Video se připravuje ...
Rusům se to s*re, velení kupí chyby! Putinův náčelník podtrhl narůstající napětí, říká Martin Svárovský.
Zemřel první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk (†88). Snažil se o příměří na Donbasu
Ve věku 88 let dnes po dlouhé nemoci zemřel první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk, informovala večer ukrajinská média. Loni v červnu podstoupil operaci srdce, pak se jeho stav zhoršil. V čele země stál v letech 1991 až 1994.
Někdejší první prezident nezávislé Ukrajiny Leonid Kravčuk loni v červnu podstoupil operaci srdce, krátce poté skončil na jednotce intenzivní péče. „Je napojen na umělé plíce. Podstoupil komplikovanou operaci, ale podrobnosti moc neznáme, jen to, že ho museli naléhavě operovat. Vzhledem k věku se jeho stav mění pomalu, velice pomalu,“ řekla loni v létě ukrajinskému vydání deníku Komsomolskaja pravda Kravčukova spolupracovnice Oksana Sybircevová.
Po operaci se bývalý prezident zotavoval v Německu. Nedávno pak média psala, že jeho stav se opět zhoršil, uvedla agentura Unian. Osmaosmdesáté narozeniny Kravčuk oslavil v lednu.
Exprezident přitom až do doby, kdy se u něj objevily náhlé zdravotních problémy, vedl ukrajinskou delegaci v kontaktní skupině, která se pokoušela domluvit příměří či výměny zajatců s proruskými separatisty na Donbasu.
18:59
Dnes
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
18:09
Dnes
Prezident Petr Pavel navrhuje obdobu Marshallova plánu pro poválečnou Ukrajinu. Evropa by měla předem připravit rozsáhlý plán poválečné obnovy Ukrajiny, který by mohl fungovat podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce. Pomohl by stabilizovat zemi, předcházet migračním vlnám a usnadnit její budoucí vstup do Evropské unie. Evropské země se soustředí především na ukončení války, zatímco problémům, které mohou nastat po jejím skončení, nevěnují podle Pavla dostatečnou pozornost. Upozornil například na statisíce lidí, kteří několik let bojovali, mají vojenský výcvik a přístup ke zbraním, ale po válce pro ně nemusí být uplatnění.
„V okamžiku, kdy bude válka u konce, tak sice nastane určitě obrovská úleva, ale vyvstane taky spousta problémů, o kterých dneska vůbec nemluvíme a na které nejsme nijak připraveni,“ řekl Pavel.
Evropa by podle Pavla proto mohla využít zkušenosti s Marshallovým plánem, který po druhé světové válce pomohl obnovit evropské hospodářství. „Dáme tím také jasnou zprávu i ruské straně, že s Ukrajinou to myslíme vážně,“ dodal český prezident.
16:30
Dnes
Protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) obvinily tři vysoce postavené bezpečnostní činitele v případu kolem podvodných call center. NABU o tom informuje na svém telegramovém kanálu. Jde o prvního zástupce vedoucího jednoho z oddělení tajné služby SBU a dva vysoce postavené policejní činitele. Dalšími dvěma obviněnými jsou organizátor zločinecké skupiny a jeden jeho podřízený.
V čele země stál v letech 1991 až 1994. V prosinci 1991 společně s prezidenty Ruska a Běloruska Borisem Jelcinem a Stanislavem Šuškevičem a dalšími politiky podepsal takzvanou bělověžskou dohodu o vytvoření Společenství nezávislých států (SNS), která po bezmála 69 letech ukončila existenci SSSR.
Minulý týden zemřel ve věku 87 let také první lídr nezávislého Běloruska a signatář bělověžské dohody Stanislav Šuškevič.
Témata:
Související
