V čínském Pekingu začínají Zimní olympijské hry 2022, jenže tentokrát nejde jen úplně o sportovní svátek. Olympiáda si žádá pozornost fanoušků a sportovních expertů, ale také epidemiologů, virologů, politiků a aktivistů za lidská práva. Vzhledem k probíhající pandemii covidu-19 platí v Pekingu přísná pravidla pro sportovce a jejich realizační týmy, sportoviště jsou obehnána plotem, organizátoři chodí v ochranných oblecích, roušky a obličejové štíty jsou povinnou výbavou všech přítomných, světoví politici zmiňují bojkot ZOH a humanitární organizace upozorňují na hrubé porušování lidských práv, ke kterému v Číně dochází. Stanice CNN analyzovala, zda tuto kontroverzi mohou překonat výkony sportovců. Silácké gesto si například při zahájení neodpustil ruský prezident Vladimir Putin, který při nástupu ukrajinského týmu předstíral spánek.
Olympiáda jako žádná jiná: Drakonická covidová opatření a „spící“ Putin při nástupu Ukrajiny
1.Putinův „šlofíček“ u Ukrajiny
Ruský prezident Vladimir Putin dostál svému slovu a přiletěl na zahajovací ceremoniál olympiády. Sám je velký sportovní nadšenec a přijel podpořit ruský tým, který stále ještě nesmí soutěžit pod vlastní vlajkou a nedočká se ani hymny v případě vítězství. Je to trest za dopingové aféry, Rusové tak vystupují pod zkratkou ROC odvezenou od anglického názvu národního olympijského výboru.
Putin zřejmě svou přítomnost použil i jako taktiku, ještě umocnil napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, když při nástupu ukrajinských sportovců přivřel oči a předstíral, že spí. Ukrajinci a představitelé západních států bedlivě sledují Putinovo chování a v obavách očekávají, zda přijde nebo nepřijde invaze na Ukrajinu. Kreml popírá, že by chystal vpád na Ukrajiny, také řada expertů je toho názoru, že Putin pouze zkouší, kam až může zajít.
2.Olympiáda v době covidu
Je otázkou, kdy olympiáda vyvolala takové dohady jako ta letošní. Sportovní fanoušci se nemůžou dočkat, až uvidí své favority v akci, někteří by se rozhodně neváhali vydat do Pekingu a sledovat výkony sportovců naživo, jenže to kvůli pandemii covidu-19 nejde. Haly sice uvítají diváky a sportovci nebudou o jejich přítomnost ochuzeni, rozhodně to však nebude jako dřív.
Čína během pandemie proslula drakonickými opatřeními, dlouhými přísnými lockdowny a strategií nulového výskytu. Se šířením varianty omikron se různá města také ocitla v uzávěře a některé části Pekingu, hlavně ta spojená s ZOH, jsou zcela „odstřižené“ od zbytku metropole. Olympijská vesnička je oplocený labyrint, kam se dá dostat jen přes brány s termokamerami, nechybí ani kamery se softwary na rozpoznání obličeje, pravidelné testovaní, dezinfekce, drony a roboti.
3.Oproti roku 2008 nadšení z olympiády opadlo
Covid-19 není to jediné, co odlišuje tuto olympiádu od ostatních, přece jen svět už za sebou má odložené Letní olympijské hry v Tokiu, které se místo v roce 2020 konaly až v létě 2021. S pekingskou olympiádou jsou spjaty také protesty a politika. „Pozornost světa se upírá na Čínu a Čína je připravená,“ prohlásil prezident Si Ťin-pching před oficiálním zahájením her. Je ale Čína opravdu připravená?
Pro vládnoucí Komunistickou stranu je olympiáda momentem vítězství, Peking je první městem, které hostilo zimní i letní hry. Jenže oproti roku 2008 čínská veřejnost není tak nadšená, na první pohled se zdá, že je to hlavně vinou covidu-19. „Ano, souhlasím, že Komunistická strana označí olympiádu za úspěch, jestli to tak bude vnímat i národ, je otázkou,“ komentoval politolog Jean-Pierre Cabestan z hongkongské vysoké školy Hong Kong Baptist University.
I když Čína přišla se sérií „bublin“ ve snaze zabránit šíření covidu-19 na olympiádě, už nyní se mluví asi o 300 nakažených, většinou jde o sportovce a jejich realizační týmy. I několik českých sportovců oznámilo pozitivní test. Organizátoři se zatím neznepokojují, počty případů jsou podle v nich v očekávaném měřítku.
