Veronika vede českou školu ve Skotsku: Cukroví zvládáme, ale chleba si vozím z Česka

Jak jste se octla ve Skotsku?

Poprvé jsem se sem vydala jako studentka, chtěla jsem poznat svět, naučit se jazyk, přivydělat si. Napřed jsem sem jezdila na prázdniny a potom už jsem tady tak nějak zůstala. Vdala jsem se, narodila se mi dcera… A ještě tady asi dlouho budu, ale pořád mě to táhne do České republiky. Jezdím tam velice často, když není pandemie, tak čtyřikrát do roka

Jak vznikla česká škola?

Českou školu jsem založila s kolegyní Radkou Petersen v roce 2018. Chtěla jsem, aby má dcera byla bilingvní, aby se vzdělávala v českém kurikulu. Trochu jsme tu fungovali už předtím, asi tři roky jsme byli pod místní charitou, kterou založili emigranti, kteří přišli po šedesátém osmém roce. Scházeli se a asi dvacet let měli tuto charitu, která původně pomáhala českým a slovenským studentům, aby se sem v létě dostávali na vzdělávací programy od univerzity. Potom za mnou přišli, jestli bych nezaložila českou školu, protože tu bylo čím dál víc rodin s dětmi. Tak aby měly povědomí o české kultuře, věděly, odkud pochází jejich rodiče, aby dokázaly komunikovat s prarodiči v České republice.

Postupně se přidaly další skupiny Čechů po Skotsku, už máme pobočky v Dundee a Glasgow. Do budoucna se třeba přidá Inverness nebo Aberdeen, už tam znám nějaké učitelky. Díky pandemii jsme se naučili učit online, takže učíme děti z celého Skotska, a když byli rodiče i děti spokojení, přidali jsme i děti z celého světa.

„Úpadek britského školství.“ Jana učí děti raději doma, začala s tím už před covidem

Co děti zejména učíte?

Online učíme hlavně češtinu. Některé děti jezdí do České republiky dělat i zkoušky, tak je připravujeme. Některé zase téměř nemluví, tak je rozmlouváme, snažíme se jim rozšiřovat slovní zásobu pomocí konverzace, obrázků a dalších materiálů, co připravujeme pro online výuku.

Jak staré děti vyučujete?

Internetovou výuku máme pro děti od čtyř let, které už trochu vydrží u obrazovky. Na prezenční výuku chodí od narození – v dětském klubu jsou rodiče s malými dětmi, pak od tří a půl let jdou do víkendové školky a od šesti do takových dvanácti chodí do české školy. Učíme je číst, rozšiřujeme slovní zásobu, něco z prvouky, děláme různé akce, workshopy, připomínáme si výročí, známé osobnosti, udržujeme české tradice a zvyky. A je fajn, když děti vidí, že spousta dalších dětí se učí mluvit česky. Je to velký dar být bilingvní a je dobré znát jazyk a kulturu svých předků.

Vznikne nový supermost? Propojit má Skotsko a Irsko, musí překonat hloubku i politické spory

Sama máte srovnání: Je náročnější učit dospělé, nebo malé krajánky?

Myslím, že nás to všechny víc baví s dětmi. Malé děti v klubech hodně tvoří, máme velmi kreativní učitelky a rodiče. Na online výuku jsme vytvořili zábavné materiály plné obrázků a her.

Vypadá to jako klasická škola?

Je to dvouhodinové odpolední setkávání. Ve škole se opravdu dvě hodiny učíme, ve školce a klubu se víc tvoří a hraje. Škola je v prostorech edinburghské střední školy, školka a klub v komunitním centru při kostele. V Glasgow je pouze klub v kostele a v Dundee je škola v prostoru muzea. V Edinburghu ale školní děti neměly prezenční výuku od začátku covidu, učíme jen online. Zatím to k návratu do prostor střední školy kvůli špatné situaci nesměřuje.

Není to tedy pro děti otrava, muset ještě v sobotu do školy?

Já si myslím, že nás to všechny baví. Jsou to jen dvě hodiny jednou za čtrnáct dní.

Dáváte v sobotní škole domácí úkoly?

V sobotní škole i online škole úkoly dostávají, jsou ale nepovinné. Třeba já od školních dětí chci, aby se dívaly na Českou televizi na pořad Zprávičky, kde se denně dozví, co se děje v České republice. Kolegyně každý čtvrtek zadávají úkoly na Facebook školy.

Kolik máte učitelů?

Hlavní jsme tři učitelky, pak máme několik učitelů, kteří mají třeba jen jednu lekci za týden. Online škola má každý týden dohromady asi osmdesát lekcí.

Dá se obecně říci, jak mluví česky malí krajánci?

