
„Mlátí naše děti, naše vnuky.“ Tisíce demonstrantů před sídlem vlády chtěly konec Lukašenka

Tisíce demonstrantů se před sídlem běloruské vlády v Minsku domáhaly odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka. Běloruský vládce vyzval demonstranty v Minsku, aby se vzpamatovali a nechali úřady nastolit pořádek. Moskva oznámila, že běloruské úřady vrátily do Ruska 32 Rusů, které v Bělorusku před volbami zadržely jako údajné žoldnéře z Vagnerovy soukromé vojenské společnosti. Ministři zahraničí Evropské unie se v pátek na mimořádné videokonferenci dohodli na tom, že sedmadvacítka uvalí nové sankce na běloruské představitele zodpovědné za násilné potlačení protestů a falšování výsledků sporných voleb hlavy státu.
Lukašenkovi odpůrci od nedělního večera i přes policejní násilí protestují proti zfalšování výsledků voleb, které podle nich vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Právě policejní brutalita podle nezávislých médií pobouřila osazenstvo velkých podniků v zemi. „Mlátí naše děti, naše vnuky,“ citoval server Tut.by jednoho z dělníků.
Protesty, požadující prezidentův odchod, přepočítání hlasů v nedělních volbách či nové volby, označil Lukašenko za řízené z ciziny. Nabádal také policisty ke zdrženlivosti při zásazích vůči demonstrantům.
„Chcete, abych čekal, až Minsk obrátí vzhůru nohama?“
„Vracíme se k situaci v Minsku. Netvrdím, že je to nějaká katastrofa, anebo příliš napjatá situace, ale problémů je dost. Naprosto jasně vidíme, co se děje. Strůjci toho všeho a organizátoři jsou lidé z ciziny. V prvých řadách jdou lidé s kriminální minulostí, s obyčejnou kriminální minulostí,“ prohlásil Lukašenko během bezpečnostní porady podle státní agentury Belta.
„Chcete, abych seděl a čekal, až Minsk obrátí vzhůru nohama? To bychom pak už situaci nedokázali stabilizovat. Proto se vzpamatujte, vezměte rozum do hrsti a uklidněte se. A nechte nás nastolit pořádek a vypořádat se s těmi (organizátory protestů), kteří sem přijeli (z ciziny),“ apeloval na spoluobčany.
Lukašenkovo chápání s vojáky
Nabádal také lidi, aby „nevystrkovali nos na ulici“ a aby pochopili, že je a jejich děti zneužívají organizátoři protestů z ciziny jako „kanónenfutr“, potravu pro děla. Bělorusko podle hlavy státu čelí agresi.
Prezident také vybídl příslušníky pořádkových sil ke zdrženlivosti. Řekl, že nemá žádné výtky, ale „jedině prosbu“: „Když už člověk padl a leží, neměli by ho dál bít. Tedy měla by tu být jistá brzda.“ Současně prohlásil, že jako voják chápe smýšlení příslušníků pořádkových jednotek, rozhořčených případy zákeřného napadení jejich kolegů, z nichž se stali doživotní invalidé.
Do protestu se podle ruských tiskových agentur zapojili stávkující dělníci z Minského traktorového závodu MTZ, jednoho z největších podniků v zemi, které se pokoušel uklidnit premiér Raman Halaučanka. Z podniku nicméně podle agentury Interfax vyšla kolona asi 3000 dělníků. Policisté podle agentury TASS dělníkům nebránili v pochodu na náměstí Nezávislosti, kde se nalézá sídlo vlády. Demonstranti před sídlem vlády požadují přepočítání hlasů v prezidentských volbách, dodal TASS.
Lukašenko vrátil do Ruska „diverzanty“
Ruská generální prokuratura v pátek oznámila, že běloruské úřady vrátily do Ruska 32 Rusů, které v Bělorusku před nedělními prezidentskými volbami zadržely jako údajné žoldnéře z Vagnerovy soukromé vojenské společnosti. Uvedla to agentura Interfax. Další, v pořadí 33. zadržený Rus, má i běloruské občanství, a tak zůstal v Bělorusku, dodala.
Komando běloruské tajné policie KGB původně v penzionu u hlavního města Minsku zadrželo 32 Rusů, další byl zadržen na jihu země. Vyšetřovatelé je podezírali, že měli v Bělorusku před volbami rozpoutat nepokoje. Žoldnéři z Vagnerovy společnosti podle médií prosluli nasazením na východě Ukrajiny, v Sýrii, Libyi či Středoafrické republice.
Později ukrajinské úřady požádaly Minsk o vydání 28 z 33 zadržených kvůli podezření z „členství v teroristické organizaci“, protože se už dříve zapojili do bojů na separatistickém východě Ukrajiny.
