9°C
Zmizelý let MH370: Klíčové chvíle zmapovala Francouzka, zmínila i „do očí bijící pravdu“
Korespodentka deníku Le Monde Florence de Changyová strávila několik posledních let výzkumem největší záhady v historii letectví zmizení Boeingu 777 malajsijských aerolinek Malaysia Airlines. Byla to právě ona, kdo o něm v roce 2014 informoval francouzskou veřejnost. Veškeré poznatky, které o události zaznamenala, shrnula ve své nové knize. Dala v ní odpověď na to, kam se před 7 lety podělo letadlo i s 239 osobami na palubě?
Knihu „The Disappearing Act“, která vyšla letos v únoru, analyzovali reportéři listu Daily Mail. De Changyová hned v jejím počátku připomíná, že v historii letectví existuje pouze jedno jiné letadlo, kterému se rovněž podařilo zmizet beze stopy, a to stroj legendární americké letkyně Amelie Earhartové. Po letounu i jeho pilotce se pátrá od roku 1937, v roce 1939 byla oficiálně prohlášená za mrtvou.
Let MH370
Když 8. března 2014 z Kuala Lumpuru odlétal let MH370, mělo jít o rutinní záležitost na pravidelném spoji do Pekingu. Krátce po vzletu ale stroj zmizel z radarů. Oficiální vyšetřovatelé přišli s pravděpodobnou trasou letadla a určili místo, kde se podle nich zřítilo do moře. Boeing se jim ale najít nepodařilo, kusy letadla se našly například u ostrova Réunion. V roce 2017 však pátrání po letadle skončilo. Zmizení letu dodnes přitahuje pozornost soukromých detektivů, leteckých expertů či novinářů. Pozůstalí doufají, že jejich společnou snahou se záhadu podaří rozluštit.
De Changyová ve své knize připomíná, že letoun zmizel po vstupu do vietnamského vzdušného prostoru. Pilot Zaharie Ahmad Šáh se rozloučil s malajsijským letovým dispečerem, tomu vietnamskému se už neozval. Trvalo hodnou chvíli, než někdo zmizení letadla zaznamenal.
Jak mohlo letadlo jen tak zmizet?
Francouzka uvádí, že zmizení letadla není nic jednoduchého. De Changyová podotkla, že letouny mají na palubě hned několik zařízení, podle kterých je možné je vysledovat. Ta všechna musela být na palubě letu MH370 deaktivována nebo nějak poškozena, aby se letadlo mohlo zcela vytratit z radarů. Poukázala také na to, že letový dispečer na vietnamské straně musel být „asi hodně ospalý“, že nezaznamenal, že mu z radaru zmizelo letadlo, které prolétalo jejich vzdušným prostorem každý večer.
Celkem trvalo 17 minut, než někdo na zmizení letadla upozornil. Spoj skutečně létal po totožné trase denně, proto je pro novinářku zarážející, že to v dispečerovi nevzbudilo podezření. Později letečtí experti uvedli, že Boeing, který letěl ve směru severo-severo-východ, provedl prudkou otočku a pokračoval na západ. To jsou poslední údaje, které se podařilo zaznamenat pomocí speciálního vojenského radaru.
Od března 2014 se množí spekulace a konspirační teorie o tom, co se tedy stalo. Byl letoun unesen? Spáchal kapitán Šáh sebevraždu, při které zabil i zbytek lidí na palubě? Došlo k požáru? Co dělali na palubě dva Íránci s falešnými pasy? Pokud letadlo spadlo, kde je jeho vrak? To jsou otázky, které si položila i de Changyová.
Problematika oficiálního vyšetřování
Francouzskou novinářku od počátku vyšetřování překvapovala neschopnost malajsijských úřadů, de Changyová několikrát zmiňuje, že bylo zjevné, že nikomu nechtěly sdělit nic důležitého. Dodává, že „do očí bijící pravdu“ spíš ignorovaly. O oficiální zprávě pátrání řekla, že byla zpracovaná metodou „pokus-omyl“, podle ní připomínala spíš špatně složené puzzle. Francouzka rovněž vyzvedla, že některá data ve zprávě jsou „falešná nebo nepřesná“.
