„Zrození“ Grety: Tahají za nitky rodiče? Podle Češky názory dětí ve Švédsku berou jinak
Greta Thunbergová. 16letá dívka, která je pro jedny příliš emotivní, až afektovaná. A příliš radikální. Pro druhé naopak představitelka uvědomělé mladé generace co se vztahu k planetě týče. Prezident Zeman ji opakovaně nazval hysterkou, v lásce ji nemá ani Donald Trump. Kritici jí vyčítají, že její slova jsou produktem PR a vlivu jejicích rodičů, zastánci to odmítají. Česká překladatelka ze švédštiny Hana Švolbová se pro Reflex podívala, kde se tato dívka vůbec vzala.
Jedno je jisté, Greta Thunbergová nenechává řadu lidí v poklidu. Kritiků neubývá, často i nevybíravě šijí do 16leté dívky s Aspergerovým syndromem. Zmobilizovala však též miliony nejen mladých lidí po celém světě a probudila v nich zájem o problematiku klimatických změn.
Nyní je navržena na Nobelovu cenu míru, má za sebou hodně diskutované vystoupení na klimatickém summitu v New Yorku a pravidelně se objevuje na obálkách prestižních časopisů a magazínů.
Kde se Greta vzala? První zmínky o mladé aktivistce odhlaluje v textu pro časopis Reflex překladatelka ze švédštiny Hana Švolbová. A pozastavuje se i nad tím, že ve Švédsku to je s uvědomělými projevy mládeže a ochotou naslouchat ze strany dospělých poněkud jinak, než třeba u nás.
Dcera herce a operní pěvkyně
Kritice často přitom čelí i Gretini rodiče - švédský herec a spisovatel Svante Thunberg a slavná operní pěvkyně s mimořádným rozsahem Malena Ernmanová. Gretin otec dostal křestní jméno po svém předkovi, nositeli Nobelovy ceny za chemii. Svante August Arrhenius byl v roce 1896 prvním člověkem, který vypočítal skleníkový efekt oxidu uhličitého.
Oba své rodiče prý Greta přesvědčila k tomu, aby změnili svůj životní styl – tak, aby co nejméně přispívali ke klimatickým změnám. Přestali tedy využívat leteckou dopravu a jíst maso. Ve veřejných diskuzích týkajících se klimatických změn se však oba angažují již delší dobu.
Práve do Gretiných rodičů se opřel i psychiatr Jaroslav Matýs v rozhovoru pro info.cz. To když dostal dotaz, zda by se Greta měla léčit. „Nejen ona. Celá ta rodina. To totiž není jen o dítěti, ale mnohem podstatnější jsou ti rodiče. Mnohdy jsou to oni, kterým je příjemná publicita. Velmi často se s tím setkávám i ve vlastní ordinaci. Kdo ten sociálně-ekonomický kontext vysvětlí Gretě v rodině? Nevím. Jen vím, že se velmi těžce napravuje, co se u malého autisty zanedbá a v čem se mu nedají hranice,“ uvedl Matýs, který však čelil vlně kritiky za to, jak vyobrazil autisty. A rezignoval následně na své funkce.
Zhroutila se, nemluvila a nejedla
Gretina matka poprvé o zdravotním stavu svých dcer promluvila v květnu 2015 pro bulvární deník Expressen. V roce 2014 se její starší dcera Greta po zhlédnutí filmu o klimatických změnách zhroutila. Přestala mluvit, přijímat potravu a nastal u ní depresivní stav. Podle matky jí byl diagnostikován Aspergerův syndrom, obsedantně kompulzivní porucha a selektivní mutismus. Autismus byl poté stanoven i Gretině sestře Beatě.
Greta však veřejnost zaujala až později. „Na přelomu srpna a září 2018 zaplavily svět snímky copaté dívky s nepřítomným výrazem, která každý den usedala před budovou švédského parlamentu, kde protestovala proti tomu, že politici nedostatečně řeší otázku klimatické změny a ochrany životního prostředí,“ připomíná překladatelka Švolbová.
První zmínky o Gretě
„O školačce, která tiše sedí před parlamentem, jako první informovala na twitteru společnost We Don’t Have Time, respektive její zakladatel Ingemar Rentzog, mimo jiné velmi činný v oblasti ekologie. Bylo pondělí 20. srpna a Greta právě zahájila svůj protest,“ podotýká česká překladatelka.
Greta poprvé výrazně promluvila již v květnu 2018. Stala se jedním z vítězů soutěže pro mladé autory o nejlepší komentář či úvahu k otázce klimatu. Byla také jedním ze tří nominovaných „mladých hrdinů roku 2018“ na cenu World Nature Foundation. Jinou nominaci na cenu pro mladé prosazující udržitelný rozvoj naopak odmítla – a to z toho důvodu, že finalisté měli cestovat na její udělení do Stockholmu letadlem.
Ve Švédsku přistupují k dětem jinak
Česká překladatelka přitom upozorňuje, že při zkoumání fenomenu Greta je nutné vnímat i další souvislosti - nejen rodinné zázemí, ale i to, jak celkově ve Švédsku přistupují rodiče k dětem a jak je tamní mládež aktivní.
„Samozřejmě je otázkou, do jaké míry za Gretou a jejím vlivem stojí pouze čistá dětská duše toužící po (bezpečné) budoucnosti pro sebe i celou svou generaci a nakolik v pozadí tahají za nitky Gretini rodiče, kteří jsou v různých diskuzích skutečně zběhlí a mimo jiné se účastnili všech zásadních debat ohledně ekologie, které ve Švédsku v posledních letech probíhaly,“ říká Švolbová.
„Pro pochopení ‚fenoménu Greta‘ je však nutné pomyslet i na situaci ve Švédsku, kde se ekologické otázky skutečně řeší od osmdesátých let. I skutečnost, že lidé naslouchají dětem a mládeži, je poněkud odlišná od zbytku Evropy. Děti se ve Švédsku učí vytvářet si vlastní názor a ovládají práci s dostupnými informacemi. Jejich názorům a potřebám je od mala věnována pozornost. Proto je také možné, že školou povinná dívka usedne na místo do školní lavice na chodník před parlament a lidé ji budou podporovat, místo aby v první řadě odsoudili rodiče, že nezařídili, aby dítě bylo ve škole a nevymýšlelo si hlouposti,“ upozorňuje překladatelka.
Komu tykáte,rozoumku?