Volební drama: Vítězem v Německu Scholz, ale... Merkelová povládne až do Vánoc?
Německé volby vyhráli sociální demokraté. Olaf Scholz tak předčil lídra CDU/CSU Armina Lascheta, který vzkazuje: Scholz není žádný král. Nyní se rozbíhá složité povolební vyjednávání. A politologové očekávají, že nebude krátké. Scholz by rád Merkelovou vystřídal v kancléřském křesle ještě před letošními Vánoci. Panují však i pochybnosti, zda se v Německu nová vláda stihne do té doby domluvit.
Nedělní parlamentní volby v Německu vyhráli sociální demokraté (SPD) vedení kancléřským kandidátem Olafem Scholzem, kteří získali 25,7 procenta hlasů.
Konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta skončila druhá s 24,1 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa. O kancléřský úřad po odcházející Angele Merkelové se přihlásili jak Scholz, tak Laschet. Na svou stranu ovšem musí získat Zelené a liberální svobodné demokraty (FDP). Volební účast činila 76,6 procenta, v roce 2017 byla 76,2 procenta.
Osm stran v Bundestagu
V příštím Spolkovém sněmu, který bude mít 735 křesel, nebude sedm politických stran jako dosud, ale osm. Vedle SPD, Zelených (14,8 procenta), FDP (11,5 procenta) a koaliční CDU/CSU to budou ještě protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD, 10,3 procenta) a postkomunistická Levice (4,9 procenta), která sice nepřekonala nezbytnou pětiprocentní hranici, ale díky přímým mandátům poslance získala. Po takřka sedmdesáti letech má jeden mandát dánská menšina zastupovaná Jihošlesvickým svazem voličů (SSW).
Domluví se před Vánocemi? Scholz by rád
Voliči podle Scholze jasně rozhodli, že CDU/CSU chtějí v opozici a že vládnout by měla SPD s FDP a Zelenými, neboť tato trojice oproti volbám v roce 2017 dosáhla lepších výsledků. S FDP a Zelenými se chce sociální demokrat rychle dohodnout na vládě, jež se má věnovat sociálním a ekologickým otázkám, které Německo kvůli energetické a průmyslové transformaci čekají.
„Moje představa je, že budeme velmi rychlí a že výsledku dosáhneme před Vánocemi, pokud možno,“ řekl Scholz. Jenže je otázkou, zda se mu toto přání skutečně splní. A zda na konci roku nebude stále ještě kancléřkou dosluhující Angela Merkelová, která vedla Německo 16 let.
SPD první ve 12 ze 16 zemí
Scholzova SPD vyhrála v nedělních parlamentních volbách ve dvanácti z celkem šestnácti německých spolkových zemí.
Naopak Křesťanskodemokratická unie (CDU) zvítězila jen v jediné. Křesťansko-sociální unie (CSU), která je bavorskou sestrou CDU, zvítězila v Bavorsku s 31,7 procentem hlasů, což je její nejhorší výsledek od roku 1949.
V Sasku a Durynsku se nejsilnější politickou stranou stala AfD, která bývá označována za populistickou až krajně pravicovou. V obou těchto spolkových zemích získala zhruba čtvrtinu hlasů. V Braniborsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, dalších dvou zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR), skončila AfD na druhém místě.
Zelení a FDP rozhodujícím faktorem
Evropský tisk dnes o volbách, které po 16 letech ukončily éru kancléřky Merkelové, napsal, že Německo nyní čekají náročná a dlouhá koaliční vyjednávání, ve kterých budou mít navrch menší strany které obsadily třetí a čtvrté místo: Zelení a FDP. To bylo dnes téma i v německém tisku, podle kterého Německo nynější situaci ještě nezažilo.
„Skutečně to vypadá tak, že než začne ostré jednání, tak budeme mít liberálně-zelený blok, který přijde s nějakými požadavky. A z velké části to budou právě oni, kdo rozhodne, kdo bude stát v čele budoucí německé vlády,“ řekl ČTK politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu.
„Osobně si myslím, že kancléřem bude nominant SPD Olaf Scholz, protože sociální demokraté (jako jedni z mála v dnešní EU) dokázali vyhrát volby a posílili,“ uvedl dnes politolog z Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok.
Gratulovali Kulhánek i Babiš
Ať již bude kancléřem kdokoli, podle českých politiků to výraznější změny ve vztahu k Česku nepřinese. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) věří po vítězství německé sociální demokracie v další posilování strategického partnerství v obchodu, vědě, dopravě, bezpečnosti a v Evropské unii. Také premiér Andrej Babiš (ANO) se těší na pokračování spolupráce.