Její kniha má více než 400 stránek, de Changyová ukázala, jak důkladná rešeršistka je, připustila, že přihlížela i ke všem kospiračním teoriím, které objevila na internetu. Věnovala se také otázce íránských pasažérů na palubě, přičemž oba se prokázali falešnými pasy, jeden rakouským, druhý italským. De Changyovou zajímalo hlavně, jak si s padělaným průkazem mohli koupit letenku. Podle Interpolu ani jeden z nich nepatřil mezi hledané teroristy nebo podezřelé osoby, navíc Íránci tohle prý praktikují velmi často.
Nese vinu pilot?
Stopa dvou Íránců tedy k rozřešení záhady nevede. Mnoho lidí si myslí, že odpovědí by mohl být kapitán letu Šáh. Ten je dodnes v tisku očerňován, podle různých zdrojů byl rozvedený nebo se rozváděl, další zdroj mluví o tom, že se od něj den před osudným letem odstěhovala manželka s dětmi. Ozývají se i hlasy, že byl politický fanatik. Jeho domnělý známý pak měl zase vypovědět, že Šáh ve svém diáři nechal 8. březen jako prázdné místo. De Changyová se ale dopátrala, že nic z toho není pravda.
„Pak se začalo psát o tom, že má vzdálené příbuzné v Pákistánu, jako by to z něho mělo udělat, když už ne viníka, tak podezřelého,“ píše de Changyová. Věnovala se také hypotéze o nejpravděpodobnější dráze letu po zmizení z radarů. Trasu dala dohromady londýnská technologická firma za pomoci satelitních pingů, tedy „hrstky“ tichých elektromagnetických signálů, vysvětlila novinářka. Ty jsou vysílané, i když má letadlo vypnutý sledovací systém.
Pátrání u Austrálie
„Bohužel tyhle pingy nebyly navržené pro hledání ztracených letadel,“ upozornila de Changyová. Společnosti se nakonec povedlo vyvodit, že se boeing vydal na jih nad Indický oceán. Na základě dost nejistých důkazů byla spuštěna pátrací akce, v jejímž čele stála mimo jiné Austrálie, protože se hledalo také v její blízkosti. Plocha, kde se měl vrak nacházet, byla obrovská. Spoléhalo se na to, že se podaří zachytit signál z černých skříněk, který je aktivní ještě 30 dní od pádu/zničení letadla.
De Changyová však připomněla fakt, který vyšel najevo mnohem později, tedy že v jedné ze dvou černých skříněk nebyla baterie. Ta se vybila někdy v roce 2013 a nikdo ji poté nevyměnil. Pátrání bylo dost drahou záležitostí a vyšlo na více než 2 miliardy korun, nepřineslo žádné výsledky. Nenašlo se nic, ani kus bezpečnostního pásu.
Nalezené trosky
Francouzka nemá slitování, ani pokud jde o Austrálii. „Pokud jde o fušerácky provedenou pátrací akci a poskytování záměrných či náhodných dezinformací, Austrálie stojí hned za Malajsií,“ rýpla si do Australanů. Kusy trosek letadla totiž pak byly nalezeny na úplně druhé straně oceánu u ostrova Réunion nedaleko Madagaskaru.
Trosky letu MH370. | Reuters„Tehdejší malajsijský premiér (poz. red. Najib Razak), který byl ještě pochybnější osobnost než Don Corleone, navíc prohlašoval, že trosky od Réunionu jsou stoprocentně z MH370. Nalezený flaperon ale nemá poznávací značku,“ popisuje de Changyová. Doplnila, že se dopátrala toho, že „poznávací značky“ se z flaperonu pravidelně sundavají, když letiště recyklují součástky, takže kus mohl pocházet z jakéhokoliv jiného letadla, nebo tam dokonce mohl být nastrčen.
Proč tolik lží?
Novinářka se pokusila rozklíčovat, proč je kolem případu tolik lží. Podle de Changyové Malajsie vlastně nechce, aby záhadu někdo vyřešil. Chtějí jen, aby se případ zdál být vyřešený a oni na to mohli zapomenout. Naznačila, že jistou roli v tom hraje i Francie, která prodávala Malajsii zbraně. Svoje tvrzení podkládá tím, že report, který mohl dát jasnou odpověď na to, zda je flaperon ze ztraceného letadla, nebyl nikdy zveřejněn.
Témata:
Související
