Český expert o demonstracích v USA: Policie má mimořádnou sílu. Černoši jsou frustrovaní

Autor: Markéta Mikešová - 
3. června 2020
06:15

S obavami sleduje celý svět masové demonstrace proti policejní brutalitě, které poslední týden propukly v USA. Situace se s každým dnem vyhrocuje, americký prezident Donald Trump dokonce hrozí vysláním armády. Podle Jana Beneše z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity jsou protesty možná největší od konce 70. let minulého století, černošskému obyvatelstvu přetekl pomyslný pohár trpělivosti. Policejní sbory v USA podle odborníka skutečně častěji zasahují proti osobám tmavé pleti, navíc na tyto lidi mimořádně dolehla koronakrize, mnoho se jich ocitlo bez práce. Kombinace těchto faktorů způsobila, že se rozhodli protestovat - nemají co ztratit.

Beneš podotýká, že Amerika naposledy zažila tak mohutnou sérii protestů v letech 1967-1968 po atentátu na Martina Luthera Kinga. Tehdy se protestovalo ve více než 100 amerických městech a současná situace se tomu blíží. „Dnes vidíme protesty hlavně ve městech, která si zažila řadu případů policejní brutality, řadu nevyřešených případů, respektive případů, kde nebyli policisté obviněni, nebo byli osvobozeni, dostali směšně nízký trest. Výjimkou je Baltimore, kde se zatím nic moc neděje,“ popsal amerikanista pro Blesk Zprávy.

Podle něj tedy nejde o nahodilá místa, ale o oblasti, které mají s incidenty podobnými, jako je smrt George Floyda, zkušenosti. „Zároveň jsou to města s početnou černošskou komunitou a ta je momentálně disproporčně zasažena koronakrizí a historicky zasažena tím, čemu se říká systematický rasismus,“ vysvětluje Beneš.

Uznává, že tento výraz může Čechům trhat uši, ale k dlouhodobé diskriminaci černochů v USA podle něj opravdu dochází. „Černošské obyvatelstvo je mnohem častěji zatýkáno a vězněno za drogové přečiny, přestože černoši užívají drogy ve stejné procentuální míře jako běloši. Častěji je zastavuje policie, přitom výsledky policejních prohlídek objeví kontraband jen v 1 procentu případů a větší úspěšnost mají u zastavených bělochů,“ vyjmenovává příklady odborník.

Existuje jich navíc mnohem více. „Dostávají vyšší tresty, vyšší pokuty. Jsou po návratu z vězení více omezení v hledání práce, přijdou často o volební právo (to je letos v USA kvůli prezidentským volbám zásadní téma), přídavky na bydlení, na děti. Historicky žijí ve vyloučených oblastech, což je důsledek federálních a místních zákonů,“ říká Beneš s tím, že tyto zákony jsou další celé jedno téma.

Koronakrize nepomohla, ani Trump

K systematickému rasismu se každopádně nyní přidala ekonomická realita USA. V zemi je v důsledku koronakrize aktuálně 40 milionů nezaměstnaných, z čehož je velká část právě z etnických minorit. „Ti lidé za posledních pár měsíců přišli o práci, čekají ve frontách na jídlo, jsou frustrovaní, jejich komunity jsou roztříštěné masovým uvězňováním a v současné době vysokou úmrtností černochů na koronavirus a obtíže s ním spojené,“ uvádí amerikanista další důvody, které přispěly k propuknutí demonstrací.

Prezident Trump podle něj situaci nepomáhá, naopak ji neustálými výroky a výhrůžkami jen eskaluje. Americká hlava státu například na twitteru napsala, že pokud se lidé uchýlí k rabování, mají očekávat, že se do nich začne střílet. Pohrozil také vysláním armády do nejvíce zasažených měst, což by mohl udělat pouze po aktivaci tzv. zákona o vzpouře, na který se naposledy „sáhlo“ v roce 1992.

„Reformu od něj a republikánů nečekám, ale přiznejme si, že ji nebyl schopen prosadit ani prezident Barack Obama, z různých důvodů. Je to systémový problém a policejní odbory jsou snad nejsilnější v zemi,“ míní odborník.

Konec protestů? Rychlé vyšetření smrtí

Nastává tak otázka, kam až současná situace může dojít a co ji zastaví. Beneš říká, že bude především třeba, aby se co nejrychleji vyřešily všechny případy policejního násilí z poslední doby, a to nejen George Floyd, ale třeba Breonna Taylor v Lousville. „Aby dostali protestující naději, že lze policejní brutalitu trestat, férově vyšetřit, že existuje ochota se k tomu celonárodnímu problému, který postihuje nejen černochy, postavit čelem. To by situaci mělo zklidnit,“ popisuje amerikanista.

Protesty proti policejní brutalitě spustila na mnoha místech Spojených států smrt černocha George Floyda při policejním zásahu. (2. 6. 2020)Protesty proti policejní brutalitě spustila na mnoha místech Spojených států smrt černocha George Floyda při policejním zásahu. (2. 6. 2020) | ČTK / AP / Ben Gray

Dokud se toto nestane, tak podle něj protesty budou pokračovat. Lidé stejně nemají co ztratit, o práci kvůli koronakrizi buď už přišli, nebo o ni brzy přijdou, takže jim v pochodech nic nebrání. „Víkend byl asi intenzivnější, protože bylo volno, uvidíme, co přinese tento týden, jak bude pokračovat vyšetřování, co provede prezident,“ říká Beneš s tím, že ještě dva týdny se zřejmě něco dít bude.

Zcela nová Amerika z toho ale nejspíš nevzejde. „Hádám, že zásadní reformu momentálně nikdo nenabídne, ochrana policejních sborů ze strany soudů bude pokračovat, protože jsou k tomu soudní precedenty,“ uvádí závěrem odborník.

Protestuje už celý svět

Současné protesty v USA propukly v důsledku smrti černocha George Floyda, který zemřel minulé pondělí poté, co mu několik minut na krku klečel dnes již bývalý policista Derek Chauvin. Toho nejdřív policejní sbor pouze propustil, žádnému obvinění nečelil. Až když lidé vyšli do ulic, byl v pátek obviněn z vraždy a umístěn do vazby. Další tři (ex)policisté, kteří se zásahu účastnili, jsou stále na svobodě.

Tou dobou se již demonstrace rozšířily po celém kontinentu a na řadě míst přerostly v násilnosti a rabování. Obvyklý scénář je takový, že přes den jsou protesty relativně poklidné, násilí začne až po setmění. Lidé házejí zápalné lahve a petardy, policisté zas střílí gumovými projektily a používají slzný plyn. Přes 5600 lidí bylo v souvislosti s demonstracemi zatčeno. Ve 40 amerických městech platí zákaz nočního vycházení.

Protesty, i když řádově klidnější, se již konají i na dalších kontinentech. Například v Londýně a australském Sydney se shromáždilo několik tisíc lidí, akce je tento týden plánovaná i v Praze na Staroměstské náměstí. „Na všech životech záleží. I na černošských životech záleží,“ uvedl v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borell. Evropská unie podle něj podporuje právo Američanů protestovat, odsuzuje však násilnosti.

Další videa
Články odjinud