Češi jezdili ve Skotsku pro razítko i devět hodin. Učitelka Veronika se jim rozhodla pomoci

V čem spočívá funkce honorární konzulky?

V neplacené pomoci českým krajanům ve Skotsku. Pomáhám v některých administrativních záležitostech, odpovídám na dotazy, e-maily. Když jsem poprvé úřadovala, pomohla jsem dvěma lidem s ověřením podpisu a jedno potvrzení o žití. Nebo pak šlo o náhradní cestovní doklad pro někoho, kdo se potřebuje dostat do České republiky.

Vy přímo vyrábíte pasy? Nebo jak se to dělá?

Tento náhradní, jednorázový cestovní doklad se píše ručně a pak mám razítka. Pro normální cestovní pas Češi musejí na konzulát do Manchesteru nebo na ambasádu do Londýna, tam to vybavení mají.

„Úpadek britského školství.“ Jana učí děti raději doma, začala s tím už před covidem

Jak je to daleko od vás do Manchesteru?

Autem jsem nedávno jela 4,5 hodiny, vlakem tak 3,5. Zrovna jsem tam byla minulý týden na školení, nebyla to moc dobrá cesta, hodně rušili spoje. A protože sama nerada cestuji takhle daleko, tak jsem si říkala, že by bylo dobré mít honorární konzulát tady, abych aspoň s něčím mohla pomoci. Protože už tu komunitu i prostředí docela znám, tak mě oslovil pan Ivo Losman, generální konzul z Manchesteru. Už jsem byla roky v kontaktu kvůli české škole, asi viděli, že jsem spolehlivá a snažím se tu pomáhat české komunitě, tak jsem si vytvořila takový český svět.

Jak jste pomáhala dosud?

Vedle založení a provozu české sobotní školy pro děti také pořádáme krajanské akce. A hodně se zapojujeme i na webu Skotsko.co.uk. Na web i na Facebook dáváme důležité informace, úřední věci i články z novin, které se týkají české komunity. Mohou je využívat i čeští turisté.

To samé budete určitě dělat jako konzulka?

Přesně tak, moc se toho pro mě nezměnilo, jen mám navíc razítko. V popisu funkce je šířit dobré jméno České republiky, a to myslím, že tu děláme.

Budete řešit i české volby, nebo zase musíte všichni skotští Češi do Manchesteru?

To já řešit nebudu. Ale doufám, že brzy bude schválena korespondenční volba, už se mi tam opravdu nechce, ty čtyři a půl hodiny autem tam a čtyři a půl hodiny zpátky.

Jak vypadá honorární konzulát?

Můj student Den Mather, starší pán, české komunitě zdarma nabídl prostor - jídelnu ve svém domě. Je to krásná jídelna! Jeho manželka byla česká vědkyně a zemřela před třemi lety. Kancelář pro konzulát poskytl na její památku. Každý čtvrtek od deseti do dvanácti budu mít úřední hodiny.

Když je funkce neplacená, čím se živíte?

Jako učitelka českého jazyka a občanské výchovy. Na Edinburské univerzitě už osm let učím Skoty, ale i lidi dalších národností češtinu pro cizince. Jsou to většinou partneři Čechů anebo lidé, kteří se zajímají o Českou republiku, o jazyky. Od dvacetiletých po téměř osmdesátileté.

Kolik Čechů ve Skotsku trvale žije?

Co mám informace, tak přes čtyři tisíce Čechů dostalo v souvislosti s brexitem status usedlíka. A odhaduji, že minimálně tisíc lidí tady má dvojí občanství, tím pádem o ten status žádat nemuseli. Spousta Čechů tu je hodně dlouho, jako já, takže už si za ty roky o občanství zažádali. A spousta dětí se rodí s dvojím občanstvím, když mají rodiče z obou zemí. Dohromady tu bude pět, šest tisíc, minimálně.

Podnikaví Čechoslováci vsadili na jitrničky i buchty. Lockdowny jim pomohly, brexit neničí

Jak na vás všechny dopadl brexit?

Museli jsme si zažádat o status usedlíka. Třeba teď bývá problém, když česká maminka vezme do Česka své děti, jež mají dvojí občanství – a vezme jejich české pasy. Ona má status usedlíka, ale děti ne, protože jsou tu občany. Jenže to z českého pasu není poznat.

Už není tak jednoduché převážet a posílat věci. A hlavně už sem Češi nemohou jen tak přijet žít a pracovat. Bohužel to v České republice mnoho z nich neví, přijedou a pak se diví, že není tak lehké zažádat o víza, musí o ně žádat on-line z Česka, musí mít sjednanou práci, která je na vládním seznamu, plat dosahuje určité částky a žadatel musí mít výbornou angličtinu. Jinak sem Češi mohou pouze jako turisti na maximálně šest měsíců.

Vrátili se nějací krajané kvůli brexitu?

Ve Skotsku pár rodin. Vím, že z Anglie se vraceli víc.

Jak vypadá vaše komunita v Edinburghu?

Byla tu menší komunita lidí, kteří přišli v šedesátém osmém roce, stále tu jsou a scházejí se. Nejvíc je nás tu krajanů z doby po vstupu Česka do Evropské unie. Jsou to lidé ze všech oborů. Osobně znám třeba dvě stě, tři sta Čechů, kolem české školy jsou většinou vysokoškoláci. Dětí máme kolem 120, skoro všechny je znám. A spousta lidí i bez dětí se nám hlásí, že by chtěli pomáhat, nějak se zapojit. Když pořádáme krajanské či školní akce, hodí se každá ruka. Mám kolem sebe bezva tým, české a skotské přátele, kteří pomáhají, jsme tady hodně aktivní.

Jak jste se do Skotska dostala vy?

Poprvé jsem sem vydala poprvé jako studentka, chtěla jsem poznat svět, naučit se jazyk, přivydělat si. Napřed jsem sem jezdila na prázdniny a potom už jsem tady tak nějak zůstala. Vdala jsem se, narodila se mi dcera… Už jsem tu sedmnáct let a ještě tady asi dlouho budu, ale pořád mě to táhne do České republiky. Jezdím tam velice často, když není pandemie, tak čtyřikrát do roka.

To musí být rychlejší než do Manchesteru, ne?

Přesně tak. I proto jsem si spoustu věcí vyřizovala v České republice. Ale jednou bych se chtěla vrátit. Každá ta země má nějaké plusy a mínusy, stýská se mi. Dceři je devět, takže ještě asi devět let. Až dospěje, půjde si, kam bude chtít, a já taky.

A funkce honorární konzulky?

Patent mám na tři roky, bylo by fajn, kdyby to pak převzal někdo další. Myslím, že budu chtít trochu odpočívat.