S gratulací německé sociální demokracii pak přispěchal i šéf ČSSD Jan Hamáček.
Dopady na vztahy s Českem?
„Pokud jde o Česko – ale obecně o celý středoevropský region – jeho pozice bude každopádně složitější a nová německá vláda nebude trpět žádným sentimentem, který někdy u Angely Merkelové probleskával,“ uvedl politolog Kaniok s odkazem na vazby nynější kancléřky k Česku, která zde nějakou dobu pobývala. Německá politika se podle odborníka nyní bude spíše orientovat na západní státy typu Francie.
Mrklas však připomíná, že zatímco má kancléřka k Česku blízko, její partnerství s ČR provázely i některé spory - například kvůli migrační krizi či odklonu Německa od jaderné energie, kterou naopak ČR prosazuje. „Myslím, že pokračování česko-německých vztahů neprojde žádným zásadnějším zlomem, protože to jsou věci, které z té politiky nezmizí. Teď je otázka, jak se jich dál zhostí nový kancléř a nový ministr zahraničních věcí,“ dodal Mrklas.
Dění kolem německých voleb jsme na Blesk.cz sledovali online:
Podle tradice nyní lídři přišli do televize na tradiční „sloní kulatý stůl“ (Elefantenrunde) - protože jsou všichni „těžké váhy“.
„Chodbami ústředí sociálních demokratů se nesl jásot, když aktuální projekce přidaly na jejich náskoku nad konzervativci,“ popisuje atmosféru reportér BBC Nick Beake. „Venku mladí straničtí aktivisté nenechávají barmana u pivního stánku odpočinout. Má tu nachystané nástroje kapela, ale jen tak hrát zřejmě nezačne.“
O vládě možná spíše než nejsilnější strana rozhodnou nejpravděpodobnější koaliční partneři, tedy Zelení a FDP. Podle průzkumů televize ARD by voliči Zelených raději chtěli spolupráci s SPD, liberálové zase s CDU. Zelení každopádně budou podle průzkumů mít víc poslanců.
Ve Wuppertalu jsou stovky neplatných volebních lístků, vytiskli je se špatnými jmény. Pokud by byl výsledek těsný, muselo by se v obvodě volit opakovaně, píše Spiegel.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je Němka, a to z tábora CDU/CSU. K volbám se ale raději nevyjadřuje, paradoxně dnes dala na twitteru fotografii ze své návštěvy Vítězného oblouku v Paříži - a francouzsky okomentovala, jak je z umění nadšená. Volit mohla dopředu korespondenčně.
„Případný konflikt mezi vládou vedenou sociálními demokraty a konzervativní předsedkyní Komise by von der Leyenovou přivedl blíže k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, u nějž by hledala podporu pro své priority,“ komentuje portál Politico.eu.
„Ve všech směrech se to podělalo,“ nebere si servítky šéf parlamentního klubu postkomunistické strany Die Linke Jan Korte. „Je to katastrofální výsledek, nečekal jsem, že to bude tak zlé.“ Nezbývá než doufat, že strana překoná pětiprocetní hranici.
Podle veřejnoprávní televize ARD ztratila CDU/CSU skoro 1,4 milionu voličů směrem k dosavadním koaličním partnerům SPD. Dalších 900 tisíc migrovalo k Zeleným a 340 tisíc k FDP.
„Chtěli jsme víc,“ neskrývá jisté zklamání volební lídryně Zelených Annalena Baerbocková. Před pár měsíci ji některé předvolební průzkumy viděly jako vítězku.
„Nedosáhli jsme toho kvůli vlastním chybám, kvůli mým vlastním chybám,“ připustila. I tak vidí v odhadovaném výsledku silný mandát pro prosazení potřebné klimatické politiky v některé koalici.
„Navzdory všem proroctvím o zkáze jsme dosáhli velmi solidního výsledku,“ pochvaluje si spitzenkandidátka Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová. Sice si zřejmě o jeden či dva procentní body oproti posledním 12,6 % hlasů pohorší, lídryně z toho viní nepřízeň médií. Do koalice je každopádně nikdo nechce, AfD mnozí považují za populistickou, ba krajně pravicovou stranu.
„Poprvé se s největší pravděpodobností bude vláda skládat ze tří koaličních partnerů,“ připomněl volební lídr CDU Armin Laschet. Pokračování dosavadní široké koalice jeho CDU/CSU s SPD nepovažuje za pravděpodobnou. Vládnout bude tedy nejspíš buď jedna, nebo druhá z těchto stran, v partnerství se Zelenými a FDP.
