Zemřel první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk (†88). Snažil se o příměří na Donbasu
Ve věku 88 let dnes po dlouhé nemoci zemřel první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk, informovala večer ukrajinská média. Loni v červnu podstoupil operaci srdce, pak se jeho stav zhoršil. V čele země stál v letech 1991 až 1994.
Někdejší první prezident nezávislé Ukrajiny Leonid Kravčuk loni v červnu podstoupil operaci srdce, krátce poté skončil na jednotce intenzivní péče. „Je napojen na umělé plíce. Podstoupil komplikovanou operaci, ale podrobnosti moc neznáme, jen to, že ho museli naléhavě operovat. Vzhledem k věku se jeho stav mění pomalu, velice pomalu,“ řekla loni v létě ukrajinskému vydání deníku Komsomolskaja pravda Kravčukova spolupracovnice Oksana Sybircevová.
Po operaci se bývalý prezident zotavoval v Německu. Nedávno pak média psala, že jeho stav se opět zhoršil, uvedla agentura Unian. Osmaosmdesáté narozeniny Kravčuk oslavil v lednu.
Exprezident přitom až do doby, kdy se u něj objevily náhlé zdravotních problémy, vedl ukrajinskou delegaci v kontaktní skupině, která se pokoušela domluvit příměří či výměny zajatců s proruskými separatisty na Donbasu.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie by dnes měli schválit další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam má podle irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové přibýt 113 položek. Země EU a unijní instituce mezitím pokračují v dalších debatách o nadcházejícím již 22. balíčku sektorových sankcí. Jeho zveřejnění se očekává ještě před summitem EU, který začíná 26. listopadu.
Velvyslanci členských zemí při EU se již minulý týden dohodli na zařazení celkem 145 osob a subjektů na sankční seznamy, uvedla agentura Reuters. Opatření by se měla týkat mimo jiné 50 ruských bank, společností podporujících takzvanou stínovou flotilu přepravující ruskou ropu, energetických firem a osob zapojených do dezinformačních aktivit.
Nejméně tři mrtvé a několik zraněných si v noci na dnešek vyžádaly ruské útoky v Dnipru a Záporožské oblasti. Informovaly o tom ukrajinské úřady. „Rusové znovu zaútočili na Dnipro. Na silnici začala hořet auta,“ uvedl náčelník vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža s tím, že při útoku zahynul jeden člověk a deset dalších utrpělo zranění.
V obci Bileňke v Záporožské oblasti zasáhl dron civilní objekt a zabil 59letého muže. Další útok bezpilotního prostředku ve městě Záporoží zabil ženu a dvě další osoby zranil, napsal na platformě Telegram oblastní šéf Mychajlo Semikin. V důsledku ruských útoků byl podle něj uzavřen provoz na jednom z mostů přes řeku Dněpr.
Rusové podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové znovu předkládají požadavky, které vznesli už před začátkem invaze v roce 2022, a přidávají k nim další. Jde o jasnou záminku k pokračování války, uvedla Kallasová před začátkem dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie zdůraznila, že před dalším jednáním o Ukrajině je třeba dosáhnout příměří a vidět ústupky ze strany Ruska. Evropa se zároveň musí připravit na odpověď na maximalistické požadavky Moskvy.
„Příměří je nezbytný předpoklad pro zahájení jakýchkoli dalších jednání. V tuto chvíli ho však nevidíme. Naopak Rusko situace dále eskaluje,“ uvedla Kallasová. Rusové podle ní nadále útočí na infrastrukturu: železnice, mosty i energetická zařízení s cílem způsobit civilnímu obyvatelstvu co největší utrpění a přimět tak Ukrajince, aby se vzdali ještě před nadcházející krutou zimou.
Zobrazit celý online
V čele země stál v letech 1991 až 1994. V prosinci 1991 společně s prezidenty Ruska a Běloruska Borisem Jelcinem a Stanislavem Šuškevičem a dalšími politiky podepsal takzvanou bělověžskou dohodu o vytvoření Společenství nezávislých států (SNS), která po bezmála 69 letech ukončila existenci SSSR.
Minulý týden zemřel ve věku 87 let také první lídr nezávislého Běloruska a signatář bělověžské dohody Stanislav Šuškevič.