„Z hlediska opatření veřejného zdraví je tahle olympiáda nejambicióznější a nejpřísnější v olympijské historii,“ uvedl expert na veřejné zdraví Jen-čung Chuang. Některé striktní restrikce, které během pandemie Čína zavedla, jsou podle mnohých na hranici legitimnosti.
4.Bojkot a protesty
Ulice Pekingu jsou plné billboardů s heslem ZOH „Společně pro sdílenou budoucnost“, jenže ani silný slogan nemůže překlenout rozšiřující se propast mezi Čínou a Západem. Lidsko-právní organizace volají po bojkotu ZOH, připomínají porušování lidských práv a zacházení s muslimskými menšinami v Číně, jako jsou Ujgurové či postup proti demonstrantům v Hongkongu. Přístup k Ujgurům například Washington označil za genocidu.
Aktivisté rovněž vyzvedli případ tenisové hvězdy a olympioničky Pcheng Šuaj, která obvinila vrcholného politika ze sexuálního napadení, případ byl ale smeten ze stolu. To jen umocňuje protesty aktivistů proti olympiádě. Spojené státy v prosinci oznámily diplomatický bojkot her, připojily se k nim země jako Velká Británie, Austrálie nebo Kanada. Minulý týden zase vznikla koalice 200 organizací, které vyzvaly k širšímu politickému bojkotu.
5.Politizace ZOH
Čína si kritiku nepřipouští a obvinila Západ z toho, že politizuje olympiádu, jenže hostitelská země rovněž používá ZOH k tomu, aby šířila svou vlastní politickou zprávu. Už jen výběr osob, které ponesou olympijskou pochodeň, vzbudil další nevoli. Jedním ze světlonošů je voják, který bojoval v krvavém střetu s indickými jednotkami na hranicích. Proti tomu okamžitě vystoupila Indie s tím, že se přidává k diplomatickému bojkotu.
„Je velmi nešťastné, že se Čína rozhodla politizovat událost, jako jsou olympijské hry,“ nechal se slyšet mluvčí indického ministerstva zahraničí Arindam Bagchi a oznámil, že přední indičtí diplomati se nakonec nezúčastní zahajovacího ceremoniálu. Slavnostní zahájení tak bude velmi odlišné od toho v létě 2008 a bude mít i úplně jiné hosty. Přijede jen 20 prezidentů, premiérů a dalších hlav států, většina z nich z autoritářských států. Nebude chybět ani ruský prezident Vladimir Putin.
To v roce 2008 do Pekingu dorazil tehdejší americký prezident George Bush mladší, přijel i jeho otec exprezident George Bush starší. „Čína nyní a Čína před 14 lety je diametrálně odlišná,“ prohlásil historik Sü Kuo-čchi. „V roce 2008 to bylo o tom, že se Čína dostala na světové podium, teď je to o tom, že je Čína mocný stát, se kterým se musí jednat s respektem,“ dodal. Za 14 let dělící dvě olympiády se z Číny stala supermocnost, země zaznamenala ekonomický rozmach, vyšvihla se i na poli technologie, posílila armádu a rozšířila svůj mezinárodní vliv.
6.„Oběti“ dobrovolníků
Mezi dobrovolníky v olympijské vesnici je patrná hrdost na svou zemi, jedná se většinou o mladé vysokoškoláky, kteří se narodili jen pár let před LOH 2008, o mladé lidi, kteří byli svědky rostoucí síly a prosperity země. Někteří z nich se svěřili reportérům CNN, že je to poprvé, kdy budou na svátky lunárního Nového roku mimo domov. Stejně jako sportovci a další účastníci olympiády nesmí opustit bublinu, dokud olympiáda neskončí, za sebou také mají třítýdenní karanténu.
Řada z nich uvedla, že „to stojí za to“, a to když je čeká práce v teplotách hluboko pod bodem mrazu. Pár z nich zmínilo, že „oběť přinesenou olympiádě těžko nesou“. Několik dobrovolníků tento týden přes plot mávalo na rodiče, kteří je aspoň tímto způsobem přijeli pozdravit. „Je to pro mě opravdu těžké, jako matka jsem nikdy od narození dětí nebyla tak dlouho bez nich,“ svěřila se naopak dobrovolnice, která musela doma nechat syna.
Poznamenala také, jak je rozdílná atmosféra od roku 2008. „Tehdy byli všichni natěšení, nadšení bylo cítit za všech stran, v podstatě to byla jedna velká party, ale teď… hlavně s tím covidem, je to jiné, velmi těžké,“ uzavřela dobrovolnice.
Video Olympiáda bez zásad fair play: Pořádání her v Pekingu je chyba, míní expert na ČínuVideo se připravuje ...
A ještě dementní.