„Že nás porazí na bojišti? Ať to zkusí,“ Putin se vysmál Západu, porážky se nebojí
Ruský prezident Vladimir Putin dnes slovy „ať to zkusí“ komentoval tvrzení, že Západ chce porazit Rusko na bojišti. Při setkání s předsedy poslaneckých klubů ruského parlamentu také prohlásil, že Rusko ještě „nic vážného“ na Ukrajině nezačalo a Západ by měl pochopit, že prohrál hned v úvodu ruské „speciální operace“, tedy invaze na Ukrajinu. Rusko neodmítá jednání o míru, ale čím více se tato jednání budou odsouvat, tím těžší bude se s Ruskem domluvit, varoval.
„Putin se 134. den války rozhodl zastrašit Ukrajinu,“ komentoval vystoupení ruského prezidenta list Ukrajinska pravda na svém webu. Jako pokus o zastrašování charakterizovala Putinovo vystoupení i agentura Unian, která šéfa Kremlu označila za „diktátora“ a „uzurpátora“.
„Slyšíme, že nás chtějí porazit na bojišti. No, co na to říct? Ať to zkusí. Už jsme mnohokrát slyšeli, že Západ chce s námi bojovat do posledního Ukrajince. Pro ukrajinský lid je to tragédie, ale zdá se, že vše k tomu směřuje,“ řekl ruský prezident podle tiskových agentur.
Šéf Kremlu řekl, že Rusko neodmítá mírová jednání, a ti, kdo je nyní odmítají, by měli vědět, že „čím později, tím to budou mít těžší se s námi domluvit“. „Všichni musí vědět, že jsme celkově ještě nic vážného nezačali,“ řekl o válce proti Ukrajině, kterou ruská vojska na Putinův rozkaz zahájila 24. února.
Tato vojenská operace podle Putina představuje „začátek zásadního zlomu světového pořádku podle Ameriky, začátek přechodu od liberálně globalistického amerického egocentrismu ke skutečně multipolárnímu světu“, opírajícímu se o mezinárodní právo, svrchovanost národů a civilizací, spravedlnost a rovnoprávnost.
Západ se podle ruského prezidenta snaží vnutit světu „model totalitního liberalismu“, včetně „smutně proslulé známé kultury rušení a plošných zákazů“. Ale většina zemí podle něj nestojí o takový život a budoucnost, a usilují o udržitelnou, skutečnou svrchovanost. „Prostě je unavilo klečet na kolenou, ponižovat se před těmi, kdo se pokládají za výjimečné,“ dodal.
Podle Putina se členům Severoatlantické aliance zdála absurdní myšlenka, že by Rusko vstoupilo do aliance, a to v době, kdy vztahy mezi Ruskem a NATO nekalil žádný mráček. „Proč? Protože prostě nepotřebují takové země, jako je Rusko. Právě proto podporovali terorismus a separatismus v Rusku, vnitřní destruktivní síly a pátou kolonu v naší zemi,“ řekl.
Putin rozkazem ke vpádu ruských vojsk na Ukrajinu rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, důsledkem jsou i tisíce obětí a miliony lidí utíkajících před válkou. Podle Kyjeva a Západu nebyla ruská agrese ničím vyprovokovaná. Západní země uvalily na Rusko sankce, aby Moskvu přiměly ke stažení vojsk.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána. Rusko a Ukrajina uskutečnily další výměnu zajatců v rámci dohody dosažené při přímých jednáních v Istanbulu, uvedli prezident Volodymyr Zelenskyj i Moskva. Today, already the 9th stage of the exchange agreed in Istanbul took place. Seriously ill and severely wounded defenders are returning home. We can now share the details — across all stages of the recent Istanbul agreements, we have managed to bring back more than 1,000 of our… pic.twitter.com/WDGDlNAyy4
Jeden z ukrajinských vyjednavačů, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, po dnešní schůzce ukrajinské delegace s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že se jednalo i o potřebě čtyřstranné schůzky prezidentů Ukrajiny, USA, Turecka a Ruska, Zelenského, Donalda Trumpa, Recepa Tayyipa Erdogana a Putina, „abychom přešli ke skutečným jednáním o ukončení války", jak napsal na sociální síti.
Ukrajinska pravda připomněla, že ruskou válku proti Ukrajině otevřeně podpořila jen Sýrie, Bělorusko a Severní Korea. Valné shromáždění OSN počátkem března přijalo rezoluci odsuzující ruský vpád a vybízející Moskvu k okamžitému stažení všech vojsk z Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 141 zemí, pět bylo proti (Rusko, Bělorusko, Sýrie, Eritrea a KLDR) a 35 se zdrželo. Za jeden z důvodů vpádu Putin označil „bájné rozšíření NATO“, ale až po ruském útoku se Finsko a Švédsko rozhodly vstoupit do aliance; to dnes ale ruský vůdce nepřipomněl, dodal ukrajinský deník. Poznamenal také, že během pěti měsíců války Rusko několikrát změnilo „cíle“ svého útoku, který mnoho civilizovaných zemí uznalo za genocidu ukrajinského národa.
