hůř, ještě byli vyznamenáváni. Takže nechápu, proč v jenom případě je něco běžná věc a v dalším případě je totéž kontroverzí...

Zobrazit celou diskusi