Žena, která inspirovala Kamalu Harrisovou: Kdo je matka viceprezidentky USA?

„Tohle je žena, která je zodpovědná za to, že tady dnes jsem, moje matka Shaymala Gopalanová Harrisová,“ těmito slovy v den své inaugurace 20. ledna uvedla Harrisová video s fotkami své matky a dalších žen, kterých si viceprezidentka nesmírně váží. „Přišla sem z Indie, když jí bylo 19 let, a zřejmě si tehdy vůbec nepředstavovala tento moment, ale už tenkrát věřila, že Amerika je místo, kde je něco takového možné,“ doplnila Harrisová.

Harrisová se výrazně zapíše do americké historie, nejen jako první viceprezidentka, ale také jako první žena tmavé pleti s černošskými a jihoasijskými kořeny, dcera migrantů z Jamajky a Indie, zastávající druhou nejvyšší funkci v USA. Její příběh se ale nedílně pojí s její matkou, kterou v roce 1958 zavedla její odvážná cesta za vlastním snem z Indie do USA.

Láska na první pohled: Příběh viceprezidentky USA Harrisové a jejího manžela

Gopalanová byla nejstarší ze čtyř dětí, její otec byl státní úředník a matka byla v domácnosti, mladá Indka si přála studovat biochemii. Univerzita určená ženám v Novém Dillí ale tehdy takový obor nenabízela a Gopalanová se musela smířit s „domácí vědou“, kde absolvovala předměty jako „domácí dovednosti“ nebo „výživa“.

„S otcem jsme ji kvůli tomu škádlili,“ sdělil reportérům BBC její bratr Gopalan Balachandran. „Ptávali jsme se: A co tě tam jako učí? Jak prostřít stůl? Kam položit lžíci. Byla na nás vždycky hrozně naštvaná,“ řekl s úsměvem. Emeritní profesor teoretické fyziky z Univerzity Džaváharlála Néhrú a někdejší spolužák Gopalanové Ramamurti Rajaraman ji popsal jako „neobvyklou“.

Viceprezidentka Kamala Harrisová s matkou na archivním snímku. | Instagram Kamaly Harrisové

Únik do USA

Rajaraman uvedl, že v jejich třídě bylo 40 studentů, chlapci a dívky seděli odděleni, probíhala mezi nimi jen minimální interakce. „Ale Shaymala se nestyděla, rozmlouvala i s chlapci, byla velmi sebevědomá,“ vzpomínal profesor. „Docela nás překvapilo, že šla na Fakultu Lady Irwingové, je to místo specializované na přípravu mladých dívek na manželství, učí je, jak být dobré manželky. Bylo známé, že Shaymala má jiné ambice,“ odtajnil Rajaraman.

Gopalanová se přihlásila a byla přijatá na Kalifornskou univerzitu v Berkeley. „Udělala to sama a tajně, doma o tom nikdo nevěděl,“ dodal její bratr. „Otec neměl žádný problém s tím, aby odjela studovat za hranice, měl ale trochu obavy, protože jsme toho o USA moc nevěděli. Otec věřil, že vzdělání je důležité, a tak ji nechal jít. Dostala nějaké stipendium a on souhlasil, že ji první rok během studia bude finančně podporovat,“ navázal bratr. Gopalanová získala v Berkeley doktorát v oboru výživa a endokrinologie.

„Je pro mě těžké si představit, jak složité to pro její rodiče muselo být. Nechat svou dceru odejít do neznáma,“ napsala Harrisová o matce ve svých memoárech. „Komerční lety byly teprve na svém začátku, pro rodinu bylo těžké udržovat kontakt, přesto když požádala rodiče o svolení, nechali ji odjet,“ dodala Harrisová.

Naše vakcína ochrání i před jihoafrickou a britskou mutací, tvrdí Pfizer. Má to háček

Aktivismus na univerzitě 

Gopalanová dorazila do USA v „zajímavou“ dobu, hnutí za občanská práva bylo na vrcholu a její univerzita byla v centru dění, v centru protestů proti rasismu a rasové diskriminaci. Jako mnoho zahraničních studentů i ona se do protestů zapojila, její snahou bylo udělat z USA i z celého světa lepší místo. Přestože se jednalo o protesty proti rasismu, přítomnost mladé Indky byla v té době nevídanou věcí.

