10 let od masakru v Norsku: „Psala jsem mámě, že ji miluju,“ vzpomíná Astrid na chvíle hrůzy

Breivik nejprve v Oslu poblíž úřadu vlády nechal vybuchnout dodávku plnou výbušnin, exploze zabila 8 osob. Pak se přesunul na ostrov Utøya, kde zastřelil 69 lidí, jeho nemladší oběti bylo 14 let, nejstarší pak 51 let. Během útoků bylo zraněno na 319 lidí. Breivik se hlásí k ultrapravicové ideologii a ta byla motivací jeho útoku.

Letní tábor na ostrově pořádá Svaz dělnické mládeže (AUF), teenageři i lektoři jsou ubytováni v dřevěných budovách, v rámci pobytu jsou pořádány různé workshopy soustřeďující se na demokracii a boj proti rasismu. Podobné semináře probíhaly i v den, kdy se Breivik přestrojen za policejního strážníka vydal na ostrov. Do prostoru tábora se dostal pod záminkou, že jde zkontrolovat bezpečnostní opatření po bombovém útoku v Oslu.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Astrid schovaná na útesu se bála o život

Ráz táborového sídla se po jeho řádění změnil, ve stěnách budov zůstaly díry po kulkách. Tábor dostal novou podobu, nicméně stopy po střelách ve zdech původní jídelny zůstaly jako připomínka hrůzné události. Na ostrově rovněž vznikl památník všech obětí.

„Ještě jsme nezvládli zasednout k debatě a probrat, jak se mladí bílí muži, kteří vyrostli jako jedni z nás tady v Norsku, chodili do stejné školy, žili ve stejném sousedství, mohli tak změnit. Jak se mohli tak radikalizovat, aby pro svou ideologii byli schopni zabíjet,“ komentovala Astrid Eideová Hoemová pro AFP. Útok jako zázrakem přežila, tehdy jí bylo 16 let.

Společně se stovkami svých vrstevníků zůstala uvězněná na ostrově, skrývala se a čekala, zda ji střelec najde. Patřila mezi skupinu teenagerů, kteří utekli na útes. „Bála jsem se o život, poslední zprávu, kterou jsem poslala, byla mámě. Psala jsem: Miluju tě víc než cokoliv na světě. Nevolej mi. Měla jsem ty nejlepší rodiče na světě,“ stálo v krátké sms.

Norsko o pravicovém extremismu mlčí

Přežila, ale během následujících dvou týdnů nevěděla, na který pohřeb dřív jít. Její přátelé totiž takové štěstí neměli. Breivikův útok ji těžce poznamenal, ale nezlomil. Ve svých 26 letech strojí Astrid v čele AUF. Jediné, čeho lituje, je, že se Norsko stále nepostavilo čelem k politické motivaci, která vedla k masakru.

Sedm let od masakru v Oslu: Breivik si směšný trest odpykává v luxusním vězení

„Detailně jsme řešili, jak byli připraveni policisté na záchrannou akci. To poté vedlo k debatě, kolik policistů bychom měli mít na ulici, kolik helikoptér by mělo hlídkovat nad městy a podobně,“ prohlásila Astrid. Debata o pravicovém extremismu podle ní chybí. „Měli jsme různé memoriály, Breivik podstoupil nespočet psychologických evaluací, o kterých se podrobně diskutovalo. Nikdo však zatím neotevřel politickou ideologii, která ho k činu vedla,“ shrnula.

Norové si připomněli 10 let od děsivého útoku, (22.07.2021). Archivní snímky záchranných akcí na Utøye. | ČTK/AP/Morten Edvardsen

Jak zabránit dalším útokům?

„Ta nejdůležitější ochrana, kterou můžeme mít, ta, která stojí ještě před policejními bariérami, je to, že zabráníme radikalizaci tohoto typu,“ domnívá se Astrid. Přeživší útoku na ostrově se podobnou debatu pokoušeli otevřít už několikrát, byli však obviněni z toho, že nezneužívají tragédie ve svůj prospěch. „AUF byla po 22. červenci umlčena,“ napsal novinář a někdejší levicový poslanec Snorre Valen. „Na norské politické scéně se na výsluní hřejí trollové, zatímco AUF musela zůstat ve stínu,“ dodal.

Je možné, že se to změní po volbách, které Norsko čekají 13. září, průzkumy ukazují, že Strana práce si stojí velmi dobře a má šanci na návrat k moci. Pokud se tak stane, její představitelé se zavázali k tomu, že sestaví výbor, který se bude zabývat mechanismy radikalizace. „Často mluvíme o islámském terorismu, to je důležité, ale je dost divné, že tady v Norsku to tak řešíme, když před 10 lety nezabíjel džihádista, ale domácí pravicový extremista,“ reagovala Astrid.

Breivik byl za svůj čin odsouzen na 21 let ve vězení s možností prodloužení trestu.