Podle odhadů, které již zohledňují korespondenční hlasy, vítězí SPD s 25,8 procenta hlasů; CDU/CSU dostala 24,2 procenta.
„Chtěli jsme víc,“ neskrývá jisté zklamání volební lídryně Zelených Annalena Baerbocková. Před pár měsíci ji některé předvolební průzkumy viděly jako vítězku.
„Kancléřská kriminálka,“ zní aktuální titulek serveru Bild.de, kterým informuje o těsném náskoku SPD (24,9 % vs. 24,7 %).
První projekce složení Bundestagu podle ARD.
„Nemůžeme být spokojeni s výsledkem,“ pronesl spitzenkandidát CDU Armin Laschet, byť nadále doufá, že se kancléřem stane.
Mezi sociálními demokraty panuje veselí, průzkumy jim přisuzují o něco lepší výsledek a doufají i v převahu v korespondenčních hlasech.
Volební účast v německých parlamentních volbách se podle prognóz stanic ARD a ZDF pohybuje mezi 76 a 78 procenty. V roce 2017 činila 76,2 procenta.
„Scholz možná vyhrál volby, ale nemusí sestavit vládu,“ připomíná na twitteru profesor politologie Univerzity v Coventry Matt Qvortrup. „V roce 1976 získala CDU Helmuta Kohla největší část hlasů, ale společné síly středolevé SPD a liberální FDP vytvořily koaliční vládu.“ A o sedm let dříve CDU nesestavila vládu, byť získala skoro 50 % hlasů, kancléřem se stal Willy Brandt z SPD, dodal politolog.
Prognózy televize ZDF a ARD sestavují na základě dotazování voličů při odchodu z volebních místností, nejsou do nich ještě zahrnuty korespondenční hlasy. Ty by podle analytiků mohly činit až polovinu všech odevzdaných hlasů. A v těch podle zkušeností nejen z Německa častěji převažují hlasy pro levici.
V jednom se průzkumy ARD i ZDF shodují: Nedávají šanci levicové, rudo-rudo-zelené koalici SPD, Zelených a postkomunistické Die Linke.
„Po 16 letech již nebude kancléřkou Angela Merkelová,“ tweetuje český mnistr zahraničí Jakub Kulhánek. „I příští vláda bude dbát na dobré vztahy se svými sousedy,“ ujistil ho prý německý prezident.
V jamajskou koalici doufá i generální tajemník CDU Paul Ziemiak, byť přiznává „hořké ztráty“. Ještě to podle něj bude napínavý večer, než se sečtou hlasy.
Ve druhých federálních volbách za sebou získali liberálové (FDP) dvouciferný výsledek. „To se nikdy nestalo, jsme skutečně šťastní,“ řekl televizi ZDF stranický šéf Volker Wissing. Jak s tím strana naloží, ale rozvádět nechtěl: „Dnešek není vhodná doba na hovory o koalicích.“
Jeho stranický zástupce Wolfgang Kubicki tyto zábrany neměl: „Chceme se podílet na vládě, jsme připraveni jednat,“ řekl ARD. „Preference pro Jamajku je jasná, ale strana je otevřená i jiným konstelacím.“
Jamajkou se myslí černo-zeleno-žlutá koalice, tedy CDU/CSU, Zelení a FDP. V úvahu připadá i semafor, čili SPD, Zelení, FDP.
„SPD je zpátky!“ jásal generální tajemník sociálních demokratů Lars Klingbeil. „Vždycky jsme věděli, že to bude těsný závod,“ přiznal, ale věří, že teď získali dost hlasů pro vítězství.
Co do počtu mandátů jsou prognózy trochu složitější. Kvůli hybridnímu volebnímu modelu není pevně daný počet poslaneckých křesel. ZDF takto přisuzuje vítězství sociálním demokratům s 215 křesly z 756 a 198 mandátů pro CDU/CSU, zatímco ARD předpovídá 200 poslanců pro CDU/CSU a 197 pro SPD.
Připomeňme, že předchozí parlamentní volby v roce 2017 vyhrála CDU/CSU s 32,9 procenta hlasů, druhá skončila SPD s 20,5 procenta hlasů. AfD tehdy získala 12,6 procenta, FDP 10,7 procenta, Levice 9,2 procenta a Zelení 8,9 procenta.
Podle projekcí ZDF dostali Zelení 14,5 procenta, liberální svobodní demokraté (FDP) 12 procent, protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) 10 procent a postkomunistická Levice pět procenty. ARD přisuzuje Zeleným 15 procent, AfD 11 procent, FDP 11 procent a Levici pět procent.
