Útoky z 11. září 2001 navždy změnily leteckou dopravu. Co je od pádu Dvojčat jinak?
Datum 11. září 2001 se zapsalo do dějin, ten den došlo ve Spojených státech k jedněm z nejděsivějších teroristických útoků na světě. Příslušníci organizace al-Kaída unesli čtyři americká letadla, s nimiž posléze naletěli do předem určených cílů. Jen jedno z letadel, let 93 aerolinek United Airlines, nesplnilo plán teroristů, jeho stateční pasažéři se pokusili únosce přemoct. Stroj zřejmě mířil na Kapitol, kam ale nedoletěl. Útoky si vyžádaly bezmála tři tisíce obětí, atentáty změnily život tisícům lidí, kvůli nim se změnila i letecká doprava, uvedla stanice CNN.
Pokud člověk plánuje cestu letadlem, na letiště většinou vyráží o 2 hodiny dřív, než „to letí“, pokud je navíc nutné odbavit zavazadlo, tak ještě o chvilku dříve. Před útoky ze září 2001 tomu tak nebývalo, zvláště pokud se jednalo o vnitrostátní lety. Tak třeba právě Američanům stačilo dorazit jen 20 minut před odletem a jít přímo ke svému gateu. Cestující nečekala skoro žádná kontrola a na palubu se daly pronést nože i tekutiny.
V roce 2001 byl členem bezpečnostní rady státu v administrativě prezidenta George Bushe mladšího Sean O'Keefe, on a jeho kolegové upozorňovali na nebezpečí, které al-Kaída představuje. „Na druhou stranu jsme si nedokázali ani představit útoky, ke kterým pak došlo,“ podotkl O'Keefe. Jak zranitelná je letecká doprava, při tom ukázal už palestinský atentát na letišti v Římě v roce 1973, při němž zemřelo 34 lidí.
Američané si to museli prožít
„Tento útok změnil bezpečnostní pravidla v Evropě a na Blízkém východě, ale do USA to neproniklo,“ vysvětlil O'Keefe. „Je to typická ukázka americké povahy: Musíme to zažít, abychom tomu uvěřili,“ dodal. Pak přišlo 11. září 2001, kdy se skupina 19 teroristů dostala na palubu čtyř domácích letů.
„Něco se právě stalo v New Yorku,“ vzpomíná si O'Keefe na chvíli, kdy se dozvěděl o útocích. Byl v Bílém domě s tehdejším viceprezidentem Dickem Cheneyem, koukali v televizi na zprávy CNN. „Zazvonil telefon, byla to moje sekretářka, která mi oznámila, co se stalo,“ vypověděl. Stejně jako miliony lidí po celém světě sledoval dění, také on se zpočátku domníval, že šlo o strašlivou nehodu a do severní věže Světového obchodního centra (WTC) narazilo menší letadlo.
Původně si mysleli, že je to nehoda
„Předpokládali jsme, že šlo o nehodu, že pilot dostal infarkt, nebo něco podobného. Brali jsme to jako záležitost pro Federální leteckou správu a ministerstvo dopravy. Pak o 17 minut později do jižní věže narazilo další letadlo. Byl to důkaz, že jde o něco víc než o nehodu, že jde o předem naplánovanou akci. Najednou byli všichni v pohotovosti,“ vylíčil situaci O'Keefe. Třetí letadlo zamířilo na Pentagon, čtvrté ke svému cíli, předpokládá se, že šlo o Kapitol nebo Bílý dům, nedoletělo a havarovalo u města Shankville.
„Události toho rána změnily USA jako národ, který se stal ze dne na den národem posedlým ochranou své bezpečnosti,“ komentoval historik James Mann. Americká vláda okamžitě začala pracovat na bezpečnostním manifestu, který byl už 19. listopadu toho roku přijat jako zákon, známý pod zkratkou ATSA (Zákon o bezpečnosti letectví a přepravy).
„Fakt, že zvládli zrealizovat únos letadel a udeřit na třech různých místech, nám ukázala, jak ohrožené USA skutečně jsou. Byla to pro nás facka, připomnělo nám to, jak naivní jsme byli,“ uvedl O'Keefe, dodal, že Kongres se na bezpečnostních změnách shodl rychle a jednohlasně. Aerolinky a letiště byly ještě rychlejší než zákony a nová bezpečnostní nařízení byla připravená a uplatněna hned, jak se obnovila letecká doprava, tedy 14. září.
Na letišti vypomáhala národní garda, ozbrojení vojáci hlídali prostor, cestující stáli v dlouhých frontách. „Šlo převážně o lidi, kteří ani po útocích nezrušili své naplánované lety. Cestující byli chápaví a nová nařízení v klidu přijali,“ řekl O'Keefe.