Zpozdili se na letadlo, tvrdila Moskva
Rusko naléhalo na vrácení svých občanů do vlasti, odmítalo nařčení z vyslání žoldáků k destabilizaci Běloruska a tvrdilo, že dotyční Rusové se jen zpozdili na letadlo odlétající z Minsku a že byli na cestě do třetí země, kde měli pracovat jako ostraha.
„Předání zmíněných osob se uskutečnilo v přísném souladu s normami mezinárodního práva a zákony Ruské federace a Běloruské republiky, v těsné součinnosti prokuratur našich zemí. Příslušné úřady v Rusku pokračují v objasňování situace, která vznikla ohledně těchto občanů,“ dodala prokuratura.
Evropští představitelé se shodli na nových sankcích
Ministři zahraničí Evropské unie se v pátek na mimořádné videokonferenci dohodli na tom, že sedmadvacítka uvalí nové sankce na běloruské představitele zodpovědné za násilné potlačení protestů a falšování výsledků sporných voleb hlavy státu. Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka se má nyní začít s přípravou jmenného seznamu osob, jichž by se měly sankce týkat. Evropská komise podle něj také dostala pokyn, aby zvýšila podporu pro běloruskou občanskou společnost.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas novinářům řekl, že postup běloruských bezpečnostních složek, které brutálně zasahovaly proti demonstrantům, je nepřijatelný a žádá si jasnou reakci. „Naším cílem je uvalit sankční režim na konkrétní osoby, o nichž je známo, že měly podíl na zločinech proti pokojným demonstrantům,“ řekl Maas.
„Rada jednoznačně odsoudila násilí proti běloruské veřejnosti, shodla se na zahájení přípravy sankčních opatření,“ uvedl Petříček. Podle českého ministra jde o potrestání lidí, kdo jsou odpovědní za násilí, ale také těch představitelů Lukašenkova režimu, kteří se podíleli na falšování volebních výsledků.
Pro sankce by mělo zvednout ruku i Maďarsko
Největší podpora pro uvalení sankcí zazněla od šéfů diplomacií Německa, Švédska a Rakouska, ale i od ministrů z Polska, Dánska a Česka. Ti však také vyzvali k tomu, aby se unie podílela na zprostředkování dialogu mezi prezidentem Alexandrem Lukašenkem a opozicí, napsala agentura Reuters. V táboře zemí, které jsou k sankcím skeptické, je nejsilnější hlas Maďarska.
Budapešť však podle diplomatů nakonec nejspíš ruku pro potrestání běloruských představitelů zvedne, pokud seznam dotčených osob nebude příliš obsáhlý. K uvalení sankcí, jejichž nejobvyklejší podoba znamená zákaz cest do unie a zmrazení evropského majetku, je potřeba jednomyslná shoda všech 27 států.
V platnosti je i zbrojní embargo
Na poměry v Bělorusku reaguje EU různými sankcemi a omezeními již od druhé poloviny 90. let. V půli roku 1998 unie například zakázala vydávat víza stovce běloruských politiků a vysokých úředníků, v roce 2004 tento seznam ještě rozšířila na úředníky, kteří byli podle EU přímo odpovědní za podvody při parlamentních volbách a referendu o prodloužení Lukašenkova prezidentského mandátu z téhož roku.
V roce 2006 EU společně s USA zakázaly Lukašenkovi a jeho spolupracovníkům cestovat na Západ. Unie také zmrazila aktiva běloruského vůdce 36 dalších představitelů jeho režimu, která měli v EU. Země EU navíc rozhodly, že zavedou obchodní sankce proti Bělorusku, spočívající ve zmrazení takzvaného preferenčního systému, jež zemi umožňuje platit menší cla za své vývozy do eurozóny.
Po prezidentských volbách na konci roku 2010 EU Bělorusku zakázala cesty vybraných politiků do jejích zemí či zmrazila jejich finanční aktiva v EU. Seznam těchto politiků později ještě dvakrát rozšířila, aby z něj v srpnu 2015 naopak vyřadila 24 Bělorusů a v říjnu téhož roku sankce pozastavila na čtyři měsíce. Od března následujícího roku EU naprostou většinu sankcí zrušila. V platnosti zůstaly sankce vůči čtyřem konkrétním osobám, které se před lety podílely na zmizení aktivistů nepohodlných režimu, a zbrojní embargo, jež EU letos v únoru prodloužila o další rok.
Rusko naléhalo na vrácení svých občanů do vlasti, odmítalo nařčení z vyslání žoldáků k destabilizaci Běloruska a tvrdilo, že dotyční Rusové se jen zpozdili na letadlo odlétající z Minsku a že byli na cestě do třetí země, kde měli pracovat jako ostraha.....nemáš v tom trochu guláš výtrusníku?