Dívku od čtyř let znásilňoval otec. „V prádelně to bylo nekonečné utrpení,“ hlesla
Australanka Jeni Haynesová (49) má za sebou nepředstavitelně otřesnou zkušenost. Od svých čtyř do čtrnácti roků byla deset let zneužívána a znásilňována svým vlastní otcem Richardem Haynesem. Během tragického období si ve snaze vyrovnat se s tehdejšími prožitky vytvořila zhruba 2500 osobností. Mezi ně pak rozdělila otřesné události, které zažívala. O příběhu ženy pojednává jeden z dílů dokumentárního cyklu 60 Minutes Australia.
Haynesová v únoru 2017 absolvovala u soudu s jejím otcem svědeckou výpověď. Nechala při ní promluvit hned několik svých osobností – každá z nich měla svůj vlastní hlas, vzpomínky a charakteristiku. Její otec byl shledán vinným po pouhých dvou hodinách výpovědi.
Během štábem doprovázené prohlídky míst, kde k hrozivým událostem jejího dětství docházelo, se žena několikrát zhroutí a opakovaně propuká v pláč. Haynesová tak přímo na kameru ukazuje, kde přesně byla mučena a znásilňována. Jde o židli v otcově pracovně nebo postel v jeho ložnici.
Nejvíce úsilí ale Haynesovou stojí zřetelně to, když vstoupí se štábem do prádelny. „Tohle je jedno z nejděsivějších míst ve vesmíru,“ poznamenává pohnutým hlasem. Žena poté ukáže na pračku a dodá: „Vždy, když mě znásilňoval tady, bylo to nekonečné utrpení.“
U soudu se obávali, aby i porota neměla trauma
Po desetileté sérii brutálních sexuálních útoků musela Haynesová podstoupit několik chirurgických zákroků za účelem nápravy její kostrče, střev a řitního otvoru. Na otázku týkající se jejích osobností odpovídá, že jako první z nich si ve čtyřech letech vytvořila dívku jménem Symphony. Mezi další z nich patří chlapec pojmenovaný Little Ricky nebo teenager Muscles. „Můj otec mě každý den mého dětství násilně a sadisticky týral a zneužíval a bylo to naprosto nevyhnutelné,“ prohlásila žena.
V únoru 2017 byl Richard Haynes vydán z Velké Británie do Austrálie kvůli soudnímu procesu. Obvinění byla tak vážná, že se dokonce objevily obavy z toho, že zanechají na porotě psychické následky. Během soudního řízení se žena rozhodla vyjít z anonymity, aby mohla být odhalena také identita útočníka a zejména proto, aby dodala odvahu obětem podobných otřesných zážitků, jaké má ona sama za sebou. Zároveň díky tomu seznámila během soudu také veřejnost s tím, jak fungují lidé s mnohočetnou poruchou osobnosti, kterou trpí.