Zpřísnění kontrol na letišti
Prvním krokem nových pravidel byla přísná kontrola dokladů, protože někteří teroristé prošli na palubu bez řádných osobních dokumentů. Od útoků tak všichni pasažéři starší 18 let musí mít úřady vydané a ověřené doklady k tomu, aby mohli letět. Probíhaly navíc i namátkové kontroly, nejen cestujících, ale i zaměstnanců.
Před 11. zářím 2001 měla americká vláda jen krátký seznam osob, které byly považovány za hrozbu a nesměly cestovat letadlem. Tento seznam se po atentátech výrazně rozrostl. Přísnější kontrola dokladů začala i v jiných zemích, které zároveň připravily vlastní seznamy osob, jež nesmí na palubu letadel. Evropská unie požadovala i identifikaci zavazadel. Některé země dokonce zavedly snímání otisků a skenování sítnic a duhovek.
V USA vznikl Úřad pro bezpečnost v dopravě (TSA), který v současnosti funguje při ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS), oba resorty byly založeny v reakci na útoky. Na konci roku 2002 měla TSA přes 60 tisíc zaměstnanců, včetně vlastního historika Michaela P. C. Smitha.
„Samozřejmě se to neobešlo bez problémů, byla to úplně nová oddělení, nová část bezpečnostních složek, bylo potřeba vycvičit tisíce odborníků a profesionálů,“ vyjasnil O'Keefe. Podle něj bylo výhodou, že zpřísnění pravidel letecké dopravy probíhalo po celém světě. „Mohli jsme se učit jeden od druhého,“ prohlásil.
Velmi se zpřísňovala také pravidla toho, co může a nemůže na palubu. Teroristé totiž pronesli nože a čepele do řezáků. Nově na palubu nesmělo cokoliv, co by jen připomínalo zbraň, a to ani pletací jehlice. Zaměstnanci letišť rovněž procházeli kurzy, jak lépe rozeznat zbraň či výbušninu. Později byly instalovány detektory výbušnin. V srpnu 2006 se podařilo zastavit sérii pokusů odpálit tekuté výbušniny, to vedlo k zákazu a pozdějšímu omezení přítomnosti tekutin, gelů a aerosolů v příručním zavazadle. Ve stejnou dobu začalo platit pravidlo, že si cestující musí sundat boty při screeningu na trhaviny.
TSA začala využívat letecké maršály, tedy federální agenty, kteří v civilu létali na palubách letadel. Detektory kovu sice na letištích fungovaly už před zářijovými útoky, postupně byly zdokonalovány. V roce 2017 úřady zjistily, že teroristé se snaží ukrýt bomby v osobních zařízeních jako mobily nebo tablety. Nově tedy museli lidé odložit svou elektroniku pro screening. Posledním „trendem“ u bezpečnostní kontroly je technologie rozpoznávání obličeje.
Zákaz vstupu do kokpitu a ozbrojení piloti
Změnila se také bezpečnost na palubě. Konkrétně dveře do kokpitu, které před útoky ze září 2001 byly vlastně stejné jako dveře na záchody. Byly zavedeny neprůstřelné a zevnitř uzamykatelné dveře. Mezi lety 2002 a 2003 americká vláda schválila, že piloti komerčních letů mohou být ozbrojeni.
„Cestující nejsou v kokpitu vítáni, takže létání je v podstatě záhadou,“ komentoval pilot a hvězda sociálních sítí Raymon Cohen. „Sledování instagramových profilů pilotů je často jediný způsob, jak lidé mohou zjistit, co se v kokpitu děje a jak to tam vypadá,“ doplnil.
Po zářijových útocích došlo k velkému propadu letecké dopravy, lidé se začali bát létat. Postupně si cestující začali stěžovat na přísné kontroly a na to, jak se cesta letadlem prodlouží. Časem lidé, nejen Američané, získali zpět důvěru v leteckou dopravu a překonali svůj strach. Jedna z expertek z Cornellovy univerzity Vrinda Kadiyaliová, která se podílela na výzkumu dopadu útoků ze září 2001 na leteckou dopravu, uvedla, že se nyní zaměřuje, zda dění v Afghánistánu bude mít nějaký vliv na letectví.
„Bezpečnostní opatření zafungovala, o tom svědčí fakt, že od září 2001 nedošlo k žádnému leteckému atentátu tohoto rozsahu,“ řekl O'Keefe na otázku CNN, zda by se někdy něco podobného mohlo opakovat.