Navýšení důchodů přinese problémy, varuje ekonom. Hlavní vlna zdražování teprve přijde

„Za normálních okolností bychom si řekli, to si nemůžeme dovolit, protože by to celkem zásadně zvýšilo náš dluh,“ reagoval Petr Bartoň na plánované navýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace o 300 korun a příspěvek 500 korun za každé vychované dítě. „Když se vezmeme, kolik tohle bude stát, tedy nějakých 30 miliard, možná víc, a porovnáme to s dluhem, se kterým jsme vstupovali do covidu, který byl plánovaný zhruba 40 miliard, tak by to okamžitě zdvojnásobilo náš roční deficit. Dnes však máme roční deficit naplánovaný na 500 miliard a v nich se bohužel nějakých 30 miliard ztratí,“ upozornil ekonom Petr Bartoň hned v úvodu Epicentra na změnu optiky, kterou se, i kvůli covidu, nyní díváme na veřejné zadlužení.  

Navýšení nákladů na důchody přirovnal k oblázku, který hážeme do vany, která však v určitý moment začne přetékat. Otázkou však je, kolik oblázků do ní ještě můžeme hodit ,a při pohledu na růst tempa zadlužení, je jasné, že moc pokusů už nemáme. „Zajímavá byla debata, jakým způsobem by tento předvolební úplatek měl probíhat…když si propočítáte srovnání toho malinkého přidání, ale navěky věků versus velká částka, ale jednorázová, tak my bychom si mohli dovolit klidně každému důchodci dát 100 000 korun jednorázově a nakonec by nás to vyšlo levněji,“ uvedl ekonom.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Bolestivé vystřízlivění

Hlavní problém v tomto návrhu navýšení nad rámec zákonné valorizace vnímá v tom, že nejde o jednorázový výdaj, ale o něco, co navyšuje státní výdaje dlouhodobě. Podle Petra Bartoňe navyšujeme mandatorní výdaje, které do budoucna podrývají vládě schopnost nějak reagovat na ekonomickou situaci a bohužel si tak svazujeme ruce.

 I když se Česko řadí mezi nejméně zadlužené země Evropské Unie, růst českého vládního dluhu je druhý nejrychlejší v Evropě a v příštím roce současný návrh rozpočtu předpokládá deficit 390 miliard, což vzhledem k výkonu ekonomiky bude zhruba druhý největší deficit v Evropské unii.  „Když máte v ruce kladivo, tak všechno vypadá jako hřebík, když máte v ruce covid, tak vše vypadá tak, že je logické, že kvůli covidu se musíme zadlužit, a to vystřízlivění potom bude bolet,“ upozornil Bartoň.

Nebezpečná hra a další zdražování

Ekonom varoval před nárůstem tempa inflace, které je podle jeho slov horší, než se zdá a část zdražování se navíc ještě neprojevila, protože se ještě prodávají výrobky ze starých zásob, jako příklad uvedl elektroniku. „Ta hlavní, nákladová inflace nás teprve čeká,“ řekl Bartoň s tím, že doporučuje sledovat změny inflace v měsíčních změnách, protože pohled na celoroční inflaci v současných podmínkách situaci zkresluje: „Jen za jeden měsíc, červenec, náklady na stavební materiály rostly ročním tempem 40 procent…to asi pochopí každý, že když rostou náklady na výrobu, tak se to nakonec projeví v konečné ceně. Ta míra inflace je skutečně vysoká, ale pořád je podceňovaná. Dnes je módní sledovat o kolik se ceny hýbly za rok, ale to je strašně nebezpečná hra.“  

Podle Bartoňe můžeme v nejbližší době čekat také nárůst cen u věcí běžné spotřeby, nejvíce si však připlatíme u služeb. Roli zde totiž hraje také nejistota poskytovatelů služeb, zda vláda opět nezavře jejich provozy.