Čeština je pro děti hrozně těžká, mají trochu problém se skloňováním. Angličtina je jednodušší, ale spousta jich češtinu zvládla dobře. Je to velká zásluha rodičů, že jsou vytrvalí. Musí pořád, pořád mluvit, nebo hodně pomáhá rádio, televize.

Už si ani nevzpomínám, co všechno moje dcera za tu dobu, co spolu mluvíme česky, pronesla. Když jí byly tři, čtyři roky, hodně češtinu a angličtinu míchala. Trochu to zachránilo dětské rádio z České republiky; když poslouchala každý den, čeština se jí začala hodně zlepšovat. Dneska když přijedeme do Česka, nikdo na ní nepozná, že žije ve Skotsku.

Ale na jazyku se musí pořád pracovat, pořád se musí mluvit, pro rodiče je náročné to udržet. Takže se mnou mluví dcera jenom česky, máme to dobře oddělené, většinou jsem s ní sama. Ale třeba jí říkám, že když se chce dívat na YouTube, tak na něco v češtině. A jen co odejdu z pokoje, tak to přepne. Ale češtinu a Českou republiku má ráda, vím, že ten základ má, tak už to jen trochu udržovat.

Češi jezdili ve Skotsku pro razítko i devět hodin. Učitelka Veronika se jim rozhodla pomoci

Je z tohoto pohledu ve smíšených rodinách rozdíl, zda je z Česka maminka, nebo tatínek?

Vždycky jsem si říkala, že tatínek je pořád v práci a nemá tolik času češtinu předávat. Ale teď tady máme českých tatínků docela hodně a myslím, že se hodně snaží, mám z toho radost.

Co jsou zač skotští Češi? A kolik jich je?

Jsou to lidé ze všech oborů. Status usedlíka má ve Skotsku asi čtyři tisíce Čechů, minimálně tisíc dalších pak získalo britské občanství nebo se jako děti narodili s oběma. Osobně znám třeba dvě stě, tři sta Čechů. Kolem české školy jsou většinou vysokoškoláci. Dětí máme kolem 120, skoro všechny je znám. A spousta lidí i bez dětí se nám hlásí, že by se chtěli v komunitě nějak zapojit. Když pořádáme krajanské či školní akce, hodí se každá ruka. Mám kolem sebe bezva tým, české a skotské přátele, kteří pomáhají, jsme tady hodně aktivní.

A co komunity jiných národů v Edinburghu?

Znám tu spoustu cizinců. Nejvíc se schází asi polská komunita, taky provozují školy a mají i hodně svých obchodů.

Podnikaví Čechoslováci vsadili na jitrničky i buchty. Lockdowny jim pomohly, brexit neničí

Do takových v Británii často chodí i Češi, co vy?

Já to mám daleko. Spíš si to přivezu z Česka. Knedlíky od babičky, teď už od maminky, na ně já nemám čas; můj táta je včelař, takže dostávám med; rodiče pěstují ovoce, zeleninu… Jsem pokaždé jako stěhovák, ale myslím, že nejsem sama. Vždycky, když někdo jede za rodinou, dostane výslužku. A všem Čechům, se kterými jsem mluvila, tady chybí český chleba, ten vozím vždycky. Podobný už se dá koupit v různých pekárnách, ale dcera pozná, že není jako český.

Ale po brexitu toho můžu vozit míň a míň. Možná tady začnu víc nakupovat. Máme tady šikovné krajany, někteří vaří či pečou profesionálně, od nich objednáváme, to je moc fajn. Už jsem objednávala z československého online obchodu, třeba teď mikulášskou nadílku.

V Edinburghu chodí Mikuláš?

Loni jsme kvůli pandemii nemohli dělat besídku, tak jsme zkusili online Mikuláše a mělo to velký úspěch. Letos to bylo v obou podobách: Prezenční v Edinburghu a druhý den ještě online pro naše žáčky z dalších koutů Skotska, ale i z celého světa. Přiletěla k nám paní herečka z Prahy a byla skvělá čertice.

A jak vypadají v české komunitě Vánoce?

Často lidé slaví česko-britské Vánoce. K někomu chodí jen Ježíšek, k někomu jen Santa, ale většinou mají děti dárky 24. večer i 25. ráno. České cukroví pečou, asi ne tolik druhů. A někteří si už v říjnu zadávají objednávky na cukroví u krajanek, které inzerují na Facebooku. Ty pečou i různé zákusky, chleba a rohlíky. My jsme letos letěli za rodinou do východních Čech. Zajeli jsme na Hrádeček zavzpomínat na Václava Havla, další den na lyže a pak zdobení stromečku a pečení cukroví. 

Plánujete ve Skotsku zůstat natrvalo?

Jednou bych se chtěla vrátit do Česka. Každá ta země má nějaké plusy a minusy, stýská se mi. Ještě asi devět let. Až dcera dospěje, půjde si, kam bude chtít, a já taky.