Podle prognózy televize ARD získali sociální demokraté (SPD) a konzervativní unie CDU/CSU shodně 25 procent hlasů.
Volby v Německu podle prvních prognóz veřejnoprávní televize ZDF vyhráli sociální demokraté Olafa Scholze s 26 procenty, druzí jsou konzervativci CDU/CSU Armina Lascheta s 24 procenty.
Do německého Spolkového sněmu se podle těchto prognóz veřejnoprávních stanic dostali také Zelení, liberální FDP, protimigrační AfD a postkomunistická Levice.
Volební místnosti v Německu se uzavřely. Začíná sčítání hlasů, které rozhodne o tom, zda volby vyhraje koalice CDU/CSU, nebo SPD.
Starší manželský pár, který vzal do volební místnosti v Berlíně i své vnouče, chodí volit pravidelně a desítky let již podporuje stejnou stranu. „Dáme jí hlas i tentokrát, i když nejsme příliš spokojení s jejím kandidátem na kancléře,“ řekl ČTK muž. Na mysli přitom měl Armina Lascheta, předsedu CDU. Na otázku, zda by raději viděli v čele země dál Angelu Merkelovou, která funkci kancléřky zastává už od roku 2005, oba manželé přikyvují. „Myslím, že vládla dobře,“ dodává muž.
Svého práva volit rád využil bez přesvědčování i sedmdesátník Günther. „Je to pro mě letos trochu revoluce. Je to asi poprvé, co jsem nedal všechny své hlasy sociální demokracii,“ říká. Poměrně složitý německý volební systém dává voličům dva hlasy. Prvním vybírají konkrétního kandidáta pro takzvaný přímý mandát, druhým podporují stranu a její kandidátní listinu. Důvodem, proč se letos u volební urny choval Günther jinak, je podle něj obava, aby SPD po volbách nevytvořila koalici s postkomunistickou stranou Levice.
Koalice sociálních demokratů, Zelených a Levice je jednou z možností povolebního uspořádání, i když podle řady odborníků tou nejméně pravděpodobnou. Nejčastěji se hovoří o koalici SPD, Zelených a liberálů z FDP a stejné konstelaci, v níž by ale vůdčí stranou byla místo SPD konzervativní unie CDU/CSU. Podle barev, které jsou jednotlivým stranám přiřazené, se první variantě přezdívá semaforová koalice, druhé jamajská s odkazem na barvy na vlajce tohoto karibského státu.
Kancléřský kandidát sociální demokracie (SPD) Olaf Scholz a jeho konkurentka za Zelené Annalena Baerbocková nesoupeří jen o vedení budoucí německé vlády, ale uchází se proti sobě také o přímý poslanecký mandát ve stejném obvodě v Postupimi.
Ač průzkumy slibují získání mandátu Scholzovi, Baerbocková se i tak do Spolkového sněmu jako poslankyně dostane, protože je stejně jako Scholz jedničkou na zemské kandidátce své strany. Voliči v Německu mají dva hlasy, první dávají kandidátovi pro přímý mandát ve svém volebním obvodě, druhým volí konkrétní stranu.
Obvod, ve kterém proti sobě oba kancléřští kandidáti stojí, zahrnuje vedle braniborské metropole Postupimi také několik okolních obcí a měst včetně Teltowa s 27 000 obyvateli. O přímý poslanecký mandát se zde uchází 17 kandidátů, získá ho však jen jeden.
Při nedávné návštěvě Spojených států na dotaz, co bude dělat, až v úřadu skončí, Merkelová uvedla, že si dá nejprve pauzu a bude přemýšlet o tom, co ji vlastně zajímá. V uplynulých 16 letech na to totiž podle svých slov měla jen velmi málo času. „Pak si asi zkusím něco přečíst, pak se mi zavřou oči, protože budu unavená, pak budu trochu spát a pak se uvidí,“ řekla o svých plánech končící kancléřka.
V červenci 2019 řešili třesy Merkelové v Epicentru na Blesk.cz i politolog Alexander Tomský a neurolog Martin Jan Stránský. Připomeňte si, jak tehdy komentovali zdravotní potíže kancléřky, plynoucí patrně z přílišného politického stresu:
Kdyby vypadla před 10 lety, bylo by to pozdě, ale ona se držela zuby nehty u koryta dál. Adolf se snažil o čisté Německo a ona ho totálně zasvinila a celou Evropu s ním.