„Že nás porazí na bojišti? Ať to zkusí,“ Putin se vysmál Západu, porážky se nebojí
Ruský prezident Vladimir Putin dnes slovy „ať to zkusí“ komentoval tvrzení, že Západ chce porazit Rusko na bojišti. Při setkání s předsedy poslaneckých klubů ruského parlamentu také prohlásil, že Rusko ještě „nic vážného“ na Ukrajině nezačalo a Západ by měl pochopit, že prohrál hned v úvodu ruské „speciální operace“, tedy invaze na Ukrajinu. Rusko neodmítá jednání o míru, ale čím více se tato jednání budou odsouvat, tím těžší bude se s Ruskem domluvit, varoval.
„Putin se 134. den války rozhodl zastrašit Ukrajinu,“ komentoval vystoupení ruského prezidenta list Ukrajinska pravda na svém webu. Jako pokus o zastrašování charakterizovala Putinovo vystoupení i agentura Unian, která šéfa Kremlu označila za „diktátora“ a „uzurpátora“.
„Slyšíme, že nás chtějí porazit na bojišti. No, co na to říct? Ať to zkusí. Už jsme mnohokrát slyšeli, že Západ chce s námi bojovat do posledního Ukrajince. Pro ukrajinský lid je to tragédie, ale zdá se, že vše k tomu směřuje,“ řekl ruský prezident podle tiskových agentur.
Šéf Kremlu řekl, že Rusko neodmítá mírová jednání, a ti, kdo je nyní odmítají, by měli vědět, že „čím později, tím to budou mít těžší se s námi domluvit“. „Všichni musí vědět, že jsme celkově ještě nic vážného nezačali,“ řekl o válce proti Ukrajině, kterou ruská vojska na Putinův rozkaz zahájila 24. února.
Tato vojenská operace podle Putina představuje „začátek zásadního zlomu světového pořádku podle Ameriky, začátek přechodu od liberálně globalistického amerického egocentrismu ke skutečně multipolárnímu světu“, opírajícímu se o mezinárodní právo, svrchovanost národů a civilizací, spravedlnost a rovnoprávnost.
Západ se podle ruského prezidenta snaží vnutit světu „model totalitního liberalismu“, včetně „smutně proslulé známé kultury rušení a plošných zákazů“. Ale většina zemí podle něj nestojí o takový život a budoucnost, a usilují o udržitelnou, skutečnou svrchovanost. „Prostě je unavilo klečet na kolenou, ponižovat se před těmi, kdo se pokládají za výjimečné,“ dodal.
Podle Putina se členům Severoatlantické aliance zdála absurdní myšlenka, že by Rusko vstoupilo do aliance, a to v době, kdy vztahy mezi Ruskem a NATO nekalil žádný mráček. „Proč? Protože prostě nepotřebují takové země, jako je Rusko. Právě proto podporovali terorismus a separatismus v Rusku, vnitřní destruktivní síly a pátou kolonu v naší zemi,“ řekl.
Putin rozkazem ke vpádu ruských vojsk na Ukrajinu rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, důsledkem jsou i tisíce obětí a miliony lidí utíkajících před válkou. Podle Kyjeva a Západu nebyla ruská agrese ničím vyprovokovaná. Západní země uvalily na Rusko sankce, aby Moskvu přiměly ke stažení vojsk.
Vážení čtenáři, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme zase zítra brzy ráno. Přejeme dobrou noc. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby naléhal na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s cílem omezit čínskou podporu Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Na čtvrtek je naplánovaná schůzka Trumpa se Siem v Jižní Koreji. „Pokud prezident Trump dokáže jednat, udělat rozhodnutí a dosáhnout porozumění s Čínou ohledně omezení dovozu ruských energií, bude to, myslím, pomoc pro nás všechny,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě. AFP píše, že Trump se pokoušel využít svých osobních vztahů, které ho podle něho pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dohodnout se s ním na ukončení války proti Ukrajině, jeho snahy však zatím žádný pokrok nepřinesly. Minulý týden Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské společnosti a vytvářejí tlak na největší odběratele ruské ropy, Čínu a Indii, aby množství nakupované suroviny snížily. Podle Spojených států i podle Ukrajiny prodejem energetických surovin Rusko financuje čtvrtým rokem trvající válku proti sousední zemi. „Podporujeme americkou politiku, jejímž cílem je využít jakékoliv příležitosti k omezení nabídky energetických surovin z Ruska,“ řekl Zelenskyj. Týká se to podle něho i evropské bezpečnosti. Ruské jednotky minulý týden použily drony k útoku na tři větrné turbíny ve větrné farmě Kramatorsk, uvedl předseda představenstva Ukrajinské asociace větrné energie Andriy Konečenkov. „Cílem není vojenský objekt ani frontová linie. Cílem je větrná turbína o výkonu 4,5 megawattů na větrné farmě v Kramatorsku. To není náhoda. Jde o metodickou, chladnokrevnou destrukci. Ruští okupanti již potřetí během jednoho týdne zasáhli tuto větrnou farmu a proměnili útočné drony ve válečnou zbraň proti civilizaci,“ napsal na facebooku. Podle Koněčenkova byly během útoků 22. a 24. října poškozeny a zničeny dvě větrné turbíny poblíž Kramatorsku. Třetí generátor byl zasažen 25. října. „Pro agresora nezáleží na tom, jaký druh zařízení dodává Ukrajincům elektřinu – tepelná elektrárna, vodní elektrárna nebo větrná turbína. Každý megawatt vyrobený na Ukrajině je pro ně cílem. Útoky na zařízení obnovitelné energie nejen ničí infrastrukturu, ale snaží se zničit samotnou myšlenku udržitelného rozvoje a integrace Ukrajiny do moderního evropského prostoru,“ dodal Konečenkov. Podle něj nedošlo k žádným obětem mezi zaměstnanci.
Ukrajinska pravda připomněla, že ruskou válku proti Ukrajině otevřeně podpořila jen Sýrie, Bělorusko a Severní Korea. Valné shromáždění OSN počátkem března přijalo rezoluci odsuzující ruský vpád a vybízející Moskvu k okamžitému stažení všech vojsk z Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 141 zemí, pět bylo proti (Rusko, Bělorusko, Sýrie, Eritrea a KLDR) a 35 se zdrželo. Za jeden z důvodů vpádu Putin označil „bájné rozšíření NATO“, ale až po ruském útoku se Finsko a Švédsko rozhodly vstoupit do aliance; to dnes ale ruský vůdce nepřipomněl, dodal ukrajinský deník. Poznamenal také, že během pěti měsíců války Rusko několikrát změnilo „cíle“ svého útoku, který mnoho civilizovaných zemí uznalo za genocidu ukrajinského národa.