„Hned jsem pocítila, že se dokáže plně ztotožnit s problémy afroamerických studentů, protože přišla z kultury, která dobře rozumí útlaku a kolonialismu,“ řekla pro BBC Margot Dashiellová, která se s Gopalanovou seznámila v roce 1961 v kavárně v kampusu univerzity. „Byla to drobná osůbka, která ve svém sárí a s červenou bindi na čele vyčnívala z davu. Jako studentka byla velmi chytrá, výřečná, asertivní a inteligentní,“ vzpomínají na ni přátelé a spolužáci.

„Zvládla hravě debatovat s muži, jen málo žen se umělo pohybovat v prostředí dominovaném muži tak jako ona,“ uvedla Dashiellová. „Byla to jediná Indka, jediná ne Afroameričanka v Afroamerické asociaci, studijní skupině černošských studentů, která vznikla v roce 1962,“ osvětlila Dashiellová. „Nikdo se nikdy ani slůvkem nezmínil o její přítomnosti,“ doplnil Aubrey LaBrie, který se s Gopalanovou seznámil v roce 1962, když v Berkeley studoval práva.

Viceprezidentka Kamala Harrisová s matkou na archivním snímku. | Instagram Kamaly Harrisové

Unikla dohodnutému sňatku

„Oba nás zajímal vývoj boje za občanská práva, nikdo neměl problém s jejím členstvím nebo s jejím původem,“ bylo to právě její „rande“ s aktivismem, její účast v boji za občanská práva, co změnilo její život. Harrisová prozradila, že rodina její matky očekávala, že se po dokončení studia vrátí do Indie, kde na ni čekalo dohodnuté manželství. Nicméně Gopalanová v roce 1962 potkala studenta z Jamajky Donalda Harrise a zamilovala se.

Pár se vzal v roce 1963, o rok později Gopalanová dokončila doktorát a porodila dceru Kamalu, o dva roky přišla na svět další dcera Maya. Sňatek s Jamajčanem se indické rodině s tisíciletým rodokmenem moc nelíbil. „Ani nám předem neřekla, že se vdává,“ uvedl Balachandran. „Rodiče s tím zase úplně tak velký problém neměli, jen se jim nelíbilo, že Harrise ani neviděli,“ dodal bratr Gopalanové.

„Bidenovy holky“: Vnučky nového prezidenta se staly miláčky USA. Kdo jsou?

Výzkum rakoviny a boj s nemocí

„Slyšel jsem jednou, jak se Kamala a Maya ptají svého dědečka, proč neměl rád jejich otce. Řekl jim: Vaše matka ho měla moc ráda, on neměl žádné zlozvyky, proč bych ho neměl rád?“ vypověděl Balachandran. Rodina Gopalanové poprvé jejího ženicha viděla až v roce 1966, sešli se na neutrálním místě v Zambii.

Manželství Harrise a Gopalanové ale dlouho nevydrželo, rozešli se, když bylo Harrisové pouhých pět let. Nicméně ona i její sestra ho navštěvovaly během svátků, jinak je ale matka vychovala sama. Když Harrisová přijímala nominaci na viceprezidentku, zmínila se o tom, že její matka to jako samoživitelka neměla lehké.

„Pracovala odnevidím do nevidím na zlomovém výzkumu rakoviny, k tomu se starala o dvě dcery,“ rakovina se stala Gopalanové osudnou a v únoru 2009 nemoci podlehla. Z jejího výzkumu role hormonů při rakovině prsu těží miliony lidí. Její kariéra ji zavedla do Francie, Itálie a Kanady, nakonec se ale vrátila do Kalifornie na svou alma mater Univerzitu v Berkeley.

Nesplněné poslední přání

„Byla to velmi seriózní vědkyně, ochotná zapojovat se do vědeckých debat. Byla velmi otevřená, co se týče její vlastní diagnózy,“ řekl pro BBC její nadřízený Joe Gray. „Řekla mi: Je to to, co to je, a já budu bojovat, dokud to půjde,“ odhalil Gray. Rakovina se u ní ale rozšířila a Gopalanová plánovala vrátit se do Indie a strávit zbytek života s matkou a sestrou.

To bylo její poslední přání, ale bohužel se jí už nesplnilo. „Bylo to velmi romantické přání, své kultury se nikdy nevzdala. Při našem posledním rozhovoru jsem jí řekl, že jsem rád, že se vrací domů. Podívala se na mě a řekla: Aubrey, já už nikam nepojedu. Krátce nato zemřela,“ zakončil její spolužák a dlouholetý přítel LaBrie.